Mimo mísu?

Podrobnosti

Slávek Matěj,

20. Květen 2010

Zobrazeno: 935

Sedím v potemnělém obýváku, civím na obrazovku svého notebooku, přeblikávám mezi třemi rozpracovanými články pro ZH (zítra mi má jeden vyjít) a je mi jasné, že to nezvládnu. Ani jeden z nich (Rozhodčí, Clona, Plýtvání talenty) není totiž ve stavu, kdy by prošel autocenzurou a to mne společně s pocitem nesplněného slibu silně frustruje. Myšlenky se sice honí jako vždy hlavou, ale ani jedna není schopna se pevně usadit a zacelit mezery v již téměř hotovém textu. Jsem prostě přetažený, grogy, hotový a připadám si jako neschopný pitomec. Slib je však slib a nerad utíkám z boje (ještě mi neteče krev z uší). Proto si nacházím berličku a volím téma, které mám zasunuté kdesi hluboko v podvědomí a snad bych je ani nikdy nezpracoval v obsáhlém článku. A protože mi Zdenek kladl na srdce, že se nemusím rozepisovat, hlavně aby to bylo (v dnešní pro něj hektické době není kdy najít narychlo náhradu) v termínu, budu velmi stručný.

Sedím v potemnělém obýváku, civím na obrazovku svého notebooku, přeblikávám mezi třemi rozpracovanými články pro ZH (zítra mi má jeden vyjít) a je mi jasné, že to nezvládnu. Ani jeden z nich (Rozhodčí, Clona, Plýtvání talenty) není totiž ve stavu, kdy by prošel autocenzurou a to mne společně s pocitem nesplněného slibu silně frustruje. Myšlenky se sice honí jako vždy hlavou, ale ani jedna není schopna se pevně usadit a zacelit mezery v již téměř hotovém textu. Jsem prostě přetažený, grogy, hotový a připadám si jako neschopný pitomec. Slib je však slib a nerad utíkám z boje (ještě mi neteče krev z uší). Proto si nacházím berličku a volím téma, které mám zasunuté kdesi hluboko v podvědomí a snad bych je ani nikdy nezpracoval v obsáhlém článku. A protože mi Zdenek kladl na srdce, že se nemusím rozepisovat, hlavně aby to bylo (v dnešní pro něj hektické době není kdy najít narychlo náhradu) v termínu, budu velmi stručný.

Chtěl bych vzdát hold všem bezejmenným a mnohdy dobře utajovaným, nebo alespoň nezmiňovaným partnerkám (partnerům) nás volejbalových bláznů, kteří to s námi musí vydržet přesto, že mnohdy slovo VOLEJBAL má pro ně spíše pejorativní význam, zvláště když se na nás musí dívat ve stavu, ve kterém se nyní nacházím, ale hlavně když by se na nás rády (rádi) podívaly(i) a promluvily(i) a my nejsme k dispozici ani v tomto stavu. Když to budu konkretizovat na sebe, tak mohu pouze konstatovat, že své ženě vůbec nezávidím. Holky (a kluci) díky, že to s námi vydržíte a tiše, nebo někdy i hlasitě trpíte a tím nás vlastně podporujete a posilujete. Až vám dojde trpělivost, je s námi konec.

Promiňte, že jsem takto hanebně uprchl z témat, která vás asi zajímají víc, ale aspoň jsem někde mohl konečně publikovat něco, co ani doma neříkám. Současně slibuji, že se vám vše pokusím co nejdříve vynahradit ve zmiňovaných tématech.

V Přerově 19.5.2010 23,50                    Totálně „vyšťavený“ Slávek Matěj

---

RSS

Luboš Moravec (21.05.2010 (19:52:11))

to Slávek Matěj a ostatní O mojí podpoře, úctě a respektu k ZH, hlavně pro jeho koncepční a přemýšlivý přístup, nemůže být pochyb. Nakonec je vyjádřena mojí angažovaností. Ale musím konstatovat, že od dob článků Pátka, mi nic tak nepromluvilo ze srdce, jako tvoje poznámka. Z volejbalového světa je to jistě známá situace, kdy každý v rodině si obhajuje své aktivity (ve směs nehonorované) ve prospěch jiných. Ale pak se objeví bod zlomu ( break point ) z Nohavicova " Roku ďábla ", kde sice v přirovnání k jiné vášní mluví on i Plíhal o rychlé ztrátě jistot, které do té doby považovali za pevné.
Když mi žena položila otázku, na co mne má, moc jsem nepřemýšlel, protože vše bylo jasné, jsem dobrej. Ale když začala klást na misky vah můj přínos domácnosti, trochu jsem znejistěl. " Jsi stále v práci, pokud z práce prcháš, tak proto, že máš volejbal. A pokud se stane, že náhodou volejbal není a ty jsi doma, tak v rámci relaxace vyžereš ledničku a usneš". Má pro mne smysl Ti za to prát, uklízet a vařit? A v tom mi zamrazilo. Berem pochopení našich nejbližších jako samozřejmost a zapomínáme na to, něčím to vyvážit.
Buďme opatrní, při ztrátě zázemí budem poloviční. Prosme naše protějšky o pochopení. Vlastně chápat to nemusí ( to ani,dle nich, pochopit nejde), ale hlavně ať nic neřeší. Ať věří, že ta pošetilost pomáhat volejbalu nás stejně přejde a pak jim zůstaneme. Sice trochu starší, trochu opotřebovanější, ale jejich, kteří jim zůstanou.Citace

kamil (21.05.2010 (15:05:51))

No ony ty naše protějšky moc spokojené vskutku být nemohou. 95% nebo kolik z nás to dělá za halíře. Pokud současně třeba mají páru, jak soused-rozhodčí přinese mamce domů za hodinku či dvě práce litřík nebo dva, zatímco my za víkend práce třeba nic, člověk se jim nemůže moc divit, že ano. Dokonce ani kdyby nás vzaly po hlavě hrncem. Mě už se to zajídá trochu taky.Citace

Luboš Bednář (20.05.2010 (21:23:12))

Tomu rozumím Zdravím Slávku a tomu rozumím. Držím Ti palce a přeji návrat energie.Citace

Jakub S. (20.05.2010 (14:23:19))

Pravidelnost prispevku Hezky si to napsal Slavku.

Mimochodem, myslim si, ze prispivat clanky 1x tydne(prip. za 14dni) je velmi obtizne a naopak i casto na ukor kvality clanku.. Prispiva to k tomu, ze autori to muzou vnimat uz jako povinnost. Clanek ma vzdy vychazet z chuti psat a k tomu musi byt splneno spousta faktoru, kam spada jak volny cas, tak nalada apod.
Takze ja jsem rozhodne pro, aby autori nebyly tlaceni terminy a frekventovanost clanku se da spise dosahnout rosirenim zakladny prispevatelu :).
To jen tak muj nazor :) Dik Jakub.Citace

Jindřich Němeček (20.05.2010 (13:45:04))

Pravda Slávku Nechci se chlubit, ale já jsem pokročil dál. Se mnou se baví už jen dcera. Ale nemůžu říct, že za to může VOLEJBAL, spíše si za to můžu sám. Mám náročné povolání na čas a ježdění po ČR a tak moje schema vypadá práce>volejbal>práce>spánek. Těším se na červenec, kdy volejbal vyškrtnu (až na beachové radovánky) a dodělám pracovní resty a trochu líp se vyspím :-). Všem hodně síly, partnerům trpělivost a vzkaz, že i když nás nevidíte, máme vás rádi.Citace

Petr K. (20.05.2010 (13:37:29))

Kez... ... by ten muj volejbal trpela ta moje do te doby, nez budu sedet doma na prdeli s backorama u kamen. Kratke, vystizne. Ale ze ty nase baby si toho musej kvuli tomu pinkani dost vytrpet. Obcas si zaslouzi i pochvalit. Co si budem povidat... Snad si to neprecte:-)Citace

K. Svobodová (20.05.2010 (12:49:50))

Jo, jo, hodně by pomohlo kdybych mohla říct:" Táto, děti, jdu do práce." Místo-jdu na trénink, nebo na volejbal, protože to vyznívá, že se tam jdu především bavit, ale tak to není, jak všichni "vycucaní" víme.Hezký den KSCitace

Libor Marek (20.05.2010 (11:34:26))

Bohužel pravdivé … To, co bylo výše napsáno, je více než pravdivé. Partneři (a nejen oni, i zbytek rodinných příslušníků a přátel) trenérů (a též také trenérek), dá se říct, že trpí ... A asi to hned jen tak lepší nebude ... :-)Citace