Z deníku reprezentačního trenéra - dopis č.7: O našich limitech

Podrobnosti

Vrcholný volejbal,

07. Prosinec 2006

Zobrazeno: 2299

Po postupu ze základní skupiny jsme již narazili na absolutní světovou extratřídu a zároveň jsme poznali limity našeho (podle mého názoru až doposud na MS solidně hrajícího družstva). Zápas proti Francii nám vůbec nevyšel, především proto, že jsme poprvé na MS selhali v tom, čeho jsme se trochu obávali před začátkem šampionátu: tedy přihrávky.

Po postupu ze základní skupiny jsme již narazili na absolutní světovou extratřídu a zároveň jsme poznali limity našeho (podle mého názoru až doposud na MS solidně hrajícího družstva). Zápas proti Francii nám vůbec nevyšel, především proto, že jsme poprvé na MS selhali v tom, čeho jsme se trochu obávali před začátkem šampionátu: tedy přihrávky.

Pláteník trochu laboroval s kolenem, proto nenastoupil a přijímající trojice Novotný, Popelka a Obdržálek tentokrát trochu podlehla tlaku servisu Francouzů a následně přišly i další chyby v útoku. Trochu jsme se našli ve druhém setu, ale zkazili jsme koncovku. Zahráli jsme nejhorší zápas na šampionátu a patřičně jsme si to (po zásluze) slízli od české veřejnosti v otázkách webového deníku I dnes. V čem bych se ale hráčů zastal, to jsou útoky na nebojovnost. Ve fotbale se dá v krizi alespoň běhat a zvýšit tím bojovnost. Ve volejbalu je to jinak: dostanete tři esa, pak uděláte chybu v útoku, soupeř je za minutu na koni a vy nemáte jak projevit bojovnost než přesnou hrou. Ale na to musíte mít patřičnou výbavu. Když ji máte, patříte ke světové špičce, když ji nemáte, bojovnost vám nic nepomůže. Jde to v současném volejbalu strašně rychle, ztrácíte set v několika minutách můžete křičet, skákat, běhat, komunikovat, ale musíte být precizní a odolní. I psychika hráčů je silně narušována, pokud dojde k několika chybám. Proto vím, že hráči chtěli, ale bohužel nezbývá nic jiného než lépe trénovat, když se chceme těmto situacím vyvarovat. Navíc jsem při střídání v tomto zápasu neměl zřejmě šťastnou ruku. Zápas proti Brazílii, to bylo jiné kafe. Proti dlouhodobě nejlepšímu družstvu světa jsme naopak zahráli jeden z nejlepších zápasů na MS. Ano, vím prohra 0:3 tomu opticky nenapovídá … Znám hru Brazílie, sleduji ji, abych ji prezentoval na seminářích pro trenéry jako ukázku toho nejlepšího, co ve volejbalu existuje. Ale teprve, když stojíte jako trenér za čárou v zápasu proti Brazilcům, vidíte, co je to za „fofr“. Neuvěřitelně propracovaná útočná hra Brazilců, dělový servis, výborná obrana a stále neuvěřitelné tempo a tlak. Prostě nevydechnete. A naše družstvo zahrálo výborně: zrealizovali jsme do puntíku taktiku podání, výborně jsme se bránili, přihrávali jsme celý zápas úspěšně ve čtyřech a útočili jsme vysoko přes 50%. Moc se mi hra líbila, ale vadí mi, že jsme koncovky zahráli jak dorostenci, naopak Brazilci v koncovkách ukázali, proč jsou mistři světa a olympijští vítězové. Daroval jsem trenéru Rezendemu před zápasem kravatu v brazilských barvách (žlutá, zelená), on naopak na tiskové konferenci vyzdvihl výborný výkon našich, především na podání, v útoku a ocenil individuální výkon Hudečka. Trenér Rezende má vše, co by si jakýkoliv kouč mohl přát: mistr světa, olympijský vítěz, několikanásobný vítěz Světové ligy. Přesto patří mezi trenéry, kteří se chovají velmi pokorně, skromně, vstřícně a přátelsky. To vždy oceňuji a naopak se mi z duše protiví arogance v jakkoliv formě a pokládám ji za slabost. Takových trenérů je tu rovněž několik. Oba zápasy byly pro mě jako trenéra velmi poučné, jelikož, jak jsem výše uvedl, odhalily naše limity a možnosti. Přál bych českým mládežnickým a ligovým trenérům, aby to mohli vidět zblízka, bylo by jim hned vše jasnější. Moje přednášky o tom nikdy nemohou přiblížit, co se tady děje a co znamená „umět volejbal“.

Hirošima, 26.11.2006

---

RSS

Aleš (18.06.2007 (11:34:45))

A proč nemohl být jeden seminář v Japonsku? Svaz by zaplatil oběd a účastníci dopravu :-))Citace

Honza (18.06.2007 (11:34:45))

Souhlasim s Alesem, jen bych udelal vyjimecne zmenu - ucastnici by platili obed (treba i pro svaz;-)) a svaz jim jen dopravu a ubytovani (ject tam na seminar jen na otocku, to by asi vyjimecne nebylo nic moc:-))Citace

Jarda13 (18.06.2007 (11:34:45))

To bych taky mohl na seminář do Japonska , ale hodinovej seminář na 2 dny cesty je i na mě dost. Tak třeba zase v Luha v zimě. Tam to bude i stím jak to je stěma Japonkama, páč to mě taky zajímá. A Aleše, myslím že takyCitace