Teorie potlačení osobnosti sloužící k jejímu rozvoji

Podrobnosti

Moravec Luboš,

16. Červenec 2008

Zobrazeno: 2286

Jiří Zach je s juniorským reprezentačním týmem v Itálii, proto mu doufám odpustíme, že má jiné starosti, necháme ho koncentrovat se na zápasy se světovými týmy a dáváme „středeční“ prostor k dispozici Luboši Moravcovi a jeho článku. V příštím týdnu obohatí jistě Jiří Zach naše čtenáře novými poznatky ze světového juniorského volejbalu (redakce). A teď už článek od Luboše …

Jiří Zach je s juniorským reprezentačním týmem v Itálii, proto mu doufám odpustíme, že má jiné starosti, necháme ho koncentrovat se na zápasy se světovými týmy a dáváme „středeční“ prostor k dispozici Luboši Moravcovi a jeho článku. V příštím týdnu obohatí jistě Jiří Zach naše čtenáře novými poznatky ze světového juniorského volejbalu (redakce). A teď už článek od Luboše …

Před časem jsem byl náhodným svědkem debaty o tom, jak někteří amatérští nesportovci mají tak silný zápal pro sport, že jejich bojový duch může způsobit drobná zranění nebo defekty a bylo to krásně formulováno: já při tom sportu zapomenu sám sebe, já vlastně  odevzdávám daleko víc, protože se nehlídám. Byl to výrok amatérského zaníceného sportovce a významného umělce – spíše bohéma při rozhovoru s renomovaným sportovcem, profesionálním trenérem a naopak milovníkem umění a vyznavačem kumštu. Rozvíjená teorie přinesla zvláštní poznatek: když člověk dokáže popřít svoji osobnost – přestane se o ni starat, tak dojde k takovému uvolnění, že spontánní projev může být gradací sportovních, ale ne jenom sportovních výkonů. Bylo vzpomenuto i praktické přirovnání ze sportovního prostředí, kdy Brazilci ve všech druzích sportu, mají v sobě tolik hravosti, že když přijdou na špičkové sportovní zápolení, tak u nich hravost a uvolnění předčí všechny ostatní atributy dobré kolektivní hry. Přestávají přemýšlet, začínají se bavit. Začínají si hrát. Naopak míra odpovědnosti se stává břemenem výkonu. Čím větší kalkul, tím více svázanosti, tím více odpovědnosti, tím více strachu a většinou, právě z obavy o to jak to vyjde i většinou horší výsledek. A zůstal mi z toho nádherný závěr. Osoba, která dokáže popřít sama sebe ve prospěch kolektivu je větším přínosem pro daný kolektiv než osobnost, která se prosazuje. Při generalizaci této myšlenky zjišťujeme, že to nemusí platit jenom ve sportu, ale i v běžných životních situacích. Zákonitě následovala další polemika. Proč není úspěch tak častý, když nasazení je vždy. Proč se snaha a zápal nesetkává s pravidelným úspěchem. Proč jsou ostatní mnohdy úspěšnější, když u nich postrádám mé zanícení. Tato nespravedlnost života je snadno vysvětlitelná. Není to jen o hraní a o kolektivním pojetí. Je to o vybavení sportovce, o tom jak se připravoval, co vše pro sebe udělal. Prosazují se základní principy tréninkové přípravy. Koncepčnost, náročnost, sebekázeň, talent a vedení. Oproštění se od odpovědnosti může pouze  dobře připraveným přinést úspěch ve vyrovnaných zápasech. A najednou se nám skládá mozaika. Silná osobnost, která na sobě pracuje a dokáže se podřídit, být k sobě náročná a současně je dostatečně psychicky odolná, která v rámci zápalu hry potlačí svoji individualitu, nechce vynikat, ale chce hrát, zůstává potom tím nejcennějším článkem pro kolektivní hru. Stává se týmovým hráčem.

Červenec 2008             Luboš Moravec

---

RSS

chanel replica necklace (29.11.2010 (02:57:30))

chanel replica necklace mful substance to smoke, Huberty asked <h4><a href="http://www.chanel-necklace.net/replica-Cartier-Bracelets-58-b0.html">cartier bracelet</a></h4> asked the officer what he kCitace

BigCoach (16.07.2008 (12:11:36))

Velmi poucne Zajimavy clanek.Mozna by stalo za to o stavech sebezapominani trochu pohovorit. Treba o zpusobech jak prakticky nacvicit jeich dosazeni, jak muze silna osobnost volne dosahnout spontanniho chovani. Jak jednotlivec pozna, ze na sebe spravne zapomnel.Jaky je rozdil mezi spontannim projevem amatera a silne, psychicky odolne, trenovane osobnosti. Zdravi BCCitace