Minivolejbal z jiné strany

Podrobnosti

Slávek Matěj,

06. Leden 2011

Zobrazeno: 1133

Píše se mi to velmi těžce, ale Nymburk vidím trochu jinak než Aleš a Zdeněk Haník a možná i někteří jiní. Nechci v žádném případě znevažovat práci VA, všichni určitě udělali maximum v rámci svých momentálních možností a všem patří maximální uznání za snahu a hlavně za to, že do Nymburka dostali tak velkou masu dětí, trenérů a rodičů. Tím ovšem pro mne klady bohužel končí. Nechci se příliš vracet k organizaci, tu si musí všichni organizátoři podrobně rozebrat sami. Těch přehmatů bylo opravdu hodně (doufám, že se jim v dalších turnajích vyhnou) a všechny vyplývaly podle mne z podcenění detailní přípravy a hlavně týmové práce. Takto monstrózní podnik lze kvalitně zorganizovat pouze v týmu s přesně rozdělenými kompetencemi. Co mi však hlavně „leží v žaludku“ je pro mne nepochopitelný chaos v pravidlech, který považuji za hřích nejtěžší už jen proto, že vím, jak bolestně jejich základní návrh vznikal a doufal jsem, že právě tento turnaj prověří jejich validitu. Těžko však hodnotit něco, co není dodržováno (přestože dáno) v podstatě nikým. Díky špatným instrukcím se vlastně hrálo podle několika různých předpisů a korunu všemu nasadili rozhodčí, kteří pravidla neznali mnohdy ani v základních rysech, natož aby je po týmech vyžadovali. Přesto jsem si nějaké závěry udělal a ty hlavně chci prezentovat. Vezmu to pěkně po řadě a od podlahy.

Píše se mi to velmi těžce, ale Nymburk vidím trochu jinak než Aleš a Zdeněk Haník a možná i někteří jiní. Nechci v žádném případě znevažovat práci VA, všichni určitě udělali maximum v rámci svých momentálních možností a všem patří maximální uznání za snahu a hlavně za to, že do Nymburka dostali tak velkou masu dětí, trenérů a rodičů. Tím ovšem pro mne klady bohužel končí. Nechci se příliš vracet k organizaci, tu si musí všichni organizátoři podrobně rozebrat sami. Těch přehmatů bylo opravdu hodně (doufám, že se jim v dalších turnajích vyhnou) a všechny vyplývaly podle mne z podcenění detailní přípravy a hlavně týmové práce. Takto monstrózní podnik lze kvalitně zorganizovat pouze v týmu s přesně rozdělenými kompetencemi.

Co mi však hlavně „leží v žaludku“ je pro mne nepochopitelný chaos v pravidlech, který považuji za hřích nejtěžší už jen proto, že vím, jak bolestně jejich základní návrh vznikal a doufal jsem, že právě tento turnaj prověří jejich validitu. Těžko však hodnotit něco, co není dodržováno (přestože dáno) v podstatě nikým. Díky špatným instrukcím se vlastně hrálo podle několika různých předpisů a korunu všemu nasadili rozhodčí, kteří pravidla neznali mnohdy ani v základních rysech, natož aby je po týmech vyžadovali. Přesto jsem si nějaké závěry udělal a ty hlavně chci prezentovat. Vezmu to pěkně po řadě a od podlahy.

Žlutá: je to vlastně jediná kategorie, ke které nemám připomínky, pravidla jsou plně vyhovující a hra by mohla výtečně plnit motivační funkci u nejmenších. Tak tedy spíše jenom povzdech – to házení nám (zvláště děvčatům) moc nejde. Co s tím? Možná ještě zmenšit míče a hlavně házet a házet.

Oranžová: základ (chyť a pinkni) je určitě výborný, ale naprosto se mému chápání vymyká hra na dva údery. Osobně bych dal povinnost hrát třikrát - přihrávka k síti, nahrávka podél sítě a útok prsty bych nechal hrát povinně bez chycení. Kopírovat přesně modelovou situaci šestkového volejbalu mi připadá daleko logičtější.

Červená: znovu ta samá připomínka jako u oranžové. Hrát povinně na tři údery a ten poslední bez „mezipinknutí“. Velkou otázkou je hra jednou rukou, já se přikláním k úplnému zákazu, pokud opravdu chceme, aby se hráči naučili dostat pod míč nohama. Spodní servis bych naopak umožnil, zabraňuje rozehrání hry těsně za síť (z klidu je jednodušší).

Zelená: pro mne rozhodně kategorie nejproblematičtější. Vzhledem k fázi učení základních odbití mi připadá v tomto věku hraní jednou rukou jako kontraproduktivní vůči našim snahám naučit správně bagr. Stoprocentně přitom beru argumenty, proč bagr ve hře nepoužívat. Podle mne by stačilo zakázat horní servis, zvednou klidně o 10-20 cm síť a důsledně dodržovat pravidlo o hraní bez výskoku. Hraní jednou rukou bych potom povolil pouze jako lob ze země a v pádu při těžkých míčích.

Modrá: pravidla jsou tu jasná všem (kromě některých rozhodčích, kteří hodnotili blok jako hraní na prvou). Na rozdíl od Aldy si myslím, že i tady má soutěž své opodstatnění. Měli bychom však hře ponechat naprosto volný průběh – to znamená bez rozhodčích a bez trenérů, respektive bez jejich koučování v průběhu hry. Hráči by tak měli daleko větší prostor pro improvizaci v řešení herních situací.

Pokud to shrnu, tak si myslím, že do dalšího turnaje by se měla zcela jasně stanovit naprosto jednotná pravidla pro všechna družstva (pokud to bude možné i s některými nutnými změnami). S těmito pravidly by se měli všichni (včetně rozhodčích) včas a detailně seznámit a všichni by je měli důsledně dodržovat.

Na závěr ještě jeden povzdech. Hra zvaná volejbal se hraje hlavně pro vítězství a ne pouze pro „zahrání“. Zvítězil samozřejmě každý, který se zúčastnil a měl snahu vyhrát, ale přesto měli někteří vyhrát více a měli za to být o něco více odměněni. Třeba jenom tím, že by se mohli vyfotografovat s některým z reprezentantů, kteří papírově vedli jednotlivé skupiny. Taková fotka s Někým v parádním repredresu „se lvíčkem na prsou“, to je panečku trofej a nakopnutí do volejbalové kariéry. Snad příště.

A na úplný závěr: přes všechny nedostatky je hlavně nutné vidět snahu o nějakou změnu ze strany ČVS v přístupu k mládeži. Cesta zpět k volejbalovým trůnům bude jistě ještě klopotná, ale první krůček byl úspěšně učiněn. Doufám, že další turnaje v této sérii se zbaví „dětských chyb“ a ještě více a pozitivněji budou volejbal u nejmenších propagovat.

Přerov 5.1.2011                                                              
Na viděnou v Praze se těší Slávek Matěj

---

RSS

Elvis12 (14.01.2011 (12:49:54))

Další a pěkné shrnutí http://www.volleyball.svitavy.cz/drupal/?q=je-te-jednou-nymburk-minivolejbal-v-barvach-uspech-jako-hromCitace

Jakub S. (09.01.2011 (12:40:13))

nazor Defakto prvni rocnik takovehle akce si myslim, ze je predevsim od toho aby vzniklo co nejvice podnetu a komentaru k celemu minivolejbalu.
Osobne bych od prilis rozdilu v pravidlech nedelal, pouze to bude branit hre a rozvoji samotnych hracu. Vidim jen jedinych par smysluplnych uprav/zakazu apod. jako hrat vzdy na 3 udery pres(urcite ano), bagr(treba povolit jen u 2 nejvyssich barev), blok u nejvyssi (nicmene bych bral hru bloku naprosto normalne dle beznych pravidel),Zakaz ovat spodni servis je blbost. No tezko rict, prilis rozdilu jak rikam bych nedelal, prilis nezakazovat,neo mezovat. J. Dalsim rocnikum Zdar.Citace

Daniel Kasan (07.01.2011 (22:22:50))

Změny k lepšímu... Dovolím si přidat také pár postřehů...
1/ Aleše a Roberta mi bylo před zahájením líto...Nevěděli chudáci co dříve. Dalo se tomu chaosu částečně předejít? Myslím, že tak velká akce musí mít připravený realizační team. Každý kdo organizuje velké turnaje ví, o čem to je... Promyslet dopředu vše do nejmenších detailů dá velkou práci a rozhodně si nemyslím, že to měl dělat Aleš sám. Tzv.pomocný personál z řad trenérů by jistě přijel dříve a pomohl ke zdárnějšímu rozjezdu a organizaci celého turnaje. Děti to ale nepoznaly a byly v pohodě.
2/ Pravidla se tvoří za pochodu a myslím, že turnaj snad odhalil směry, kde udělat na příště změny. Velká škoda, že jsme to nemohli prodiskutovat na slíbené večerní poradě s vedením turnaje. Zde v diskuzi k tématu minivolejbalu padlo několik návrhů, které myslím dostatečně popsal Slávek Matěj.
3/ Vím, bylo to předem glosováno, že v turnaji nejde o výsledky, ale o zábavu a podporu volejbalu. Potom tedy nerozumím vyhlašování výsledků s následným focením nejlepších a to ještě pouze za 2.den??? A ceny?? někdo lízátko, jiný deštník, tužka... Děti to zajímá...
4/ Naprosto souhlasím s myšlenkou minivolejbalu, kde by rodiče a trenéři neměli zasahovat do hry či dokonce křičet na Alešovy juniorky, jak to blbě pískají... Děti to zvládnou mnohdy lépe, než si někteří myslí. Naučí se rozhodovat, stát si tzv. za svým a zvládnou pravidla formou hry.
5/ Přesto všechno díky moc za turnaj, který děti bavil. Vidět na kurtech tolik barev, hemžení těch nejmenších volejbalových nadějí, bylo to úžasné. Pánové, díky...
6/ Není to jen obyčejná kritika, ale názor, co by se dalo vylepšit při příštích turnajích minivolejbalu. Jak možná pomoci realizačnímu teamu tzv.doladit detaily. Mnozí přítomní trenéři turnaje v Nymburce projevovali ochotu podat pomocnou ruku. Držím Vám všem palce, děláte to přeci pro děti a volejbal.Citace

Erik (07.01.2011 (10:49:35))

Vyhrát Seriál Dva a půl chlapa: Allan synovi: "Jake, nikdo neprohrál, byla to zábava." Jake tátovi: "Jo, jenom my 12:0." ... bla bla bla... Allan bratrovi: "Charlie, chceme děti naučit, že vítězství není důležité." Charlie: "To jste měli, dokud jste je nenaučili počítat..." (rejpalům se omlouvám, že to není doslova)Citace

Jindřich Němeček (06.01.2011 (20:32:54))

Díky za "výkop" Slávku diskuse, která již probíhala na dlouhých chodbách v zákulisí turnaje a je dobré ji dostat alespoň na tyto stránky. Sám jsem se ostýchal s tím začít, snad proto to, že mám ještě pořádný respekt před kolegy, kteří tuto práci dělají o hodně déle.
K pravidlům (píšu o červené skupině, kde jsem byl většinu času): Byla sepsána a zveřejněna na webu, kde si je holky na naše doporučení přečetly. Pak začneme hrát a rozhodčí pískne chybu, která podle psaných pravidel chybou není s odkazem na: "trenéři se tak dohodli". Promiňte mi, ale proč se tedy dlouze dohadovali ti, kteří pravidla tvořili?! A nebyl to jeden případ.
Nelíbí se mi hraní jednoruč spodem. Na tréninku tuto formu odbití zakazuji se sankcí posilovacích cviků, mimo míče hrané v nouzi po několikametrovém běhu. Zahlédl jsem při turnaji některé šikulky, které zvládaly tuto herní činnost bravurně, ovšem s naprosto špatným postavením nohou a těla -> zakázat nebo budeme mít problém je to odnaučit (pravidlo je jednoznačné a jednoduché - hrajeme jen obouruč vrchem). Hraní "na dva" nám zpočátku dělalo problémy, ale holky se s tím vyrovnaly. Nicméně hra na tři je volejval, který chceme hrát (pravidlo je jednoduché a jednoznačné - hrajeme na tři). K podání netřeba nic dodávat, snad jen to, že spodní se mi jeví jako lepší (pinknutí vrchem se dá udělat tak, že ho za sítí nemáte šanci vzít), ale dovedu žít i s druhou variantou, pokud bude vyznačena alternativní čára pro podání (3m) a nebudou tolerovány přešlapy.
Poslední poznámka je k vyhlášení výsledků. Promiňte, připadalo mi jako jarmark. Moje představa byla a je taková, že nechám sednout na plochu všechny hráče podle skupin (byla by to krásná, barevná fotka), trenéry a rodiče nechám na tribuně, aby tleskaly a výskali. Do rukou každého by měl přijít "účastnick ý list" přinejmenším s fotkou a podpisem známého reprezentanta (dá se nachystet předem) a nejlepším dopřád chvilku opravdové slávy, aby se všichni podívali "já jsem ten
, kdo vyhrál". Focení nejlepších s patrony bylo velmi dobré, Slávkův nápad s reprezentantem v dresu by to ještě vylepšil. Tak mě napadlo, že replika repre dresu by asi byla více motivující cena, než deštník.
Závěr naladím optimisticky - holky i já se těšíme na další turnaje :-)Citace

fanda (06.01.2011 (18:39:24))

Foto Odměnou foto a nebo podpis není špatné, ale mám takový dojem, že papírovým zástupcům z řad dospěláků to nikdo neřekl... možná by i někdo přijelCitace

Elvis12 (06.01.2011 (12:49:30))

Vyhrát! A já to vezmu z jinýho soudku: Viděl jsem náhodou na vlastní oči zápas modrých, kde tuším na jedné straně hrál Liťák (Litomyšl malá středisková obec uprostřed republiky pozn.aut.)s nějakými děvčaty. Postavami to byly takové kostřičky z čápů, ale do hry byly zakouslé jako buldoci. Při vypjatém zápasu se během hry z vedlejšího kurtu namotal kluk a jednu kočenku srazil k zemi! Sám si natloukl parádně taky, ale přežil. Děvčátko mělo ruku zkroucenou jak po obrně. Už jsem to rovnání zmordované packy ve špitále viděl před očima. Vyletěl jsem jako hasič zvednout jí ze země. Slzičky byly, ruka naštěstí nebyla v instantním stavu a nad náma zněl uznalý potlesk, jako když hokejistu odnášejí z ledu na nosítkách! Nešla z hřiště! Dohrála zápas! Chtěla VYHRÁT!Citace

K. Svobodová (06.01.2011 (11:14:11))

Naprostý souhlas. Slečny rozhodčí neviděly pravidla ani z rychlíku a ani jim nikdo z vás organizátorů neporadil/?/ /Jinak určitě skvělé a obětavé holky, Aleši/. Já jsem byla celý den se žlutými a to byl teda maglajs příšernej. Když jsou šestileté děti schopny bez zvláštní přípravy dodržovat pravidla, házet jednou rukou, nechodit po hřišti s míčem, ale tudíž dělat i chyby a prohrávat, tak proč by se u soupeře mělo tolerovat, že hází obouruč spodem/=podání/, po chycení jeden hráč dojde ke druhému, předá mu míč, ten dojde k síti kde vyskočí a praští s ním kam chce. A vyhraje! A my, kteří si dovolíme protestovat, že takhle to není podle pravidel, jsme paradoxně označeni za ty, kteří chtějí vyhrávat za každou cenu. A naše děti na nás koukají jak zjara a diví se, co že se to na druhé straně děje. Nezbývá než jim vysvětlit, že paní rozhodčí nezná pravidla, ale že my podle nich hrát budeme, protože se chceme naučit volejbal správně. Příště jdeme se žluťásky rovnou do oranžového, protože tohle se fakt nedalo. Změňme pravidla a dodržujme je. Jinak jsme i před dětmi za blbce-s prominutím.Citace

Petr Sezemský (06.01.2011 (11:11:52))

Na tři Myšlenka hrát povinně na tři u žlutého a oranžového minivolejbalu se mi libí z tohoto důvodu: Pro děti je prioritou útočení, tj. možnost zakončit rozehru. Už i takhle malým dětem dojde, že pokud chtějí zakončovat, musí si míč nejdříve chytit, aby mu mohl spoluhráč nahrát k zakončování. No a to my přece chceme více, aby se (v tomto věku) o první míč "praly", než aby si dávaly přednost. U červeného to vidím trochu jako problém, protože pouze odbíjet míč je v této kategorii složité (nestálo by za zvážení možnost chycení prvního míče a pak už jen odbíjet???) a pro tým je lepší se míče co nejdříve zbavit, aby mohl chybovat soupeř. Proto taky zatímco v oranžovém minivolejbale jsme byli svědky nekonečných rozeher, kdy se třeba na dokončení rozehry po odpískání čekalo i více minut, naopak v červeném se velmi často stávalo, že rozehra sestávala pouze z podání a chyby na příhrávce.Citace

Michaela W (06.01.2011 (10:33:48))

pravidla Souhlasím s nutností pravidla dodržovat!!! Děti vnímají jako křivdu, když oni něco dělají podle pravidel, protože jsou tak naučeni a najednou přijedou na velkou akci, kde je velká benevolence a nakonec zvítězí tým, který pravidla porušuje. Pravidla jsou přitom velmi jednoduchá (hlavně oranžový a červený) a není problém ani pro ty nejmenší je pochopit. Možná by stačilo, kdyby si je přečetli i ti, kdo rozhodují.Citace

Jan Havelka (06.01.2011 (09:47:36))

Souhlas Vyjadřuji podporu myšlenkám v tohoto článku. Podle mého názoru, je nutné upravit pravidla (průnik návrhů trenérů) a zpřísnit jejich dodržování všemi zúčastněnými zápasu. Také stojím za myšlenkou, že „hra zvaná volejbal se hraje hlavně pro vítězství a ne pouze pro „zahrání““.
Postřehy z turnaje jsem i já zaslal organizátorům.
HonzaCitace