Z deníku reprezentačního trenéra - dopis č.4: Po třech dnech

Podrobnosti

Vrcholný volejbal,

30. Listopad 2006

Zobrazeno: 2134

Jde do tuhého …

Utrpěli jsme dvě porážky: jednu jasnou od Italů, kde jsme se znovu dověděli, kde je družstvo z absolutní světové špičky v týmové taktice a v individuálním řemesle ve srovnání s námi. Druhou od Američanů, ta samozřejmě bolí, jelikož jsme se domnívali, že bychom mohli vyhrát.

Jde do tuhého …

Utrpěli jsme dvě porážky: jednu jasnou od Italů, kde jsme se znovu dověděli, kde je družstvo z absolutní světové špičky v týmové taktice a v individuálním řemesle ve srovnání s námi. Druhou od Američanů, ta samozřejmě bolí, jelikož jsme se domnívali, že bychom mohli vyhrát.

Nebylo k tomu daleko, ale nezvládli jsme klíčové momenty utkání a prohráli jsme v koncovkách setů. V tomto zápase jsme se znovu přesvědčili, že jedině kvalitní podání vytváří jakousi šanci zablokovat. Zablokovali jsme v tomto zápase 16 míčů, což je poměrně dost, ale vždy jen po špatné přihrávce Američanů. Jinak, po dobré přihrávce, nám nedali nejmenší šanci a jejich nahrávač Suxho rozkládal naší obranu, jak chtěl.

Obstáli jsme ve hře středem, solidní výkon podali oba přihrávající smečaři: Pláteník a Novotný. Stále nám drží přihrávka, které jsme se nejvíce obávali a Obdržálek hraje vzdor všem škarohlídům, kteří ho napadali před MS, velmi dobře. Kéž nám to vydrží… Nevím, jak se to jeví zvenku, ale já jako trenér zevnitř, nemohu družstvu vytknout nedostatek bojovnosti nebo vůle po vítězství. Spíše se ukazuje, že družstvo není schopno vyřešit některé týmové taktické úlohy. Musíme se teď soustředit na zápas proti Venezuele, který se zdá být rozhodující a v němž musíme zvítězit, abychom mohli pomýšlet na postup. Případná prohra nás vzdaluje od postupu, který by v tomto případě vedl pouze přes vítězství nad Bulharskem a to je zde v Naganu nejlepší družstvo. Myslím, že družstvo je na dobré cestě, hráčům zde musí být jasné, že to, co se volejbalu dávalo doposud (individuálně i týmově), je málo. Pohled na špičkové hráče nejlepších týmů naznačuje cestu vývoje moderního volejbalu: síla, rychlost, perfektní řemeslo, strojová týmová taktika. Musíme být proti Venezuele odolní a trpěliví. Venezuela má vynikající družstvo, ale přeci jenom méně mezinárodních zkušeností než třeba Italové nebo Američané. Individuální schopnosti Venezuelanů jsou výborné, přeci jenom se však jeví méně týmově ukáznění. A tak tedy po dopoledním volnu, odpoledním tvrdém tréninku nás zítra čeká lehký dopolední trénink a jde se na to. Těší nás, že nás lidé z Česka prostřednictvím I dnes povzbuzují, děkujeme jim. Dohodl jsem se s Jaroslavem Beránkem (I dnes), že budeme odpovídat na dotazy. Pokud se trošku opožďujeme, omlouváme se, někdy opravdu není čas. Zodpovíme i kritické dotazy, ale na obviňování nebo dokonce urážky reagovat nebudeme. Mohu jako trenér říci, že hráči se chovají naprosto profesionálně a že moc chtějí uspět. Já bych jim to za práci přál, ale pracovali naši soupeři, takže se po zásluze ukáže, jak to stojí. Jsou odehrány tři dny šampionátu a několik věcí je jasné už teď:

1. Po přihrávce existuje do zón IV, II a I pouze jeden typ nahrávky: velmi rychle vystřelená
2. Bez tvrdého smečovaného podání se nedá hrát špičkový světový volejbal
3. Volejbal mohou hrát hráči menších postav na postu přihrávajících smečařů, pokud jsou rychlí, psychicky odolní, volejbalové zruční a dostatečně skáčou (přihrávající smečař přes 340 cm).
4. Nahrávači musí zvládat moderní techniku nahrávky: s prodlením a výrazným zapojením palců
5. Všichni smečaři a diagonální hráči jsou vynikajícími polaři

Nagano, 20.11.2006