Učíme volejbal

Podrobnosti
Herní trénink,
19. Říjen 2006
Zobrazeno: 3311

další díl "nekonečného seríálu Volejbalové akademie" tentokrát o
Podílu smyslových informací na realizaci volejbalových dovedností

další díl "nekonečného seríálu Volejbalové akademie" tentokrát o
Podílu smyslových informací na realizaci volejbalových dovedností

Limity zpětnovazební kontroly

Volejbal je hrou krátkého kontaktu s míčem. V tom je jeho další zvláštnost. Většina herních rozhodnutí se děje ve fázi mimo kontaktu s míčem. Stádia procesuálního zpracování jsou velmi pomalá, zejména se „zúženým hrdlem“ (viz výše) ve stádiu programování odpovědi. Uzavřený systém potřebuje dost času a pozornosti, a proto je pomalý. Vlastní kontakty s míčem se dějí vzhledem ke krátké době dotyku s minimální možností vědomí modifikovat pohybový akt. Pohybová kontrola, resp. kontrolní zavřené systémy se týkají přípravných pohybů, přesunů, rozběhů atd. Tato specifika odlišuje volejbal od jiných her a s trochou nadsázky by se dalo říci, že špičkoví hráči vynikají především v aktivitách mimo kontaktu s míčem, které zůstávají pro povrchního pozorovatele v anonymitě.

Reflexní odpovědi v konceptuálním modelu

Je zcela logické, vzhledem k tomu, že čím je latence odpovědi kratší, tím více se stává odpověď nepružnější. Čili znovu: určité pohyby jsou ve volejbalu po jejich spuštění nekorigovatelné.Zdá se, že reflexní odpovědi jsou pouze jakýmisi automatismy, které souvisí s drobnými korekcemi pohybu, které však nesouvisí s „herním reagováním“, tj. s reagováním na vývoj herní situace. Za ty je zodpovědný pouze typ odpovědí typu M3, ostatní kratší typy odpovědí participují na korekcích různého typu na mimovolní úrovni, tzn. mají minimální kontakt s vyššími centry[1].

Úloha doby trvání pohybu

Dráhy v rámci drah: je důležitý pojem, se kterým operují uzavřené dráhy (systémy) uvnitř jiných uzavřených drah.

Vliv odpovědi M1 na kontrolu pohybu: příklad bloku ve volejbalu. Hráč programuje blokařskou akci během vývoje herní situace a její konečná podoba může být modifikována až do útočného úderu soupeře. Poté je jakákoliv korekce vyloučena, maximálně lze mluvit o změně, resp. udržování napětí svalů, ovšem ne na vědomé úrovni. Takže cílem bloku je zabránit přeletu míče do vlastního pole, ale přitom po momentu útočném úderu soupeře je vyloučena jakákoliv vědomá akce. Čili blokař má zabránit přeletu míče, ale netuší, kudy míč přes síť přeletí a nemá možnost (čas) na něj reagovat. Je tedy boj pro blokaře předem prohraný? Samozřejmě, že není. Smečař soupeře se prozradí svými přípravnými pohyby, tedy samozřejmě pokud je blokující hráč umí číst… (již na začátku jsme říkali, jak důležité je číst pohybové vzorce soupeře). Tímto příkladem se chce pouze ilustrovat, jak to stojí s možnostmi reagování. Rozhodnutí padne před vlastní akcí soupeře, to je specifikum volejbalu.[2]

Vliv odpovědi M2 na kontrolu pohybu: mírně odlišná situace je při vlastním útočném úderu. Doba trvání švihu paže je okolo 0,100 s. Tento pohyb zařadíme do odpovědi typu M2. Zde lze počítat s jistou kontrolou pohybu, ale těžko je možné hovořit o herním rozhodování. Čili je naivní se domnívat, že smečař koriguje úder podle bloku v momentu úderu, jak se to rádo vysvětluje. I zde platí: rozhodnutí musí padnout dříve. Ne, že by útočník nevnímal blokaře v momentu úderu, ale korekce pohybu je již nemožná. I když má útočník dojem, že reagoval v momentu úderu, není to tak. Vyhodnotil správně přípravné pohyby blokaře, rozhodl o řešení a činnost blokaře v momentu úderu pouze potvrdila správnost předchozího odhadu smečaře. Jak je důležité, umět číst pohybové vzorce soupeře… [3]

Vliv odpovědi M3 na kontrolu pohybu: žádný volejbalový kontakt s míčem netrvá déle než ???. Jak bylo vícekrát řečeno, volejbal je hrou[J.P.1]  krátkého kontaktu s míčem a není opravy. Volejbalista se rozhoduje zásadně mimo kontaktu s míčem. Přesto jsou určité herní činnosti, které lze obrazně nazvat jako „pomalé“. Pomalé proto, že přípravná doba je relativně dlouhá nebo jinak řečeno, čas korigovat pohyb trvá déle. Vlastní kontakt s míčem je rovněž delší, ale rozhodně ne tak dlouhý, aby ho mohly ovládat vědomé procesy. Jedná se především o přihrávku podání soupeře. Dráha letu míče je 10m a více, cílem kontaktu je tlumení, ne zrychlení míče (jako například u útočného úderu). Až do samotného kontaktu se podílejí na přípravných pohybech rozhodně i vědomé procesy, vlastní kontakt patří do oblastí odpovědí typu M2.

Ulož do dlouhodobé paměti:

Doba pohybu je jednou z nejdůležitějších proměnných v pohybové kontrole, protože určuje do jaké míry jsou pohyby kontrolovatelné a trénovatelné a to podle toho, jaké druhy ZV mohou být pro řízení pohybu použity.

Dílčí souhrn

  • Nejrychlejší lidské pohyby nemají možnost žádné zpětnovazební kontroly před skončením pohybu, ve volejbalu například: akce blokujícího hráče.
  • U rychlých pohybů, jako je například útočný úder, není možné pohyb korigovat, jakmile jednou nastal. To znamená, že z hlediska vědomé kontroly probíhají rozhodovací procesy před započetím švihu paže. Během rozhodujícího pohybu mohou do hry vstoupit pouze nevědomé procesy související s periferním viděním.
  • O něco pomalejší činnosti dovolují kontrolu na nižší ZV úrovni, potenciál pro modulaci se zvyšuje se zvyšující se DP, ve volejbalu například: nahrávka nebo přihrávka.
  • Pomalé kontinuální nebo prodlužované pohybové činnosti zahrnují kombinaci hierarchicky uspořádaných okruhů, které operují simultánně.
  • V herních řetězcích pravděpodobně operují simultánně všechny systémy kontroly pohybu.

