FINAL FOUR V PRAZE

Podrobnosti

Merta Zdenek,

14. Duben 2009

Zobrazeno: 2086

Krásný zážitek jste mi připravili přátelé, když jste mě vzali na zápasy Final Four v O2 Aréně. Na svém poměrně dlouhém výletu po světě jsem viděl poměrně málo volejbalových utkání, jsem tedy dostatečně nezkušený a tím pádem lačný divák, ale nedělní italsko - řecké finále se nejspíš líbilo i otrlým, pestrým volejbalovým životem poněkud již znuděným pardálům. Jak oni pěkně hráli, panečku, potomci Caesara a Nera, Homéra a Aristofana! Samozřejmě, vím, že byli posíleni – tu Slovany (ti bojovali až srdce plesalo), tu reprezentanty jiných kontinentů, nicméně mně se moje transformace exkluzivní volejbalové bitvy do souboje dvou největších evropských civilizací tak nějak zalíbila. Vlastně jsem přál vítězstvím oběma, ale Řekové mi přece jen byli trochu blíž, a nebylo to jen tím, že srdce diváka je na straně Davida (neboť Goliáš si s tím má nějak poradit). Iraklis hráli možná hůř, ale o to zábavněji a bojovněji, a kdyby dotáhli (již téměř vyhraný) třetí set, věřil bych v jejich vítězství. Bouřlivá atmosféra, která k podobným utkáním zjevně patří, mě však tolik nebrala, vlastně mě otravuje ta děsná disko hudba, která na různých hřištích slouží k manipulaci davu. Mě ale překáží hudba i v obchodním domě, ve výtahu a obzvlášť na hajzlu (v drahých hotelích) – tuhle pouštěli v Hiltonu Schubertovu Nedokončenou, to bylo až vtipné. Nutnou přítomnost bojových jednotek na sportovištích pak považuju za ostudu této společnosti, to je prostě pakárna.

         Krásný zážitek jste mi připravili přátelé, když jste mi v průběhu posledních dvou let (prostě před Final Four v Praze) trochu vysvětlili pravidla a taky různé fígly – jak se chová nahrávač, co to je smeč z trojky, kam smí a nesmí libero a podobně, a já jsem si tak mohl vrchovatě užít volejbalové taktiky na nejvyšší úrovni. Přistihl jsem se, jak sleduji některé hráče bez ohledu na to, kde je míč, protože mě nesmírně zajímalo jejich chování, příprava zakončená pro mě někdy nepředvídatelnou a často alespoň libě překvapivou akcí. Vzpomínám na Maria Lemieuxe, kterého jsem viděl několikrát v NHL, pravda moc nebránil, a v útoku spíše vyhledával prázdný prostor, taková netýkavka, typicky nekontaktní (volejbalový) hráč – ale ty přihrávky! Nejenže půvabně nečekané, ale i gólové. Takhle nahrával Grbič, který ještě ke všemu velmi efektivně blokoval - ještě nedávno jsem si myslel, že to nahrávači nesmí. Na druhé straně se mi vedle evidentně atraktivního Kravárika líbil ten Bělorus (omlouvám se, ale nemohu mu přijít na jméno), taky se tam tak nenápadně motal a najednou prásk a bum a gól. Nádhera! Užíval jsem si také hry v poli - ještě nikdy jsem neviděl tak pěkné a dlouhé výměny, které předváděli urostlí chlapíci s pohybem hladových šelem.  

         Krásný zážitek jste mi připravily mé milé dámy, se kterými jsem měl tu čest utkání sledovat. Charismatické Černé Mamby – takto též brněnské volejbalistky - komentovaly kromě povedených akcí též estetickou stránku věci. Klasický dvojí metr – technická hodnota a umělecký dojem, a ten, to mi věřte.  měl často navrch. Stranou tak nezůstali ani hráči na lavičkách (třeba černý Freddy v barvách Trentina – nezahrál si, ale byl tam), trenéři a taky například problematický kostým rozhodčích. Naopak – brazilským chlapcům trikoty velmi slušely a i barva byla správně zvolena. Nemohu opomenout hlášku – „Boca by měl hrát v národním“ – teprve časem jsem pochopil, že jde o divadlo, jen nebylo jasné jestli české, slovenské nebo řecké. Důležitou součástí představení byla i zavěšená video kostka s opakující se nabídkou pro souseda  „Kiss me“.  Na nás se nedostalo, ale připraveni jsme byli. Bavil jsem se pěkně a na úrovni, děkuji.

         Krásný zážitek jste mi připravili dámy a pánové, kteří jste četli moje příspěvky na volejbalovém webu Zdeňka Haníka. Před časem jsme se s výše zmíněným malým velkým mužem domluvili na deseti článcích, tento je jedenáctý a tak se s vámi tak nějak loučím. Ale rozhodně zůstávám sympatizujícím čtenářem a těším se na léto, na beach a na debly. Mám před sebou několik moc pěkných a inspirujících sázek, ach život je tak pěkný.

Mníšek pod Brdy 8.4.2009  Zdenek Merta

---

RSS

handbag (16.10.2010 (00:31:12))

handbag hout drilling circle of gold style Twenty ~ 4 series of wrist. Twenty~ 4 series <b><a title="Bottega Veneta replica handbags" href="http://www.knockoffhandbag sa.com/category-4-b0-Bottega+Veneta.html" target="_blank">Bottega Veneta replica handbags</a></b> watch, the first time without drilling circle of gold style boat replica watches. The year <b><a title="Loewe designer handbags" href="http://www.knockoffhandbag sa.com/category-21-b0-Loewe.html" target="_blank">Loewe designer handbags</a></b> 1999 is particularly important to the development of the year Patek Philippe wrist watch in <b><a title="cheap handbags" href="http://www.knockoffhandbag sa.com/" target="_blank">cheap handbags</a></b> women. Twenty ~ 4 series for modern women in many cheerful has its unique charm <b><a title="knockoff handbags" href="http://www.knockoffhandbag sa.com/" target="_blank">knockoff handbags</a></b> hout drilling circle of gold style Twenty ~ 4 series of wrist. Twenty~ 4 series <b><a title="Dolce Gabbana Handbags" href="http://www.replicahandbaga .com/category-10-b0.html" target="_blank">Dolce Gabbana Handbags</a></b> watch, the first time without drilling circle of gold style boat replica watches. The year <b><a title="handbags replica" href="http://www.replicahandbaga .com/" target="_blank">handbags replica</a></b> 1999 is particularly important to the development of the year Patek Philippe wrist watch in <b><a title="Chanel Handbags handbags replica" href="http://www.replicahandbaga .com/category-1-b0.html" target="_blank">Chanel Handbags handbags replica</a></b> women. Twenty ~ 4 series for modern women in many cheerful has its unique charm <b><a title="replica handbags" href="http://www.replicahandbaga .com/" target="_blank">replica handbags</a></b>Citace

Mirek (14.04.2009 (10:03:59))

Já taky Já jsem "sobotní" čtenář a hlásím: škoda,že to balíte. A "trauty" ... ten už tady napálil kdekohoCitace

Marta (14.04.2009 (05:38:02))

No, vidíte ... No vidíte, Pane Merto, pozdě ale přece ... děkuji, ale stejně jste mohl ještě vydržet. Vaše články a rovněž články pana Němce mě bavily. Tento web čtu, ale nediskutuji, toto jsem si nemohla odpustit. čtenářka MartaCitace

z.m. (13.04.2009 (21:44:35))

Co já a volejbal No ano, omlouvám se. Co já a volejbal – víte, hrát to neumím a měřím 175. Setkal jsem se s volejbalem až před pár lety na míčových sedmibojích (kde mně vadilo, že permanentně prohrávám). Následným přátelstvím se Zdeňkem Haníkem a partou kolem něj se mé volejbalové sebevědomí trošku zvedlo, protože jsem se občas dostal na kurt a někdy mě nominovali do vítězného manšaftu – s mým výkonem to ovšem nemělo nic společného. Mezi volejbalisty (různého věku, výkonnosti i proslulosti) jsem se ale cítil vždy pěkně – přinejmenším to často byla sranda. V souvislosti s psaním na tento web jsem se o volejbal zajímal samozřejmě víc (četl jsem, sledoval zápasy apod.) Takže - teď jsem na tom s volejbalem zadobře – snad jsme i přátelé.Citace

Marta (13.04.2009 (20:50:52))

Nechce to tak moc ... Pane Merto, nechce to tak moc ..., stačí si pročíst vlastní články a komentáře k nim. Čtenářka MartaCitace

z.merta (13.04.2009 (10:44:44))

Proboha, jaky dotaz? To by mě mrzelo...Citace

Marta (13.04.2009 (09:33:25))

Přidávám se ... Sice jste mi neodpověděl na můj dotaz, ale přidávám se k Milošovi. Tak nashle ... čtenářka MartaCitace

Miloš (taky coach) (13.04.2009 (09:29:37))

A to mně zase ... A to mně zase jó. Škoda, pane Merto, byl jste oživením.Citace

Trautemberk (13.04.2009 (00:26:21))

Mej se fajn.... Nic ve zlym, ale Vase clanky me zde rozhodne chybet nebudou. A POZDRAVUJTE ZORU.................Citace