autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec

strana: 1 | 2 |

Lípa Jiří

14. 06. 2010


H O L D O S O B N O S T E M

Ačkoliv celosvětovou zprávou číslo jedna je na začátku června fakt, že má Paris Hilton jedno ňadro výš (a tím zřejmě druhé níž, i když o tom už se nepíše), sedmibojové společenství zaregistrovalo při 32. turnaji sportujících osobností skutečnost, která jej zaujala daleko víc. Paris Volley (nikoliv Hilton), je letitým sportovním domovem volejbalového internacionála Jiřího Nováka. Jirka, řečený Patník, je ve Francii výrazně populárnější, než ve své domovině – dokladem tvrzení budiž fakt, že byl jako cizinec poctěn nesením olympijské pochodně  směřující do Pekingu. Není proto divu, že byl při své sedmibojové premiéře výkonnostní neznámou i pro počítač, který losuje soutěžní páry a v akci se tak objevil po boku fotbalového trenéra Jardy Hřebíka. Oba šikulové se vzácně doplňovali a nakonec se zapsali do análů soutěže hned dvakrát. Byli vůbec první dvojicí historie, která postoupila do semifinále v pěti disciplínách a navíc pokořili celkové bodové maximum, jež před sedmi léty ustanovil pár Haník – Merta. Pravidelní čtenáři této rubriky vědí, že v roce 2001 dostal míčový sedmiboj nový podtitul, který se stal současně i mottem akce – ÚSPĚŠNÍ POMÁHAJÍ ZAČÍNAJÍCÍM. Od té doby každý sportující (při každém turnaji)  věnuje 1000,-Kč na charitativní finanční dar, který je vždy při  vyhlašování výsledků předán vybrané osobě či organizaci, jež ve svém oboru teprve začíná. Součástí 32.turnaje se stala i rekapitulace bohulibé činnosti, při níž sportující osobnosti mezi sebou při 17-ti turnajích vybraly neuvěřitelných 740 000,-Kč !!!  V článku není prostor na jmenovitý souhrn všech laureátů (najdete jej v samostatné rubrice „Charitativní složka sedmiboje osobností“). Určitě je však...

Lípa Jiří

28. 02. 2010


C E S T O V Á N Í

Za těch 1000 dní jestvování v říši krále Šahriára už se semlelo bezpočet témat. Jedno však, dle mého soudu ne nepodstatné, zatím otevřeno nebylo. Kdykoliv zazní termín z titulku, spontánně mi naskočí ruská mutace – PUTĚŠESTVYJE. Dnes je tomu na den přesně 40let (nebyl jsem líný prodrat se závějemi zaprášených pavučin a nalistoval jsem v indexu…), kdy jsem se spolu s dalšími zoufalci pokoušel složit zkoušku z jazyka téměř mateřského. Jako konverzační téma jsem si vytáhl to shora uvedené. Paní profesorka Morkovinová vydržela moji buditelskou staroslověnštinu poslouchat s bídou 3 minuty a pak mi hodila  - jak se mylně domnívala – záchranný pás. „Kolego, jak se řekne rychlík a jízdní řád…?“ Na rozdíl od tehdy si tyhle samozřejmosti budu pamatovat i v rozvinutém Alzheimerovi (skoryj pojezd, razpisanie pojezdov). Už už jsem se pakoval, když zazněla její těžko uvěřitelná žádost o můj studijní průkaz. Přestože se jako rodilá Ruska mohla cítit mým vystoupením do morku kostí uražena, odměnila mne „lidovkou“ se zdůvodněním:“ Někomu to napsat musím. Když vás, vy umělci, všechny vyházím, nalezete mi sem znova. Zdraví mám jen jedno…!“ O tom ale psát nechci. Stejně tak nebudu rozvíjet související úvahy na téma Fischer Reisen nebo Sunny days, kde se nabízí all inclusive, aby se z toho nakonec vyklubal  one way ticket…

Lípa Jiří

27. 09. 2009


PAPEŽ

Náhoda tomu chtěla, že se domovskou adresou nacházím necelý kilometr vzdušnou čarou od místa, kde v pondělí 28. 9. 2009 bude sloužit mši papež BENEDIKT XVI. Na rozlehlých lukách u Proboštských jezer na hraně Staré Boleslavi, nejstarším českém poutním místě spojeném se svatováclavskou tradicí a mariánským kultem, kde byl právě 28. září 935 svým bratrem Boleslavem zavražděn český kníže – svatý Václav, se v ten den očekává až 65 tisíc poutníků. Ač vychováván v rodině se silnými katolickými kořeny, sekulární režim ze mne uhnětl ateistu. Přesto však v odlesku posledních dní začínám věřit v zázrak. Jinak se snad ani aktuální dění ve Staré Boleslavi a okolí nedá charakterizovat. Taková hustota dělného lidu na metr čtverečný byla naposledy v České kotlině zaznamenána na Letné na 1. máje ještě za komančů. To, co léta chátralo, je najednou během pár dní jako ze škatulky. Výpadovka na Mělník, dlouhodobě používaná výrobci tlumičů jako testovací polygon, je nejen zalátaná, ale i čerstvě opatřena vodorovným značením. Při jízdě v noci už mají řidiči jistotu, že nejedou volnou přírodou. Vyklučeny a vysekány jsou škarpy, v místech očekávaného náporu věřících jsou dokonce vysypány drobným štěrkem. Veškeré příjezdové komunikace, po nichž ve slavný den popluje papamobil s Josephem Ratzingerem, dostávají nový živičný povrch, upravuje se okolí. Bezvěrci s rozličným nářadím se pohybují po souši i ve větvích stromů. Louky u Proboštských jezer jsou sestřiženy jako fairwaye na sousedním golfovém hřišti... (foto: www.prazsky.denik.cz)

Lípa Jiří

23. 08. 2009


TOUR de BRDY

Jako nezávislá osoba se pokusím na těchto stránkách aspoň na okamžik zaměnit aktuální atmosféru volejbalové lži a nenávisti za sedmibojový  dotek pravdy a lásky. Už proto, že se nesmiřitelní protagonisté rozepří pod vysokou sítí dokáží ve druhém jmenovaném prostředí k sobě chovat bezkonfliktně. V roce 2004 vymyslel tehdejší příbramský starosta, současný 1.náměstek ministra financí a budoucí sněmovní poslanec Ivan Fuksa přejezd nejkrásnějších centrálních, neveřejných, partií brdského hřebene na kolech. Když jej pak se souhlasem velitele jineckého vojenského újezdu uskutečnil a v následujících letech zopakoval, stala se TOUR de BRDY jakousi osmou, nepovinnou, disciplinou míčového sedmiboje osobností. Vystoupat panenskou přírodou z Příbrami na nejvyšší brdský vrchol, 865 m vysoký TOK, dá docela zabrat. Proto trasu půlí bufet v rybářském srubu Vojenských lesů u Padrťských rybníků. Ty leží v nadm.výšce bezmála 700 m a byly založeny už v 16.století jako vodní rezervoár pro provoz blízkých hutí.  V současné době jsou využívány k chovu ryb... (Foto: vlevo protagonista akce Jirka Lípa)

Lípa Jiří

12. 07. 2009


A L B E Ř S K É Č T Y Ř K Y

Před pár týdny jsme s majitelem těchto webových stránek završili coby pořadatelé 30. turnaj míčového sedmiboje osobností. Mimo jiné i proto, že jsme oba svým založením spíše konzervativci a ctitelé tradic, kteří se drží zásady, že by se mělo ve starých dobrých a ověřených činnostech a akcích pokračovat, pokud to jen trochu jde, a neutíkat se k jiným, třebaže modernějším, populističtějším či výnosnějším. Stejně tak, jako se nemá pro nové přátele zapomínat na staré…. Každý, kdo se někdy podílel na organizování podobné akce, ví, co to obnáší. Zvláště pak, když z ní udělá seriál. Nebo ji dokonce nechá vstoupit do historie půlstoletým opakováním. O jedné takové to bude dnes…. Na přelomu 50. a  60.let minulého století začala část pražských vysokých škol s výstavbou letních výcvikových táborů, v nichž katedry tělesné výchovy pořádaly tehdy povinné sportovní kurzy. Hrstka nadšenců z KTV Vysoké školy ekonomické objevila zázračný přírodní kout na levém břehu Lužnice pod dobronickým hradem, na protějším, pár kilometrů proti proudu řeky, zase zakotvili medici (mimochodem, oba tábory vzala povodeň l.p. 2002, teď už jsou opět jako ze škatulky). Emotivním uměleckým duším (FAMU, DAMU, HAMU) se naopak zalíbila Vltava v Poněšicích a Univerzita Karlova obsadila louku plnou zvědavých syslů u rybníka Osika v Albeři. Fenomén zprvu spartánsky skromných táborů plných romantiky vznikal doslova na zelených loukách, podobně se tvořila i jejich programová náplň...

Lípa Jiří

03. 05. 2009


Ř Í Ď A

Tak nás opustil Zdenek Merta. Naštěstí jen webově. Ale i tak škoda…. „Udržte míč déle ve hře, nemlaťte do něj tolik, vraťte nám ulejvky a strhující polařské výkony. Pryč s Madonnou, AIDS a brazilským týmem snů! Žádáme návrat do šedesátých let. Chceme Beatles, volnou lásku a starý dobrý voliš!“ Že už jste tyhle věty někdy četli? Jistě – je to poslední „Mertičovo“ volejbalové zvolání. Vzal jsem si ho za své a vrátil se o půlstoletí zpátky. Do zlaté éry českého volejbalu (v týmu byl tehdy jediný Slovák, Bohumil Golian), kdy naši borci vládli nejen Evropě, ale i světu. Nejlépe pak očima kapitána prvních mistrů světa z roku 1956 Zdeňka Malého. Odbíjet začínal v době, kdy se ještě hrávalo se třemi nahrávači – každý smečař měl svého. Osm let v reprezentaci pak odnahrával v systému 2 + 4 na kříž s „Buldou“ Musilem a ve čtyřiceti letech končil v týmu MMF UK ve druhé lize už jako nahrávač jediný (1 + 5). Matematicko-fyzikální fakulta UK mu byla celoživotním osudem; vystudovaný pedagog nastoupil na katedru tělesné výchovy jako odborný asistent hned po vojně. Následně ze svých studentů vytvořil soutěžní tým, s nímž se mu podařilo naplnit klapzubovskou legendu - jako hrající trenér dovedl „Matyku“ ze IV.třídy pražského přeboru do ll.ligy a posléze i do tehdejší nejvyšší soutěže, l.ligy. Za první 4 roky společného hraní ztratila parta studentů a absolventů jediný zápas…(foto: nároďák 1955)

Lípa Jiří

07. 03. 2009


BOLŠIJE KOLBASY

Už si po těch letech nevybavuji, zda se v Korejské lidově demokratické republice hraje volejbal. Ostatně, nic o tom nevypráví ani dokument režisérky Lindy Jablonské, který se pod názvem VÍTEJTE  V KLDR! právě dostává do nabídky tuzemských kin. Spíš bych ale řekl, že ano. Vše kolektivní, přesněji kolektivistické, je na poloostrově vzácných Kimů když už ne rovnou nařízeno, tak aspoň povoleno. Je tomu tak teď, kdy Jablonská s obtížemi v Severní Koreji točila, bylo tomu tak i na podzim roku 1982, kdy jsem v Pchjongjangu pískal hokejový turnaj sedmnáctiletých reprezentačních nadějí.
Pokud se v KLDR za oněch 27 let něco změnilo, vylučuju, že by to bylo k lepšímu. V této zemi totiž diktatura proletariátu dosáhla svého optima, takže zlepšení čehokoliv by bylo protimluvem. Ještě jinak řečeno – nic na světě není natolik absurdní, aby to v Severní Koreji nemohlo být denní praxí. Major Terazky by čuměl…! Ale nebojte, nebudu si vymýšlet; skutečnost sama už se takhle často pohybuje za hranou vypravěčské licence...

Lípa Jiří

10. 01. 2009


Hašek na Hrad a Topolánek na své místo …

V prosinci jsem na těchto stránkách avizoval udělení dalšího charitativního daru v rámci 29. turnaje míčového sedmiboje, který se konal 26.12.2009 v nymburském  Sportovním centru. V souvislosti s konáním tohoto sportovně společenského setkání se stalo dobrým zvykem, že zúčastněné osobnosti ze všech možných oborů nezapomínají na ty, kdož teprve svoji životní pouť startují, nebo z různých důvodů opětovně začínají. Obvyklá tisícikoruna od každého z aktivních sportovců dala dohromady bezmála 50-ti tisícový obnos, který byl při slavnostním zakončení akce předán zástupcům české beach volejbalové reprezentace neslyšících. Oba národní týmy – ženský i mužský – se připravují na mistrovství světa a Evropy, takže finance do jejich miniaturní kasičky přišly jako na zavolanou. Celkově se tak oba výběry staly 14. laureátem ceny „Úspěšní pomáhají začínajícím“. Ceny, v jejímž rámci bylo za 7 let mezi sedmibojaři vybráno 584 tis. korun...!!! (foto: archiv)

Lípa Jiří

06. 12. 2008


ÚSPĚŠNÍ POMÁHAJÍ ZAČÍNAJÍCÍM

Tak tenhle slogan napadl před sedmi léty amatérského kreativce a věčného inovátora  kolegu Haníka v souvislosti s obohacením hloubky programu míčového sedmiboje osobností. Následně se pak stal i mottem celé soutěže. Jak možná víte, zmíněná svébytná sportovní disciplina má domovskou adresu právě na těchto webových stránkách, proto se o její historii, náplni ani výsledcích nebudu zdlouhavě rozepisovat – každý se může do dějin i současnosti sedmiboje ponořit, jaká je jeho ctěná libost. Všichni účastníci soutěže ve svých oborech buď dosáhli nebo stále ještě dosahují úspěchů, nadprůměrné úrovně a nezřídka i proslulosti, často se světovým puncem. Všichni však kdysi začínali. Každý si také pamatuje na nejistý úvod svojí cesty životem, kdy vzhlížel k úspěšným vzorům, jimž se ve snech vyrovnával, ale i na chvíle, kdy bylo hluboko do kapsy. Proto každý sportující věnuje 1000,-Kč na charitativní finanční dar, který je po soutěži na slavnostním vyhlášení vítězů předáván vybrané osobě či organizaci, jež v daném oboru nebo životní etapě teprve začíná...(Foto: Radůza, první laureátka).

Lípa Jiří

18. 10. 2008


T Y F A Š Ý S T …!!!

Volně navážu na nedávnou úvahu Zdenka Merty, v níž velebil jedinečnost bezkontaktních sportů, především pak volejbalu. Dovolím si doplnit pohled arbitra. Vždycky jsem záviděl třeba takovému Frantovi Baumrukovi – rozvážně vyleze na empire, rozdá úsměvy na obě strany, něco přes hodinu popiskuje do píšťaly, a aby úplně neztuhl, občas doprovodí zvuky důstojným gestem. A má vystaráno. Převážnou většinu rozhodovacího procesu, v nesalónních sportech obvyklého, za něj obstará síť, která k sobě soupeřící strany prostě nepustí. Pro útlost svěřeného prostoru nerozvádím anomálie typu kymácení empajrem, lov sudího míčem či průlet šťavnatých souvětí. Protože Merta zmiňoval ve svém textu i hokej, můžu posloužit osobními prožitky. Při svých poutích mezi mantinely jsem měl (coby sudí) tu čest mnohokrát potkat ruskou (vlastně sovětskou, resp. Společenství nezávislých států) pětku Fetisov, Kasatonov, Makarov, Larionov, Krutov...

strana: 1 | 2 |


Děkujeme společnosti ONLIO, která nám poskytla svůj redakční systém RedactOr, na kterém běží tento portál.
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz