autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec

 

Jiří Novák

22. 05. 2010


Jednou jsi nahoře, jednou dole

S touto situací se jistě většina sportovců již na vlastní kůži setkala. Jeden den tě po vítězství  oslavují, nosí na rukou a ten druhý jsi po prohře v lepším případě součástí smutku zainteresovaných. Naštěstí volejbal není natolik sledovaným a komerčním sportem, a tak v případě neúspěchu nastává častěji situace zapomnění než třeba napadení od fanoušků či národní smutek a kritika ze všech stran. Každoročně dochází ve všech sportech, ligách, pohárech atd. k velkým překvapením na úkor favoritů. Ostatně probíhající MS v hokeji je toho názorným příkladem. A takové „překvapení“ se letos urodilo i ve francouzské volejbalové lize. Bylo jich více, ale tím nejsledovanějším byl nepostup týmu Paříž Volley do play-off. Dlouhodobé výsledky od jeho založení staví tento klub do pozice, kdy i nezískání medaile vyvolává jisté diskuze, ale neproklouznutí ani do vyřazovací části bylo opravdu velkým překvapením. A protože jsem byl přímým účastníkem tohoto neúspěchu, myslím si, že za dosažené výsledky a předvedenou hru jsme si postup nezasloužili. Po vydařené přípravě a slušném začátku sezony, kdy jsme ještě po 7. kole zaostávali jen bod za suverénem z Tours, přišla na řadu Liga mistrů. V ní 3 porážky ze 3. úvodních zápasů, ale hlavně úplná ztráta sebevědomí, v jehož důsledku se nedostavily ani výsledky v lize. Nastal výsledkový propad a team, který byl i z minulosti zvyklý neustále jet na pozitivní výsledkové vlně, se dostal na kolej pochybností ...(Foto, Jiří Koliš)

Jiří Novák

19. 10. 2009


7 + 5 = 2

Víte, jaký je rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným družstvem? Úspěšný team vyhrává. Jakkoliv, ale vyhrává. Pokud v takovém teamu hraje špičkový hráč – mluví se o něm. O průměrném, který je sice jeho nedílnou součástí, ale spíš dělníkem se moc nemluví, alespoň ne veřejně. Dost často slýchávám názor, že bez špičkového nahrávače nelze konkurovat teamům, které takovým hráčem disponují. Souhlasím, ale nabídnu i jiný příběh. Mezi evropskou nahrávačskou špičku řadím Grbiče a Vermiglia. Určitě jedni z nejlepších. Vyhráli, co se dalo a ve svých teamech byli vždy hodně vidět. Ale ani jeden z nich se letos na ME se svým družstvem výrazněji výsledkově neprosadil, tak se o nich moc nemluvilo. Prostě můžete být sebelepší, ale pokud  váš team nevyhrává, jste zapomenuti. Grankin, Zhekov a Zagumny jsou pro mě nahrávači na podobné úrovni,i když má samozřejmě každý jiné přednosti či slabiny. Ale kdo je dnes hvězdou? Zagumny! Vyhrál ME, dotáhl svůj team až na vrchol  a tak o něm bude slyšet. Grankin se Zhekovem budou zase jen ti, kteří dobře tvořili hru do semifinále. Ale aby mě někdo nechytil za slovo. Moc dobře vím, že to není jen o nahrávačích. Můj námět na tento článek začíná při rozcvičce před zápasem kvalifikace MS Francie-Slovensko. První francouzský nahrávač Pujol si dělá výron a je vyřazen nejen z tohoto kvalifikačního turnaje, ale i z pozdějšího ME. Kvalifikaci Francie odehrává s druhým nahrávačem ( Le Marrec ) a postupuje na MS z 2.místa za domácím Polskem...

Jiří Novák

23. 05. 2009


Hudečkův hold up, Koncovo granáty a pár kyselých úsměvů na závěr

Hraje se 19. kolo a Montpellier si připisuje na své konto 12. porážku. Tým, který vsadil na útočnou kartu a v zimě se ještě posílil o kanadského univerzála odcházejícího z Ruské ligy. V předsezónních prognózách štika ligy, ze které se spíše stal líný sumec. Nepostup do play-off by pro klub znamenal možná zánik, minimálně sloučení s družstvem Sete, které pochází ze stejného regionu. Ale sumec se probudil včas. Nejenže Montpellier postoupilo výhrou v posledním zápase základní části do play-off, ale postaralo se i o největší rozruch ¼ finálových bojů. Jako nasazená 8. vyřadilo jedničku z Poitiers. To Poitiers, které vyhrálo základní část  a po dvou prohraných finále za sebou si letos dělalo zálusk na titul. Ale ke slovům už „koule“ na hřišti nepřidaly a tak mají delší prázdniny. Taky dobrýJ. Další dvojicí ¼ finále byla 2. Paříž a 7. Beauvais ...

Jiří Novák

11. 04. 2009


To musím!

Ptáte se co? Zmínit se o jednom takovém „menším větším“ městečku, kde se vaří výborné pivo, kde měli hokejisté špatnou sezónu, kde se fotbalisté motají mezi první a druhou ligou a tak nejenom letos zachraňuje radost sportovního fanouška volejbal. Určitě by se takových měst našlo více, ale jsem holt z Českých Budějovic (ústy budějovičáků Budějc) a tak bych rád napsal pár řádek o letošní extrémně úspěšné sezóně budějovického volejbalu. O Jihostroji se nemusím asi moc příliš zmiňovat, jejich výsledky hovoří za vše. Loni a předloni mistři, letos opět našlápnuto k nejvyšším metám. I když výsledky v Lize mistrů nenaplnily očekávání, zkušenosti z těžkých zápasů se v play-off hodí. Je pravdou, že ve čtvrt-finále přežili „klinickou smrt“ a kdyby Příbram neztratila druhý set čtvrtého zápasu mohlo být zle. Ale na „kdyby“ se nehraje a „Jahodovi hoši z pod Černé věže“ jsou opět ve finále. Pravdou je, že si svými úspěchy na sebe ušili takový malý bič, protože po postupu do finále se asi fanoušek ani vedení nespokojí se stříbrem na krku. Ale to je správné, každý sportovec či činovník angažující se ve vrcholovém sportu  musí mít nejvyšší ambice...

Jiří Novák

07. 03. 2009


Chytneme vítr do plachet?

Únor je pro nás sportovce docela fajn měsíc. Nejenom, že je jak říká Ropi (Lubomír Staněk) krátkej, ale i proto, že naše dosavadní sezóna dostává tak nějak výsledkovou podobu.Vrcholí boje o výchozí umístění před play-off, v národním poháru,v evropských pohárech se začínají hrát kola pravdy. Pro někoho však také sezóna končí.Takže se dá říci, že je únor docela strategický měsíc. A i když má většina evropských lig ještě dobré dva měsíce před sebou, i na reprezentačním poli to začíná pomalu ožívat. Trenéři si pomalu připravují ingredience a hledají recept na to,jak nejlépe tu „repre polévku“ uvařit. Jasný, už několikrát mi byla položena ta samá otázka a nedávno mi v uších zazněla zase. Jak je možné, že máte tolik výborných hráčů, ale společně v repre jsou vaše výsledky průměrné? Nikdy nevím, co na to přesně odpovědět. Ta problematika je určitě složitější než jak ji vidí hodně lidí z venku. Tak tady je v rychlosti takový můj pohled na věc.... (foto: Martin Sidorjak)



Jiří Novák

30. 01. 2009


Taktika jazýčkem na vahách?

Nedávno jsem se dostal do diskuse s jedním z našich kondičních trenérů. Přes zdánlivě pochopitelná diskusní témata typu: tvůj pohled na důležitost fyzické přípravy před sezónou, v sezóně při jednom či dvou zápasech týdně, vlivu posilování na prodloužení sportovního života, mi na závěr položil otázku: V čem si myslíš, že je tedy dnes hlavní rozdíl mezi klubovými špičkovými evropskými týmy? Ano, mohl jsem odpovědět, že rozdíly jsou minimální a hlavně záleží na momentální formě daného týmu. Jistě, je to ostřílená pravda, ale mě tato odpověď připadala alibistická. Říkal jsem si, ten rozdíl musí být i někde jinde. A tak jsem mu odpověděl: fyzicky se dnes dokáže připravit každý, ve většině týmů na tento druh přípravy angažují zkušené specialisty. V přípravě po volejbalové stránce také nevidím zásadní rozdíl, dnes má každý trenér v zásobě x volejbalových cvičení na jednotlivé herní činnosti. Samozřejmě, že pro úspěšnou realizaci takového tréninku je chuť jednotlivých hráčů se v daných cvičeních angažovat. Říkám mu:... (Foto: Jiří Koliš)

Jiří Novák

13. 12. 2008


Česká extraliga očima z venku

Při pročítání článků na tomto webu jsem byl mile překvapen úrovní příspěvků v každé diskusi k jednotlivým tématům. A tak jsem si řekl, že zkusím napsat článek, který by měl přímo k takové diskusi vybídnout. Určitě nejsem jeden z nejpovolanějších, který by měl českou extraligu hodnotit. Musím se ale přiznat, že se jí i když relativně z dálky a jiného prostředí snažím sledovat. Článek je vlastně můj vlastní subjektivní pohled na většinu týmů extraligy a snad mi po jeho přečtení neutrhnou hlavu (foto: Jiří Koliš)
Kladno: před sezónou jsme hráli proti Kladnu s národním týmem 2 přípravné zápasy. Při pohledu na jejich výkon jsem si řekl…sakra, ti ale hrají dobře a to byl ještě Karel Linz zraněný. O tom, že se jejich hra točí okolo nahrávače Skladaného, víme všichni. Takových nahrávačů na českých palubovkách moc neběhalo a neběhá....
Liberec: jak se říká…na starším autě nerozhoduje karosérie, ale motor. A Liberec nám jasně ukazuje, že i starší diesláček může, když se rozjede, pěkně frčet. Jasná sázka na zkušenost, vždyť Pešl, Jeslínek, Polák, Dittrich…to je něco odehraných zápasů ...

 



Jiří Novák

21. 11. 2008


Pod kanadskou taktovkou

Snem většiny hráčů, kteří se rozhodli pro kolektivní sport, je dříve či později zkusit zahraniční angažmá. A byl to samozřejmě i sen můj, který se v roce 1999 začal naplňovat. Na stůl se mi dostala nabídka francouzského klubu Paris Volley. Moc jsem toho o svém budoucím zaměstnavateli nevěděl, nicméně ty informace, které se ke mně dostaly, byly vesměs velice pozitivní a tak jsem s podpisem neváhal. Po ME 1999 ve Vídni jsem zabalil pár tašek a vydal se na cestu pln obav a nervozity. Přeci jen to byl velký skok do neznáma. Zbytečně! ... (Foto: Jiří Koliš)

Jiří Novák

25. 10. 2008


Pár hlav se zamyslelo?

Tak už se nám to rozjelo i ve Francii. Podělím se s Vámi o pár novinek jak sportovních, tak i z oblasti řekněme funkcionářské. Liga má 14 týmů a hraje se systémem doma-venku. Každoročně se musí počítat zhruba s deseti týmy, které se budou prát o play off, nicméně si každý musí celý rok dávat pozor. Vítězství nikde není předem dané a o překvapení na úkor favorita není nouze. Ve Francii řídí ligovou soutěž tzv. Ligové shromáždění (dále jen LNV). Francouzský pohár a reprezentace už ale spadá pod hlavičku Francouzské federace. A každoročně zde vyvstává první a dost zásadní problém: termínová listina. Snahou LNV, v níž se hlavní slovo dává především prezidentům jednotlivých klubů případně jejich zástupcům je udělat termínovou listinu co nejjednodušší,což v praxi znamená 1. ligový zápas týdně. Trenéři jsou v takovém případě spokojení, mají dostatek času na přípravu svého týmu a prezidenti si mnou ruce, že mají hráče v klubu co nejdéle. Z pozice hráče je jasné, že každý radši hraje než trénuje a pokud by liga začínala v září a končila v březnu, moc bych jich proti nebylo ... (foto: Jiří Koliš)

Jiří Novák

27. 09. 2008


Návrat ztraceného syna

Na začátek musím přiznat, že to se mnou Hujda umí. Skoro pokaždé ve mně se slovy „Paťas pojď“ probudí chuť ke vzájemné spolupráci. Ať už je to společná bitva na volejbalovém poli nebo jak se dnes můžete přesvědčit i bitva na poli publikačním. Vždy byl mou zbraní hlavně volejbalový míč, při psaní tohoto článku se musím naučit použít zbraně jako tužka a papír. Prostě jsem se od něj nechal opět „ukecat“ k pár článkům a budu se snažit něco vyprodukovat a podělit se s Vámi o několik svých myšlenek z volejbalového života. Nemyslím si a ani nevěřím, že dokážu vyplodit stejně krásné „poezie“ jako Jakub Novotný či ostatní, ale zkusím se s tím poprat. Na úvod by se hodilo se představit, aby i ti nezasvěcení (pokud se na tomto webu objeví) věděli, s kým mají tu čest. Takže Vás zdraví Jirka Novák, ve volejbalových kruzích, řečený Paťas. Každý malý kluk, který má chuť sportovat se dříve či později začne rozhodovat, který ten sport to u něj vyhraje. Já s takovým výběrem vlastně neměl žádný problém. Už jako malého caparta mě máma vodila na volejbalové přestřelky budějovické Škodovky, v nichž jedním ze střelců byl i můj táta „bomber“ Patník ...(Foto: Koliš)

 


Děkujeme společnosti ONLIO, která nám poskytla svůj redakční systém RedactOr, na kterém běží tento portál.
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz