autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec

strana: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |

Jakub Novotný

21. 03. 2009


Mé koleno a další významní …

Máte svůj idol? Člověka, kterého bezmezně obdivujete a máte jeho jméno vytetováno obrovskými písmeny na zádech? Já ne. Já obdivuji jen své pravé koleno, že stále drží pohromadě.  Ale přesto vím o několika individuech, na které se dívám s jistým respektem. Za to co vykonali, co dokázali, za to, jací jsou, byli. Možná i nebyli. Tady jsou tři z nich.
První urvaná achillovka.
Když se mne občas někdo zeptá, jaký sportovec by mohl být mým idolem, odpovídám zásadně... NIKDO nebo možná Achilles. Podle mne totiž byl tento antický týpek prvním profesionálním sportovcem. Jeho sportem nebylo hromadné běhání po trávě za kulatou věcí nebo plácání menší koule přes síť. Jeho sportem bylo zabíjení jiných, většinou slabších lidí. Druh sportu je ovšem nepodstatný. Důležité je to, že chtěl být nejlepší, že miloval slávu a obdiv. Slávu, která přichází, jen když jste na vrcholu. Takhle nějak si ho představuji. Pokud vůbec žil. Řekněme tedy, že žil. Proč myslíte, že se vydal do Troje? Aby zkouknul místní holky nebo navštívil památky regionu? Asi ne....

Jakub Novotný

14. 03. 2009


OBRÁZKY

Je tma. Všude okolo mne je tma. Sedím sám na gauči, jediné, co září do tmy, je můj šest let starý počítač. Tiše vrčí a na displeji běží jedna fotka za druhou, nastavený screensaver. Jinak naprosté ticho. Je půlnoc, venku za oknem padá sníh. Asi dvacátý den v kuse. Měl bych jít spát, ale nemůžu odtrhnout oči od obrazovky. Obrazy se mění pomalu a nechávají mi čas, abych si pokaždé vzpomněl. První fotka ukazuje plešatého muže, co na mne něco huláká v time-outu jakéhosi matchu. Vypadám na patnáct a chlap s tváří masového vraha se mi asi snaží vysvětlit, že volejbal se hraje přes síť. Mám to...jmenoval se Kasic, byl to Chorvat. Můj trenér v Nice. Nebyl to vrah, ale masochista. Po každém našem prohraném zápase se trestal. Opravdu. Hned po zápase potrestal sám sebe a v pondělí na trenálu pak nás. Sebe trestal zákazem alkoholu, jídla a sexu na určité období. Nebo se trápil plaváním ve studeném moři hned po příjezdu ze zápasu, během z letiště domů (což v Nice bylo asi 10 km) atd. Nás zmasakroval tříhodinovým vytrvalostním volejbalem. Ale jinak správnej chlap.... (foto: Martin Sidorjak)

Jakub Novotný

13. 02. 2009


OTÁZKA PRIORIT

Nechme Iva Dubše vydechnout na dovolené a dejme ještě jednou prostor Pátkovi, který má lehkou ruku a články chrlí jako ostřílený žurnalista ...Zde je jeho páteční příspěvek:  ... tak se nám blíží další volby. Poslední dobou se to volbami jen hemží. Klaus je znovu prezidentem, můj otec je poprvé hejtmanem, Topol se modlí, aby se nevolilo předčasně  ...a brzy by se mohlo vylíhnout i nové vedení svazu. Kandidáti jsou prý dva: jeden nový, jeden staronový. Nechci je rozebírat, ještě jsem nečetl ani jejich program. Každý má určitě své plusy i mínusy. Oba pravděpodobně budou tvrdí, chytří a budou za sebou mít své přívržence. O to ale teď nejde. Oba by si měli totiž uvědomit, že český volejbal má sakra potíže a že nastávající období bude pro ně těžká makačka. Oba by si měli položit otázku, co pro ně bude po volbách prioritou. Nastíním to asi takhle. Máme tady několik hlavních problémů: ...
(foto: www.pls.pl, Novotný vers. Antiga)


Jakub Novotný

06. 02. 2009


ALLSTARS GAME. BELCHATOW A VOLEJBAL SE HRAJE DO TŘÍ.

Dva úplně jiné volejbalové zápasy. All-stars-game GALA a  ligový match Kedzierzyn-Belchatow. Dva krásné příklady toho, jak to MÁ ve volejbale a atmosféře kolem vypadat. Shodou okolností a s velkou dávkou štěstí jsem se mohl zúčastnit obou těchto „eventů“. Povím vám tedy, o co šlo..

Když se hraje pro lidi.
Match Hvězd se uskutečnil ve Warszawie v sobotu, 17. ledna. Polská repre proti nejlepším cizincům. Poláci byli až na své dva italské krajánky komplet, nás dal trenér Castellani dohromady takto: Falasca, Antiga, Novotny, Hernandez, Heikkinen, Samica, Kunnari, Masný, Oivannen, Martin, Samardžič (libero). Sešli jsme se v hotelu Hilton už v pátek. Poláci okamžitě svolali CEMENT. Říkají tak setkání v hospodě. Podle názvu si dokážete asi představit, jak to tam muselo vypadat. My Cizinci jsme cizinci, takže si toto dovolit nemůžeme. Na baru jsem byl jen já se Samicou a to jen proto, že se mi chudák Francouz potřeboval svěřit s tím, že ho právě opustila dlouholetá přítelkyně...(foto: www.pls.pl)



Jakub Novotný

09. 01. 2009


NEMÁM RÁD STRESS …

Na tomto webu se nedávno objevilo několik článků o roli psychiky ve volejbale. Mentální kámen 1-5..., nebo jak se to jmenovalo. Jsou určitě lidé, co si myslí, že psychika ve hře, je alfa-omega, nebo tak něco. Já si to tak úplně nemyslím, nicméně je jasné, že psychický stav hráčů při zápasech je občas důležitý. O trenérech nemluvím, ti už jsou většinou trvale poznamenáni.  Takže co se týče hráčů, si dle vlastní zkušenosti myslím toto: hráči v zápasech hrají, to znamená, že automaticky dělají to, co znají z tréninku. S tím souvisí to trapné, ale  bohužel pravdivé  klišé: čím líp na trenálu, tím líp ve válce. No a jak hráči hrají, u toho myslí na spoustu věcí. Důležitých věcí i  totálních blbostí. Typu  -  „teď mi určitě zavřou lajnu, takže jdu digu,  a ve třetí řadě na pravo sedí super kočka, takže musím dát fakt ránu.“ ... (foto: Martin Sidorjak)

Jakub Novotný

28. 11. 2008


TRENÉŘINA, TO JE DŘINA

Ve škole nám vysvětlovali, jakou úlohu má ve firmě MANAŽER. Má pod sebou skupinu pracujících lidí, kterou řídí za účelem co největšího zisku. Napadla mě krásná souvislost se sportem, fotbalem či volejbalem. TRENÉR. Taky řídí skupinu lidí (a někdy pěkných bláznů) za účelem co největšího zisku, čímž je myšlen sportovní USPĚCH. Má velkou zodpovědnost, a když neuspěje končí obvykle stejně jako vrcholový manažer. Vyhazovem. Je to stejné i v tom, že musí zvládat mnoho věcí najednou, pokud chce být dobrý. Řešit více problémů současně. Na rozdíl od hráčů. Hráč hraje. O víc se moc nestará. Hraje, jak umí nejlíp, a když to nejde jemu nebo jeho teamu, obvykle  nadává na trenéra. Taky to tak dělám, ale postupem času stále více zjištuju, že být dobrý trenér, je těžká makačka. Ani ne tak počtem hodin strávených v hale, ale spíše řešením všech těch  situací okolo. Možná proto má každý trenér fotbalové Premier League v Anglii napsáno na vizitce MANAGER ... (Foto: drobná vada na volejbalové kráse JN)

Jakub Novotný

31. 10. 2008


JAK TRÉNUJE NOVOTNÝ a spol.

Je nás přibližně dvacet, možná třicet  hráčů, kteří jsme v rozmezí pěti až deseti let venku. Nikdo se nás zatím pořádně nezeptal, jak se venku trénuje. Sesmolil jsem, jak trenujem my. Nejsem trenér, takže moje názory mají čistě hráčský pohled. Na začátek je třeba vysvětlit, že se bavíme o klubovém volejbalu, kde teoreticky mají trenéři lepší práci, než v nároďákách. Mají obvykle více času a hráči jsou povolnější, protože jim jde o peníze.  Hraje se zpravidla jednou týdně a hlavně... je jasně dáno, kdo hraje a kdo sedí. (když se jedou šestky). Takže: ...

Jakub Novotný

27. 10. 2008


PLÁCAL A BLOKAŘKA

Místo fotbalu zařazujeme v neděli aktuální článek, vzhledem k narozeninám blokařky, viz dále ... (pozn. red.). Byl jeden volejbalista. Byl to taky vůl, ale o tom později. Byl holobrádek, vykulený oči a hluboko do kapsy. Hrál v Čechách a nikdo ho neznal. Bavilo ho útočit, podávat, jen blokovat neuměl. Pak jednou šel z treninku (nebo z hospody, kdo ví) a viděl dívku. Krásnou dívku, vysokou, s nejkrásnějšíma kukadlama. A ejhle, ona to byla volejbalistka. Blokařka. Uměla číst hru a měla dokonalý přesah. Prostě blokovala luxusně. Hrála výborně tu ženskou smeč z jedný nohy. Nevím, jak se to jmenuje, Jednonožka? Zablokovala dotyčného Plácalistu na deset let, ale o tom také později...

Jakub Novotný

03. 10. 2008


Jakub Novotný a Polsko

Jsem opět v Polsku. Kedzierzyn-Kozle. Strašná díra. O volejbale, životě a ženách v Polsku jsem ještě nepsal, tak budiž. Po třech letech v Itálii, jsem se loni rozhodoval, kde zakotvím a po dlouhém vyjednávání s kluby a manažery jsem vybral Polsko. Proč? Mohl bych tu vykládat o dobré organizaci ligy a klubů, mentalitě lidí, a bla bla, ale důvody byly základní a jednoduché. Kvalitní liga a peníze. Nebo peníze a kvalitní liga. Každý si to může přebrat, jak chce. V lize je deset teamů, plně profesionálních (aspoň, co se týče peněz, organizace už je horší). Zpravidla je šest lepších, ekonomicky silnějších klubů a zbytek, kde se hraje a bere hůř. Stále to je ovšem lepší než v ČR nebo na Slovensku. Lize už několik let vévodí Belchatow. Sponzoruje je Elektrárna, takže můžou mít, co chtějí. Potřebovali novou halu, sponzor dal škváru a během dvou let stála na zelený louce nová supermoderní stáj. (Foto: Jiří Koliš)

Jakub Novotný

06. 09. 2008


Peking. Americká mašina, reggae, kopí a šerif.

Nedávno skončila Olympiáda. Sledoval jsem ji zpočátku jen málo s hraným nezájmem. Jsem trochu ješita, takže jsem dlouho nemohl překousnout, že místo mávání do kamer při zahajovacím ceremoniále v Ptačím hnízdě, sedím doma u televize. Jako vrcholový sportovec jsem vždy chtěl hrát na Olympijských hrách. Proto jsem se zúčastnil olympijské předkvalifikace v Portugalsku. Měli jsme tenkrát ve skupině Portugalsko, Francii, Německo, Slovensko a Švédsko. Já byl po zranění – to se mi teď stává často – a do hry jsem vstoupil v prvním zápase proti Portugalsku. Nehráli jsme špatně, ale protože jsme neubránili jejich hlavního hráče, prohráli jsme 2 3. Neubránit jednoho a k tomu méně známého Portugalce byla ostuda. Druhý zápas: Němci. Nastoupil jsem do základu. Dva auty, dvě deky a byl jsem zpátky v chlívku ...(Lloy Ball, zdroj: www.usavolleyball.org)

strana: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |


Děkujeme společnosti ONLIO, která nám poskytla svůj redakční systém RedactOr, na kterém běží tento portál.
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz