autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec

Jak jsme Kanadu naučili volejbal

24. 05. 2009


Je konec šedesátých let minulého století. V tu dobu s námi začíná trénovat asi o čtyři roky starší hráč, je to student a jeden semestr se bude učit volejbal v zemi mistrů světa, aby ho pak mohl učit doma. Jeho úkolem je zjistit, jak to tady vlastně děláme, že jsme až tak hodně dobří. Do našeho družstva se dostal proto, že jsme junioři, hrajeme první národní ligu (druhá nejvyšší soutěž) a on je na tom výkonnostně přibližně stejně. Navíc má možnost nakukovat do áčka, které je špičkovým týmem extraligy a hraje v něm i několik reprezentantů. Mluví jen anglicky a je to Kanaďan. Chová se ovšem zvláštně. Na začátku tréninku dělá místo fotbálku jakési  prapodivné pohyby, jejichž smysl nám uniká. Divný patron. Trénuje maximálně soustředěn, všechno ho zajímá, dokonce si dělá poznámky. Na konci tréninku opět divné pohyby. A tak to jde pořád dokola, nic zajímavého. Moc toho nenamluví, neboť my jsme, až na výjimky, ruštináři. Když s námi poprvé zajde do hospody dává si sodovku, ještě se musí hodně učit. Česky umí „děkuji“, „do prdele“ a „hrajem!“, později slovní zásobu rozšiřuje o dalších cca deset slov, takže většinou mlčí. Chodí se dívat na tréninky i zápasy áčka a vše pečlivě zapisuje. Vypadá spokojeně, ale často se diví „Veri veri interesting...“ říkává a kroutí hlavou. Posléze se i on rozcvičuje fotbálkem a chodí o chvíli dřív, aby ještě před tím stihl ty své pohyby. V poklidu přešlo několik měsíců a jak náhle začala, tak, z ničeho nic, jeho výzvědná mise končí. Už pravděpodobně ví, jak na to „I am Relly happy“ usmívá se. Čeká ho však ještě závěrečná instruktáž v činnosti z nejdůležitějších – utužování kolektivu. Ne, že bychom se stačili nějak moc skamarádit, ale na rozloučenou ho bereme na víkendový sranda turnaj do jedno menšího západočeského města. Podařilo se nám nesestoupit a tak je třeba konec sezony důstojně završit. Kanaďan se hned od začátku stává maskotem turnaje. Když totiž v koutě haly začne vykonávat divné pohyby vytvoří se kolem něj kroužek hráčů i nehráčů a nakonec mu zatleskají. „K čemu je to dobrý?“ ptá se jeden ze soupeřů a my jen krčíme rameny „Tohle dělá pořád...“. V prvním setu pak rozhodčímu na otázku zdali tečoval, dobromyslně odpovídá „Na zdraví...“ a to už je miláčkem všech. Nám se daří a atmosféra v hale je skvělá, něco mezi rodinnou oslavou a bigbeatovým koncertem. Všechny zápasy vyhráváme, v sobotu večer je v kulturáku vojebalová zábava s živou hudbou. Kanaďan sice nesměle usedá do kouta, ale kolektiv všech přítomných ho postupně pohlcuje a vstřebává. Kolem půlnoci už tancuje, zpívá, křepčí, pije pivo a posléze i rum. Úplně zapomíná, že všechno nové chce poctivý trénink. „It‘s fak dobry“ vykřikuje blaženě, nic takového ještě nezažil. Spát jdeme kolem třetí, v deset hrajeme finále proti domácím. Hala je plná, přišla dobrá stovka diváků, polovina přítomných absolvovala noční veselici a nálada je výborná. „Kde máte Kanaďana“ ptají se všichni, ale my nevíme. Až později někdo objeví v rohu pod balkonem nehybně ležící vzdychající tělo „ááách, óóóch...“ mluví česky i anglicky. „Come on, come on!“ třese s ním náš kapitán pobaveně a staví ho do druhého setu. Ukázněný Kanaďan se bez reptání zvedá a toporným krokem odchází na podání, nadhazuje a z posledních sil posílá na druhou stranu překvapivě tvrdou ránu. „Příliš prudký míč“ hlásí rozhodčí a s dlouhým hvizdem padá z empajru, diváci ryčí nadšením. Rozhodčí je ihned nahrazen střízlivějším kolegou ale Kanaďan ničemu nerozumí. Opírá se o stěnu a nevypadá dobře. Pak vykřikne čistou angličtinou „Fuck You!“, čemuž v té době málokdo rozumí a co nejrychleji odbíhá na toaletu. Do haly už se nevrací. My jsme, jak se očekávalo, vyhráli a byl konec. V Praze se pak s námi poučený a poničený Kanaďan loučí a my už ho nikdy více nespatříme. Závěrečnou zkouškou sice prošel jen tak tak..., ale přesto  máme dobrý pocit, že o našem volejbalu teď ví opravdu všechno. Pár let na to se Kanada, která snad půl století chyběla na volejbalové mapě, kvalifikovala na mistrovství světa v Mexiku a pak (až na jednu výjimku) na žádném šampionátu nechyběla. Několikrát, naposledy v Tokiu 2006 se dokonce umístila před námi. Prostě jsme je to naučili...

V Praze 20.5.2009 Michal Němec

 

P.S. Musím přiznat, že tenhle článek se tak trochu vymkl mému záměru. Původně se totiž měl jmenovat Strečink.

Autor: Michal Němec | Počet zobrazení: 1184



Komentáře

Dost dobrý....

Trautemberk

23.05.09 09:14

Zdravím- Michale..... Krásně napsané, velmi sem se pobavil. Dík.

Ď.

Michal ň.

25.05.09 12:52

Děkuji Trautemberku a taky zdravím.

chceme další!

Petra od Novotnejch

15.06.09 21:33

Ahoj Michale, já ten "tvůj humor" vždycky baštila a tyhle články to je bomba! Pokaždé chvátám, abych se už dozvěděla co za pointu sis zase vymyslel a jak to tentokrát skončí!Moje nejoblíbenější jsou oba ÚTOKY, zřejmě to bude profesionální deformace. :-) Tak kdy se můžem těšit na nový?! Pozdrav od celé rodinky, pa

Ahoj Petro

Michal ň.

17.06.09 15:23

Ono to ze mě zase až tak moc rychle nepadá, ale určitě zase něco přijde. Díky za milou zprávu a všechny pozdravuju. Hoj Michal

designer handbags sale

jack

12.08.10 03:57

Which are the perfect gucci handbags, designer handbags, Miu Miu Handbags, Louis Vuitton Handbags



Děkujeme společnosti ONLIO, která nám poskytla svůj redakční systém RedactOr, na kterém běží tento portál.
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz