Očima hráčů

03. 09. 2010

Prostě nejlepší!

Pokud v kubánské Havaně neznáte cestu ke známému sportovci, optejte se jednoduše místních na ulici. Pokud se optáte na Mireyu Luis, určitě vás dovedou až před její dům. Mireya Luis je ikonou kubánského sportu, trojnásobná olympijská vítězka (1992, 1996, 2000), dvojnásobná světová šampiónka (1994, 1998), žijící na předměstí severozápadní části hlavního města Kuby. V městečku Playa bydlí i jiní významní sportovci jako třeba boxer Felix Savon, hvězdy fotbalu či basketbalu. „Lidé nás sportovce milují, proto také přesně vědí, kde bydlíme“. 43-letá Mireya má postavu stále jako v časech své největší slávy, neustále usměvavá, energická, během dvouhodinového rozhovoru neposedí a plnými gesty předává své zážitky a vzpomínky ze své dlouhé kariéry. Více času má Mireya na svou rodinu poté, co před deseti lety skončila kariéru vrcholového sportovce. Po olympijských hrách v Sydney a třetí zlaté medaili byl konec. Ke konci už ani nemohla hrát, její tělo už nemohlo dál a řeklo stop. V Sydney odehrála jeden celý set a dvakrát byla do hry střídána. Ve finále proti Ruskám si bez vyzvání trenéra vzala cedulku na střídání, ale nakonec zůstala sedět na lavičce. Dnes provozuje každý den aerobic, víc nic. Zaměstnána je Kubánským volejbalovým svazem, kde se stará o mezinárodní vztahy. K tomu je členkou olympijského výboru sportovců, to ji stačí ke štěstí.
Bylo jí devatenáct let, když se jí narodila dcera....

Očima hráčů

27. 08. 2010

Další díl oblíbených cvičení těch z Marsu

Jsou úspěšní, hrají za národní týmy a jsou hraví. Reprezentanti vám představují svá oblíbená cvičení mužského volejbalového světa. Markus Popp patří k nejvšestrannějším volejbalistům německé reprezentace. Umí hrát vlevo, vpravo, v hale, na písku. To dokázal v roce 2009, kdy reprezentačnímu týmu pomohl zvládnout kvalifikaci na mistrovství světa, o pár dní později si na písku zahrál s Andraem finále německého mistrovství. Proto nikoho nepřekvapí, že Popp má rád herní elementy z haly i beachvolejbalu. „V hale se rozdělí hřiště na dvě poloviny, uprostřed je třetí anténka. Hraje se dva proti dvěma s normálními pravidly „v hale“. Hra je náročná na všechny herní činnosti, a stejně jako v beachvolejbale musí hráč všechny tyto činnosti zvládnout. Vítězné družstvo dostane jablko, které si musí rozdělit. Hodně štěstí a nezraňte se"! Na první pohled bychom nevěřili, že je Robert Kromm se svými 212 centimetry pohyblivý. Německý reprezentant však v zápasech národního týmu několikrát dokázal, že miluje míčové sporty a že se v kapitánu německé reprezentace neskrývá pouze „mašina na útok“. „Moje oblíbené cvičení není zrovna typicky volejbalové, ale velice zábavné a je ideální pro zahřátí před tréninkem...

Očima hráčů

20. 08. 2010

Kapitán jako kapitán

Fotbal nemá s volejbalem příliš společného, řekli bychom. Driblink, rohový kop, padesátitisícové návštěvy, platy hráčů i trenérů. Nic pro menšího bratra. Pak tu jsou fotbalové individuální činnosti volejbalu podobné. Brankář odráží míče jako libero, hlavičkové souboje fotbalistů ve výskoku se podobají těm blokařským na síti. Volejbal se koneckonců hraje také nohama, ale to už jsme spíše u nohejbalu. Fotbal a volejbal jsou týmové míčové sporty. Každý hráč má podle své specializace v týmu určitou roli, kterou na hřišti plní. Každý tým má svého kapitána. Kapitán je osobnost, která se musí starat nejen o svůj individuální výkon, ale také o to, aby tým jako celek šlapal. Philip Lahm je kapitánem německé fotbalové reprezentace. Kapitánskou pásku převzal po Michaelu Ballackovi poté, co se Ballack v jednom z posledních ligových zápasů před mistrovstvím světa zranil. Každý má na plnění funkce kapitána jiný pohled. „Jsem pro vzájemnou komunikaci“, říká Lahm novináři Sport Bildu, „to je věc, která je pro mě velice důležitá. Samozřejmě, že nejdůležitější je samotný výkon, ale komunikací získáš porozumění a předcházíš chybám, které se mohou stát“. Jeho předchůdce a konkurent v německém týmu Michael Ballack je zastáncem jiného způsobu vedení týmu.

Očima hráčů

06. 08. 2010

Lloye Balla volejbal stále baví

„Byla to pro mne strašně dobrá zkušenost“, říká Lloy Ball o svém čtvrtém roce v ruském klubu Zenitu Kazaň. Kazaň je se svým ročním rozpočtem 10 000 000 amerických dolarů nejbohatším ruským klubem. Ball byl na čtyřech olympiádách a deset let kapitánem amerického výběru, za Kazaň nasbíral zkušenosti nejen v ruské lize, ale také v Championsleague. Po čtyřech účastích se Lloy konečně dočkal zlaté olympijské medaile. 37-letý Ball hraje třináctou sezónu za profesionální klub, čtvrtou za Zenit Kazaň, v jednom z největších ruských měst. Hrál také v Japonsku, Itálii a Řecku. „Ruská liga je po příchodu domácích hráčů ze zahraničí po roce 2004 velmi kvalitní, hraje v ní přes 200 domácích hráčů, to je neuvěřitelné. K tomu kluby angažují jednoho nebo dva hráče světového formátu, což zaručuje nejen kvalitu jednoho týmu, ale celé soutěže“. Zenit Kazaň měl v posledním roce nejvyšší roční rozpočet z dvanácti ruských klubů. Deset milionů amerických dolarů za dvanáctičlenný kádr, na hráče tedy připadá ....

Očima hráčů

30. 07. 2010

Rozhovor s vítězi 19. kempu

22. – 25. července proběhl již 19. kemp Volejbalové akademie. Přes devadesát dětí z Čech, Moravy i Slovenska přijelo strávit prázdninové dny aktivním volejbalem do nádherného sportovního centra Radostová v Luhačovicích. Dívky měly převahu, kluků bychom napočítali sotva tucet. Všichni se však vehementně vrhli do volejbalových činností jak nahrávačů specialistů, tak přihrávajích smečařů. Přes snahu všech zúčastněných jeden chlapec a jedna dívka svým volejbalovým umem vyčnívali. Ona, Michaela Šušlíková, je ze Slovenska, sebevědomá, agresivní útočnice. On, Bohumil Blecha, pracovitý, ambiciózní nahrávač z Plzně. Volejbalovou akademii byli oba vyhlášeni za vítěze kempu. Vítězství v hlavní kategorii znamená účast zdarma na některém z příštích kempů. Pojďme si je představit.     

1.    Gratulujeme k ceně celkového vítěze kempu, čekali jste to, doufali jste, že byste to mohli být vy?

Michaela Šušlíková: Ne. Něco takového se nedá čekat, vždy se snažím podat co nejlepší výkon a neohlížím se na výkon ostatních. Na mém dobrém výkonu se podílel celý tým.

Bohumil Blecha: Děkuji, jelikož jsem byl již loni vyhlášen nejlepším hráčem, nečekal jsem, že budu vybrán znovu. Předchozí nejlepší hráči většinou vícekrát nevyhráli, a proto si toho velmi vážím, má to pro mne velkou cenu.

2.    Kdyby vám byla po vyhlášení dána možnost promluvit před všemi účastníky kempu, co byste jim řekli?....

Očima hráčů

23. 07. 2010

Malý slovník pojmů a komunikace v plážovém volejbalu

Utajená komunikace hraje v dnešním moderním plážovém volejbale obrovskou roli. Bylo by fatální chybou, kdyby protihráč znal strategii našeho týmu a dokázal díky tomu na ni úspěšně reagovat. Proto existují v beachvolejbalu domluvené signály, které hráč svému spoluhráči nejčastěji ukazuje za zády. Hráč veřejně (ale ne soupeři) ukazuje, jakou strategii, hlavně tu obrannou na síti a v zadní části hřiště, zvolí, aby byl tým úspěšný. Jeden prst vzhůru například znamená, že soupeřící útočící hráč bude blokován po lajně, bránící hráč v poli vybírá tvrdé údery do diagonály. Signál představuje v abecedě písmeno „D“. Dva prsty do písmene V bránícímu hráči naznačují, že útočícímu hráči bude blokován diagonální směr. Bránící hráč v poli vybírá tvrdé údery po lajně. Signál představuje v abecedě písmeno „V“.

Očima hráčů

16. 07. 2010

Patříme mezi světovou elitu!

Björn Andrae je po dobu deseti let pevnou součástí německé mužské reprezentace, v tomto roce byl dokonce zvolen kapitánem týmu. Byl přitom, když Němci hráli Světovou ligu v roce 2001 poprvé, letos si to zopakoval. Bjorn Andrea vypráví o minulosti, ale také o očekáváních letošní sezóny v národním týmu.

Jak vypadá vaše bilance Světové ligy?

Andrae:“Nikdo si nemyslel, že bychom mohli porazit Poláky i Argentinu. Proti Kubě jsme mohli být úspěšnější. Hlavně druhý set jsme mohli vyhrát. Přesto bylo vidět, že náš výkon stoupá.

Jaké faktory rozhodly o výsledcích na Kubě? Klimatické podmínky, dlouhá cesta….

Andrae: Poprvé jsme zjistili, že Světová liga na hřišti soupeře je úplně jiná věc. Museli jsme se vyrovnávat se zcela jinými klimatickými podmínkami, lidé tam jsou jiní, hra Kubánců je jiná, žádný internet na hotelu atd. Kdo je s těmito podmínkami konfrontován poprvé, ten to hlavně v prvním roce Světové ligy nemá lehké. Na to je třeba si zvyknout. Chybí nám jednoduše zkušenost a důslednost v koncentraci na to, co je naším úkolem. Když k tomu ještě hraješ špatně, přichází zlost.“

Tady je kapitán týmu Björn Andrea přímo vyzván, aby pomohl…. 

Očima hráčů

09. 07. 2010

Ženy! Jaké je vaše oblíbené cvičení?

V minulém článku jsme se věnovali nejoblíbenějším herním cvičením mužů, dnes jsou na řadě ženy. Prý rády brání, nerady útočí a nejsou hravé. Posuďte sami: Corina Schuschke je v německém volejbale považována za exota, protože se jako první Němka rozhodla přestoupit do české extraligy. Corina má za sebou v dresu Prostějova vítězství v české extralize, českém a československém poháru a úspěšné vystoupení v Championsleaugue. Její největší zbraní je útok z jedné nohy a obrana na síti. Možná i proto se „Curry“ nejvíce líbí cvičení, kde tyto činnosti nevyužije, protože musí bagrovat o sto šest:

Bagrovaná

„Myslím si, že budu jediná, která uvede bagrovanou za nejoblíbenější cvičení, neboť ho v Prostějově hrajeme často. Hrály jsme stále staré proti mladým, my „staré“ jsme vyhrávaly 90 % soubojů. V Prostějově hrajeme s jedním míčem jedna proti jedné, ta, která odehraje míč, se postaví dozadu za ostatní hráčky, hrají tedy proti sobě dva týmy.

Varianta Giovanniho (Guidetti) je v národním týmu ještě zábavnější.....

Očima hráčů

03. 07. 2010

Oblíbená cvičení těch z Marsu

Reprezentanti, bundesligoví hráči a beachvolejbaloví profesionálové představují „pestrý svět“ (plážového) volejbalového tréninku, ve kterém si každý našel své oblíbené cvičení.

Jochen Schöps

Ruský profesionál (Iskra Odintsovo) a německý reprezentant Jochen Schöps platí za jednoho z nejlepších útočících hráčů světa. Už třetí sezónu ukazuje své kvality v ruské lize a tím měl možnost poznat jinou volejbalovou kulturu. Tomu odpovídá také jeho oblíbené ruské cvičení, které se nazývá jednoduše „tri-dva“: „Protože náš útok po přihrávce není tak kvalitní, hrajeme často 6:6. Jedno družstvo útočí po přihrávce podání a pro jeden bod musí třikrát za sebou zvítězit. Tým, který podává, musí po vlastní obraně zvítězit pouze dvakrát, pokud chce získat bod. Jedno družstvo útočí po přihrávce tak dlouho, dokud není úspěšné jedno nebo druhé družstvo. To znamená, že pokud družstvo v útoku po přihrávce vede 2:0 a ve třetím pokusu je zablokováno druhým týmem, vede tým, který útočí po vlastním servisu 1:0 a družstvo se opět pokouší uspět třikrát za sebou po přihrávce. Pokud jeden tým získá velký bod, role se mění. Družstvo, které...

Očima hráčů

25. 06. 2010

Nový životní start Angeliny Grün

Více než půl roku se Angelina Grün neukázala na veřejnosti. Tolik času potřebovala hvězda německé volejbalové scény k tomu, aby se dokázala zorientovat ve své životní krizi. Angelina je zpět a plánuje budoucnost v plážovém volejbale. 272 startů v národním týmu, devětkrát volejbalistka roku, dvojnásobná účastnice olympijských her, třikrát na mistrovství světa, třetí na mistrovství Evropy, vítězka Championsleague a CEV Cupu, mistr italské ligy. Tato stránka Angeliny je známá. Den po jejích třicátých narozeninách promluvila tato výjimečná hráčka o rozchodu se Stefanem Hübnerem (Vfb Friedrichshafen) a o jejím novém životě.

Grün, Grün, Grün – dvanáct let se vše točilo okolo Vaší osoby. Naděje německého volejbalu se vždy jmenovala Angelina Grün. Teď už nejste součástí národního týmu, přesto tým šlape. Překvapilo Vás to?

Mě spíše překvapuje, že vše bylo prezentováno tak, že úspěch týmu se odvíjí od mé osoby. Nikdy jsem si nemyslela, že to beze mne nepůjde. Jasně, jsem dobrá hráčka a vždy jsem převzala zodpovědnost v týmu. Ale přesto mohou ostatní v týmu hrát dobrý volejbal. Ke sportu patří, že někteří výjimeční hráči jsou mediálně zneužiti k tomu, aby propagovali své sportovní odvětví.