Jak “zasnoubit to dovednostní s tím herním“ ve volejbalu

1) Tak například herní styl či pojetí (hra[L.D.2]  ) Brazilců působí velmi spontánně a vzbuzuje dojem jakoby hráči na hřišti tančili sambu. Není to nic jiného, než že jsou zcela zaujati hrou. Dává to jasný návod: při hře se hraje a nedá se věnovat pozornost provádění dovedností. Věnovat pozornost vlastním činnostem může ve skutečnosti zhoršovat výkon… (Bliss-Boderova hypotéza). Volejbaloví virtuozové nechají jednoduše naučené způsobilosti (kapacity) jejich hybného systému kontrolovat, aniž by zasahovali vědomými procesy. Přepjatá snaha některých trenérů nutit hráče k soustředění na jednotlivé činnosti, je zcestná a pokyny tohoto druhu v důležitých utkáních jsou dokonce komické.
Určité základní herně-dovednostní vzory se musí zažívat v podmínkách praktického (drilového) opakování odpovědí, v nichž se buduje reflexní kapacita k modifikaci pohybového chování v herních situacích. Nejde v pravém slova smyslu o klasické řešení herních situací, které je především záležitostí vědomých psychických procesů. Jde o jakési „prožívání“ tělem, kde odpovědi nejsou zcela automatické, vyžadují modifikace, ale nejsou záležitostí vědomé kontroly. Zdá se tedy, že nácvik v podmínkách bez „podnětového tlaku[J.P.3] “ není pro rozvoj základních herních dovedností příliš efektivní.
Nedostatečná herně-dovednostní výbava: pokud není herní dovednost zažitá do automatů, které ale fungují v reálném herně-podnětovém poli, překáží tyto „ne-dovednosti“ při zapojení vědomých procesů pro řešení herních situací. I hráč, který je vysoce způsobilý pro podmínky v herním prostředí ve smyslu „čtení hry“, je nakonec paralyzován nedostatečnou herně-dovednostní výbavou.
Skleníkový efekt biomechanického chování: stejným problémem je však dril (nácvik) v podnětově chudých podmínkách. Jestliže se například dovednost nacvičuje a rozvíjí v izolovaných podmínkách, dochází pouze rozvoji biomechanického chování bez sepětí s herním podnětovým polem. Výsledkem je tzv. skleníkový efekt. Hráč v tomto případě zvládá určitou dovednost, ale jen do chvíle, kdy vstoupí do hry proměnlivé podmínky v souvislosti s časovým tlakem.Takto osvojené dovednosti se do hry nepřenesou.
Podvědomé řešení herních situací: jak bylo výše uvedeno, zdá se dokonce, že existuje přímé spojení mezi vnějším analyzátorem vnímání (zrak) a orgány řídící pohybovou činnost (například mozeček) bez účasti vědomí. Má se za to, že to je jakási kratší a rychlejší cesta při řízení pohybových dovedností. Tato teze by znamenala, že hráči reagují na určité situace podvědomě či intuitivně a tudíž, že i rozvoj této stránky herního chování musí být rozvíjen herně-pohybovým zážitkem nebo přes herně-pohybovou zkušenost. Nikoliv tedy slovní instrukcí či řízeným cvičením. Jinak řečeno vedle strategického řešení herních situací, v nichž hraje hlavní roli herní myšlení je tu druhá cesta pro rychlé, operativní jednání instinktivního typu. Oba způsoby zpracování podnětů a přípravy odpovědi samozřejmě prorůstají.
Herní chování stojí nad herní dovedností: ovšem ani herně-dovednostní výbava není ještě dostačujícím potenciálem pro sportovní hru: pohybové chování je subkategorií herního chování, rozbor této problematiky však přesahuje rámec tohoto příspěvku.
3) Jestliže není základní dovednostní výbava na příslušné výši, nepomůže vyšší soustředěnost a koncentrace v zápase. Automatické a spontánně zažité pohybové vzorce působí „samy o sobě“, v herních podmínkách patří hlava hře, nikoliv kontrole dovedností. „Ty hrají samy“ nebo se musí v následujícím tréninku kvalitněji mnohonásobným opakováním v herních podmínkách rozvíjet. Rozvíjet znamená „zažívat“, ne teoreticky rozebírat a analyzovat. Jestliže zde mluvíme o „hlavě“ máme na mysli vědomé procesy při řízení pohybu a řešení herních situací.

Fokální a periferní vidění ve volejbalu

Zrak funguje mezi ostatním smysly (zdroji senzorických informací) v podpoře dovedností poněkud odlišně. Byla potvrzena existence dvou oddělených vizuálních systémů: centrálního systému pro vědomí zaujaté pohyby rámce a periferního systému pro pohybovou kontrolu (Schmidt)[4].
>      Fokální vidění
o         Je vědomé, pomalé a vyžaduje pozornost
>      Periferní vidění
o         Je rychlé, nevědomé a nepružné
o         Operuje na mezi úrovních systému a způsobuje menší adjustace v již naprogramovaných činnostech
Finální příkazy svalům jsou založeny na původně programované činnosti. Tato informace je doplňována přinejmenším čtyřmi různými ZV okruhy, které signalizují různé vlastnosti pohybu, v okolí nebo obou.

Fokální vidění plní ve volejbalu především úlohu strategicko-taktického velitelského můstku. Získává informace o vývoji herní situace, které jsou vědomě zpracovány, vyhodnoceny a je na jejich základě rozhodnuto o programu pohybového řešení. Ve chvíli, kdy je rozhodnuto a je dán příkaz ke spuštění pohybového programu, získává podíl na velení rovněž periferní vidění, které má omezené možnosti ovlivňovat program, ale má možnost jej jemně modifikovat, korigovat bez účasti vědomí. Dalo by se tedy říci: fokální vidění je strategicko-taktické, periferní je podpůrně-exekutivní. Oba druhy vidění pracují nezávisle, ale spolupracují na optimálním řízení pohybů v podmínkách hry.[5]


[1] Odpověď typu M1
Jedna z nejrychlejších odpovědí je M1 30 – 50 ms. Nazývá se monosynaptický strečový reflex. Je způsoben protažením svalových vřetének na určitý podnět. Podnět vyvolá senzorickou informaci, která je vysílána do míchy, potom, co dosáhne jedinou synapsi v míše, vrací se vzruch zpět k témuž svalu a vyvolá kontrakci. Tyto reflexní procesy jsou nevědomé a nejsou ovlivněny počtem alternativních podnětů. Neřídí se Hickovým zákonem, viz podkapitola 2, (Schmidt). Ve volejbalu se tyto odpovědi podílejí na držení těla, polohách končetiny atd.
Odpověď typu M2
Tato odpověď na podnět vychází rovněž ze svalových vláken, postupuje do míchy, impulsy pak stoupají do vyšších center v mozku. Zde jsou impulsy zpracovány a vyslány přes míchu na periferii, aby aktivovaly daný sval. M2 se též neřídí Hickovým zákonem. Je flexibilnější než M1, dovoluje integraci několika málo senzorických informací do odpovědi. M2 je příliš rychlý na to, aby byl označen jako volní. Přesto může být modifikován vůlí a vědomými procesy (např. percepce nerovného terénu). Nejlepší závodníci plánují a programují rychlé dovednosti na prvém místě a nespoléhají se na pokusy modifikovat je po zahájení činnosti (Schmidt). Ve volejbalu jde (pravděpodobně) o změny svalového napětí, podíl na reflexních změnách poloh a stabilitě postojů, instinktivní obranné pohyby.
Triggered rection (trigger – kohoutek, spouštěcí reakce)
Není zřejmě volní, je rychlejší, ale pomalejší než M1 nebo M2. Je citlivá na počet podnětových alternativ podobně jako odpovědi vyžadující RD. Zřejmě může být naučena jako automatická odpověď 0,080 s (Schmidt). Tento typ odpovědi by se mohl ve volejbalu týkat určitých automatických, leč naučených reakcí na určité podnětové konfigurace jako například určitého typu reflexních odpovědí při hře v poli.
Volní odpověď spojená RD – M3 odpověď
Latence 120 – 180 ms. Je nejvíce flexibilní a je ovlivnitelná instrukcí, anticipací atd. Tyto odpovědi procházejí stádii IPZ (Schmidt). Týkají se vlastně provádění všech herních dovedností.
 
[2] … M1 operuje mezi svalovou úrovní a úrovní míchy a ovlivňuje relativně místní kontrolu svalové síly. Tato dráha M1 není citlivá na informaci o dosažení cíle z vnějšího prostředí. M1 se snaží jednoduše udržet konstantní svalovou sílu a délku. Odpověď M1 (latence 0,030 – 0,050 s) má právě tolik času, aby začal mít vliv v okamžiku, kdy pohyb končí. Všechny ostatní odpovědi (latence 0,050 – 0,080) a ZV dráhy se nemohou podílet, jsou pomalé (Schmidt).
[4] The focal systém, centrální (fokální) vidění pro identifikaci objektů
>        specializovaný na kontrolu pohybu
>        Vědomá identifikace objektů
>        Přispívá k vědomé percepci
>        Má přístup k vědomí je procesuálně zpracováno a vede k činnosti jako jakýkoli jiný informační zdroj.
The ambient systém, periferní vidění pro kontrolu pohybu
>        Operuje nevědomě, přispívá k jemné kontrole pohybů bez uvědomění.
>        Funguje tak, aby odhaloval pohyb (motion) a polohu prvků v okolí a poskytuje informace o vašem vlastním pohybu ve vztahu k nim.
 
[5] Schmidt hovoří o tzv. optické proměnné „tau“, která je definována jako velikost sítnicového obrazu dělená rychlosti změny obrazu. „Tau“ má kritický význam v sportech jako je volejbal, které zahrnují souhlasný časový odhad, jako je úder do míče, tlumení míče, vyhnutí se spoluhráči atd.
 [L.D.2]proč „hra“? Je to výraz hovorového jazyka. Pojem „hra“ je prakticky nedefinovatelný. Proč ne „herní výkon“? V daných souvislostech vidím důvod, proč nepoužit „chování“.
 [J.P.3]Doporučuji nahlédnout do článků v TVSM „Holandská vize“, část Co je fotbal? Aplikace mimo fotbal není jednoduchá, ale stojí za přemýšlení.
RSS RSS


dafas (11.12.2010 (13:49:16))
fadf American youth clothing brands, AF leading the trend, decadent uninhibited. AF clothes prominent chest, waist, hip, totally personal, sexy extraordinary. Authentic version of the U.S. AF type, is a popular brand of American youth chasing.
<a href="http://www.abercrombiemadr id.net" title="abercrombi e España"><strong>abercrombie España</strong></a>
<a href="http://www.abercrombiemadr id.net" title="hollister España"><strong>hollister España</strong></a>
<a href="http://www.abercrombiemadr id.net" title="abercrombi e and fitch España"><strong>abercrombie and fitch España</strong></a>
<a href="http://www.abercrombiCitace
zara (09.12.2010 (01:24:32))
thank you <p>In most of these<b> <a href="http://www.louisvuittonout let2011.com">louis vuitton outlet</a></b>you can find the new one that come in unique style. And also for these<b> <a href="http://www.louisvuittonout let2011.com">louis vuitton bags</a></b> that sold in the <b><a href="http://www.louisvuittonout let2011.com">louis vuitton store</a></b> that adefinitely come with high qaulity as well as the fashion trend. Oftern the <b><a href="http://www.louisvuittonout let2011.com">louis handbags</a></b>that sold most well in the market and now such bags that considered as a luxury products. As well as the excellent<b> <a href="http://www.louisvuittonout let2011.com">louis vuitton purses</a></b> that also seems to be extrem popular. What’s more, the<b> <a href="http://www.louisvuittonout let2011.com">louis vuitton</a></b> not only provide you excellent products, however at much lower price than these sold in the retailers. Do you also want to make yourself more beautiful by carrying the <b><a href="http://www.louisvuittonout let2011.com/louis-vuitton-handbags-c-2.html">lousi vuitton handbags</a></b> also just the <b><a href="http://www.louisvuittonout let2011.com/louis-vuitton-purses-c-5.html">louis vuitton purses</a></b>which we all the <b><a href="http://www.louisvuittonout let2011.com/louis-vuitton-wallets-c-6.html">louis vuitton wallets</a></b>. </p>


Definitely there are many <b><a href="http://www.louisvuittton-outlet.com">louis vuitton outlet</a></b> that flured in the market for you to choose from. Where you can get the <b><a href="http://www.louisvuittton-outlet.com">cheap louis vuitton</a></b> products. And it is said that the new <b><a href="http://www.louisvuittton-outlet.com">louis vuitton handbags</a></b> for winter carry are released into the market. People all love these new design of the <b><a href="http://www.louisvuittton-outlet.com">louis handbags</a></b> which come with unique style which seems to be extrem popular maong various consumers. As well as these<b> <a href="http://www.louisvuittton-outlet.com">louis vuitton wallets</a></b> that also come with the same materials. Just come to the <b><a href="http://www.louisvuittton-outlet.com">louis vuitton</a></b> on sale for the excellent products also newly information. Among the<a href="http://www.louisvuittton-outlet.com/louis-vuitton-handbags-c-1.html"> <b>louis vuitton handbags sale</b></a>, we are a <b><a href="http://www.louisvuittton-outlet.com/louis-vuitton-handbags-c-1.html">great louis vuitton bags sale</a></b> which earn high reputation and popularity that would be your best choice. Also we are a line of the<b> <a href="http://www.louisvuittton-outlet.com/louis-vuitton-wallets-c-3.html">louis vuitton wallets sale</a>.</b>Citace

2000 Zbývá znaků

 

Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek

autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec