Osobnosti, portréty

19. 06. 2010

Peter Diviš - profil bouřliváka

Motivátor. Bavič. Exhibicionista. Průšvihář. A také výtečný volejbalista. To je charakteristika slovenského internacionála a v uplynulé sezóně posily RWE Brno. Jedenatřicetiletý slovenský univerzál Peter Diviš přišel do posledního celku extraligy s jasným cílem. Vytáhnout tým ze dna.

A tento cíl se mu podařilo splnit
Toho chlapíka nepřehlédnete. A zaručeně vás vždy překvapí. „Proč Brno? Vždyť si pro mě přijeli až do Polska. Zrovna jsem byl na výlovu rybníka,“ pobaveně povídá o svých námluvách s klubem.

Půl roku si dával od volejbalu pauzu. Nechtěl ho ani cítit. „Dokonce jsem uvažoval o konci. Potřeboval jsem si hlavně psychicky odpočinout. Patnáct let ve vrcholovém volejbale udělalo své,“ vysvětluje Diviš.

A jeho návrat do české extraligy? Ten přesně odpovídá jeho povaze. V posledním týmu soutěže cítil velkou výzvu.
Jeho mladší sourozenec Lukáš odehrál v Brně tři sezony a v roce 2006 odešel do Německa. „Brno jej vychovalo, muselo za něj zaplatit odstupné Žilině a při jeho odchodu nic nedostalo. Chci jim to trošku splatit,“  (zdroj: deník a www.)

Osobnosti, portréty

13. 03. 2010

Jak se stát národním hrdinou …

Jakub Novotný, zapřažen do svých hráčských povinností, tentokrát s omluvenkou nestihl článek na pátek. Omluvme ho a přejme mu výbornou formu pro závěr sezóny. Místo jeho článku nabízíme pohled trenéra reprezentace 2001 (ZH) na Pátka o deset let mladšího (redakce): … Kdyby nějaký fotbalista nebo hokejista předvedl při Mistrovství Evropy to, co předvedl volejbalista Jakub Novotný při zářijovém ME ve volejbalu, stal by se okamžitě národním hrdinou. Celý národ by věděl, jak posnídal, co včera večer četl, kde ho pobolívá, kdo je jeho partnerka ... Volejbal je malý sport, a proto se jeden z nejlepších hráčů volejbalového šampionátu národním hrdinou nestane. Samozřejmě, že když přijede do Dřevěnice bude se mladým začínajícím volejbalistům tajit dech, ale pomníku v Čechách se nedočká. Tento úvod by samozřejmě mohl patřit do uvozovek celý, protože je psán s nadsázkou, ale výkon tohoto volejbalového mladíka na ME si jistě zaslouží komentář. Je to v podstatě velmi prosté. Na jeho případě lze krásně ilustrovat, jak je všechno jednoduché, když se spojí solidní úroveň volejbalového řemesla (i když v jeho případě hlavně smečařského), spontaneita a herní radost. I když výrok typu " dem na ně, já je tam rozstřílím" jsem od něho párkrát slyšel a skutečně se tak několikrát i stalo, nemyslím, že je "Pátek" typem agresora. A i když je tvrdý smečař, nevidím v něm rysy tvrdého chlapa. Je drzý, neukázněný, nezkrotný to ano, ale "tvrďák" není v žádném případě. Dámské obecenstvo by sice chtělo, abych potvrdil, že je to milý a bezelstný hodný hoch (podle několika otázek, které jsem dostal), ale ani do těchto vysněných dívčích příběhů bych ho nedoporučil. Jestli je v něm něco bezelstného, co bych mohl za svou osobu okamžitě podepsat, pak je to bezelstnost přístupu k volejbalu...(foto: Martin Sidorjak)

Osobnosti, portréty

28. 06. 2009

Nejhezčí holka, kterou znám ...

Když se narodila moje o dva roky mladší ségra Eva, byla plešatá a vypadával jí jazýček z pusy. Bylo mi jasné, že na ni nemusím žárlit, protože maminka mě kvůli takovéhle ošklivce rozhodně nezapudí… Jenže tak jako v pohádce vyrostla z ošklivého kačátka labuť, v naší rodině se z mé ségry vyklubala nejhezčí holka, jakou znám. I když si na sebe obleče režný pytel a na hlavu nasadí drn trávy, pořád jí to strašně sluší. Navíc sudičky jí daly do vínku mimořádný sportovní talent, absolutní hudební sluch a božský hlas. A teď vedle takové ségry vyrůstejte! A tak jsem byla aspoň pilná. Zatímco Eva se odmítala učit noty, já jsem hrála na klavír a na kytaru jako virtuóz. Samozřejmě jsem to měla nadřené. Ale pamatovala jsem si všechny písničky k táboráku, stejně jako klavírní etudy. Nikdy jsem našeho tatínka při cvičení na piáno nepřivedla k nepříčetnosti tvrzením, že stupnice Fis-dur má předznamenání dvanáct křížů. Nebo že akord A-maj se nejspíš hraje pouze v květnu. Jenže ségra netušila, protože byla mladší než já, že je vlastně ve všem lepší. Proto se mě pořád snažila dohnat. A to, co já jsem vydřela, ona se naučila úplně přirozeně. Písničky u táboráku zpívala druhým hlasem, čímž mě pořád strašlivě pletla. Moje klavírní etudy hrála podle sluchu zpaměti. A když jsem se přihlásila na volejbal, začala ho hrát taky a hned se stala nejlepší hráčkou mladších žákyň, posléze pak juniorek a nakonec to dotáhla až do reprezentace a profesionální německé ligy. A nejen to. Dodnes drží žákovský rekord Vyšehradské olympiády v hodu krikeťákem. Pokaždé vyhrála přespolní běh v Senohrabech a jednou – to jí bylo asi šest – porazila pod jménem Eminger Ev všechny kluky ve skocích na dětském lyžařském můstku. Jediné, co ségře moc nešlo, byla gramatika a psaní...

Osobnosti, portréty

06. 12. 2007

Za Václavem Císařem (1940-2007)

Vysvětloval jsem svého času na kempu v Luhačovicích mladým adeptům volejbalu na videozáběrech jich samých úlohu brzdícího kroku při smečařském rozběhu. V první řadě seděl Venca Císař, přihlásil se o slovo a promluvil: „ …ty holky nemohou ten krok protáhnout, protože nemají sílu ho dobrzdit…“ tak jednoduché vysvětlení a tak výstižné, jak to, že jsem na to dříve sám nepřišel, povzdechl jsem si tehdy. Venca už mě nikdy více nezkoriguje, jelikož jeho poslední životní mečbol byl před několika dny proměněn. Nekrolog náleží Petru Judovi, který měl k Vaškovi blíže: ...

Osobnosti, portréty

04. 12. 2007

Vašek Císař odešel za větším pochopením ...

Petr Juda mi do Portugalska oznámil velice smutnou zprávu: zemřel Vašek Císař. Jeden z nejoriginálnějších myslitelů v českém volejbalu, překladatel mnoha zahraničních odborných článků, volejbalový vizionář a autor zajímavé volejbalové publikace z roku 2005 už není mezi námi. Zemřel náhle a nečekaně. Volejbalová teorie s ním ztratila člověka s vzácným kritickým myšlením a originálním pohledem na úlohu mentálního tréninku ve volejbalu. V Čechách (jak to bývá) bývají originální a odvážné názory pokládány za nebezpečné, proto Vašek nebyl českým volejbalovým prostředím zcela pochopen, pro mě byl však vzácným člověkem, odborníkem a debaty s ním měly vždy výbornou úroveň. Vysvětli jim to tam nahoře, Vašku, tam ti budou lépe rozumět. Zdeněk Haník

Osobnosti, portréty

24. 11. 2007

Paťas

Měl jsem docela radost, když mi na nabídku hrát předolympijskou kvalifikaci za národní tým kývnul Jirka Novák. Je to komplexní volejbalista a vždy jsem ho v týmu chtěl mít a vůbec, ale protože sobotní rubrika má být odlehčená, nebudu dělat žádné rozbory a dám k lepšímu let pět let starý „Paťasův“ portrét, který jsem napsal v roce 2002 do knihy Volejbalové trůny a kanály. Posuďte sami, zda léta vyvrátila či potvrdila mé tehdejší dojmy ... (Foto:  Martin Sidorjak)

Osobnosti, portréty

27. 04. 2007

Trenérský double Jaroslava Šamšuly

Jelikož si dlouhodobě na našich webových stránkách všímáme trenérských úspěchů, je třeba vedle nečekaného úspěchu brněnského družstva mužů v Kooperativa extralize (postup do semifinále) nepřehlédnout dvojnásobný úspěch brněnských kadetů a juniorů. O mistrovský titul v obou kategoriích se zasloužil především Jaroslav Šamšula. Je to jeden z nejzkušenějších mládežnických trenérů u nás.

Zde je jeho krátká vizitka.

Osobnosti, portréty

18. 02. 2007

S Topolánkem do volejbalové Evropy

Po sedmi měsících máme konečně vládu, psala většina deníků poněkud cynicky poté, co se Mirkovi Topolánkovi podařilo za podpory dvou poslanců za ČSSD „vymodlit“ důvěru parlamentu pro svou vládu.

Osobnosti, portréty

31. 08. 2006

Vstup Jana Železného do volejbalu se odkládá

V prosinci roku 2005 jsem Janu Železnému (na snímku s redaktorem Pavlem Zunou a bývalou československou reprezentantkou Evou Emingerovou, dnes významnou jazzovou zpěvačkou) při tradičním míčovém sedmiboji osobností v Nymburce položil otázku: „Neměl bys toho oštěpu už konečně nechat a začít dělat něco pořádného, třeba volejbal?“

Osobnosti, portréty

11. 07. 2006

Kde jako génius jsi sám, ubohý Zidane

Poznámka: tento článek přebral ve zkrácené podobě deník Sport… Připravujeme s kolegy trenéry a teoretiky volejbalu příručku pro kandidáty volejbalového trenérství a stejně jako tolikrát předtím bezradně tápeme, když se dostáváme ke kapitole „Psychologické aspekty ve volejbalu“. Všichni trenéři i teoretici se ztotožňují v názoru, že je to nejdůležitější oblast, ale máme-li podat seriózní návod, „jak na to“, jsme v koncích. Intuitivně cítíme, ale nevíme …