Quo vadis, ženský volejbale.

Vytížen prací a „jinými povinnostmi“ jsem na dlouhou dobu vypustil z hlavy světový volejbal. Naštěstí tu existuje náhoda a moje žena, která mi před velikonocemi „obsadila“ po půlnoci  koupelnu a přinutila mne tak otevřít „bednu“ a nalistovat ČT4, kde zrovna začínalo (neoznámeně přesunuté) finále Champions League žen mezi Bergamem a Istanbulem. Ještě že tak. Kdyby mi takový volejbal unikl, nikdy bych si to neodpustil. Byla to z mnoha důvodů strhující podívaná, která určitě uspokojila i ty největší „fajnšmekry“. Pokusím se tedy tak trovhu „bedýnkovsky“ glosovat a vystihnout to pro mne nejpodstatnější.

1.      Přiblížení mužské herní koncepci

·        Klíčové hráčky jsou diagonální smečařky, kdy Ruska Gamová (nevýrazná „pouze“ 16 bodů ze 45 útoků = 36%) a její tým využívá útoku třetího sledu spíše „smečsřsky“, to znamená ze zóny VI. a Italky (Ortolani 20 bodů z 50 útoků = 40%) spíše sázejí na mužskou klasiku (zóna I., ale hlavně II.).

·         Z toho vyplývalo i malé vytížení blokařek při ženské klasice – „obíhačce“ do II. a příklonu k útoku ze III. (podle mého gusta ještě málo, ale nešť, síla obou týmů je jinde).

Vytížen prací a „jinými povinnostmi“ jsem na dlouhou dobu vypustil z hlavy světový volejbal. Naštěstí tu existuje náhoda a moje žena, která mi před velikonocemi „obsadila“ po půlnoci  koupelnu a přinutila mne tak otevřít „bednu“ a nalistovat ČT4, kde zrovna začínalo (neoznámeně přesunuté) finále Champions League žen mezi Bergamem a Istanbulem. Ještě že tak. Kdyby mi takový volejbal unikl, nikdy bych si to neodpustil. Byla to z mnoha důvodů strhující podívaná, která určitě uspokojila i ty největší „fajnšmekry“. Pokusím se tedy tak trovhu „bedýnkovsky“ glosovat a vystihnout to pro mne nejpodstatnější.

1.      Přiblížení mužské herní koncepci

·         Klíčové hráčky jsou diagonální smečařky, kdy Ruska Gamová (nevýrazná „pouze“ 16 bodů ze 45 útoků = 36%) a její tým využívá útoku třetího sledu spíše „smečsřsky“, to znamená ze zóny VI. a Italky (Ortolani 20 bodů z 50 útoků = 40%) spíše sázejí na mužskou klasiku (zóna I., ale hlavně II.).

·         Z toho vyplývalo i malé vytížení blokařek při ženské klasice – „obíhačce“ do II. a příklonu k útoku ze III. (podle mého gusta ještě málo, ale nešť, síla obou týmů je jinde).

2.      Naprosto skvěle organizovaná obrana obou družstev „vyšperkovaná“ na italské straně ještě enormním osobním nasazením v poli. To, že takové zákroky předvádělo libero, bych ještě chápal, ale zákroky ostatních a pak zvláště obou blokařek jsem u ženského volejbalu ještě neviděl. Jsem osobně rád, že tomu tak je, protože jsem dlouhodobým zastáncem obrany a hlavně obránců, kteří v současném volejbale nejsou tolik adorováni, jako útočníci. Podle mne tudy vede cesta k daleko vyšší popularizaci volejbalu. Kombinování bloku od středu a od kraje na obou stranách sítě vidím jako velmi moderní a navíc účinný prvek obrany na síti. Je ovšem samozřejmé, že takto organizovaná obrana vyžaduje dokonalou přípravu na utkání a precizní přečtení soupeře. Na vrcholné úrovni to ale jinak nejde.

3.      Skvělý servis Italek se mistrně vyhnul přidávačským esům Turkyň (hlavně Tokatlioglu – za 5 setů pouze 12 přihrávek) a naopak neomylně nalezl největší slabinu libero (Yeldan – 56 přihrávek, „pouze“ 39 exc., ale 5 err.), enormně ji zatížil a podle mne tím zařídil“ slabší útok soupeře a založil tímto krokem na vítězství.

4.      Vynikající přihrávka smečařek na obou stranách: Tokatlioglu 12 pokusů-75% pos.-58% exc, 0 err (Italky se jí vyhýbaly), Osmokrovič 16-88%-38%-0, Piccinini 10-100%!-80%-0, ale hlavně podle mne nedoceněné (komentátorsky) smečařka Del Core (50-86%-56%-3). Je třeba ovšem připojit jedním dechem, že se Turkyně vyhýbaly jako čert kříži tomu, aby přihrávala opravdu asi největší (???) hvězda současného italského volejbalu – Piccinini, což ji ovšem vůbec nerozhodilo v útoku, kde podala hlavně v klíčových momentech famózní výkon.

5.      Odlišné pojetí obou nahrávaček Dirickx na straně Fenerbachce agresivní (neustálý výskok a 6 bodů v útoku=70%), výborná u sítě, ale méně přesná po horší přihrávce. Lo Bianco na straně Italek nenápadná, ale za všech pozic téměř stoprocentní a hlavně s dokonalou filosofií distribuce nahrávek (to se nedá nařídit, musí to být v ní?!). O technice obou ani nemluvím.

6.      Samostatnou kapitolou je výkon Osmokrovič, smutné hrdinky utkání. Smutné proto, že podle mne „zařídila“ nevalný rozjezd tie-breaku (chybná a statistikem nezapočítaná přihrávka na síť k soupeři – přímý bod) a chyba v útoku (z I. ostrou diagonálu do autu). Tyto dvě chybičky, do té doby jednoznačné tahounky družstva a podle mne největší osobnosti na hřišti vůbec, dovolily Italkám odskok na 3 body a poslaly Istanbul do kolen. A pak, že je volejbal spravedlivý. Kolektivně asi ano. Ačkoliv jsem tipoval spíš Fenerbachce, musím přiznat, že Berrgamo bylo lepší. Nespravedlivé je to vůči Osmokrovič. Napřed vytáhne svůj tým doslova ze dna a dotlačí ho do vyrovnání a potom tohle. Pravděpodobně se to ale dalo čekat, protože vydržet takové nasazení (68 útoků, obě Italské smečařky dohromady 72, a neustálé zapojení do hry ve všech činnostech) není asi možné po celý zápas (2 hodiny a 6 minut čistého času).

7.      Pokud by se někdo pouze letmo mrknul na statistiky ( http://www.cev.lu/mmp-cgi/show.pl?cmd=tmpl&id=5684&id2=64&id3=483&id4=3&id5=3&state=p_prj_game_stat&key=0 ), mohl by říci, že zvítězil útok a blok (71:69, respektive 40% : 36% a 16 : 12 blokům). Podle mne ale jednoznačně rozhodla přihrávka a tudíž i servis v kombinaci s obrovským nasazením Italek v obraně. Jednoduše řečeno útoky Fenerbachce nebyly tak dobře připravené po „horší“ přihrávce 76% pos., 39% exc. (Italky 87% pos., 55% exc.) a byly tedy ubráněny (zákroky v poli se bohužel ve statistikách nesledují, snad ta doba přijde). Tu „jednoznačnost“ berte, prosím, s rezervou, jak vidno z mého vlastního komentáře, je nutné kombinovat velké množství faktorů. Ve volejbale na sebe prostě všechno navazuje a nedá se oddělit. (Leč servis a přihrávka je základ – jak praví klasik).

8.      Sečteno a podtrženo. Volejbal vynikající úrovně ve vysokém tempu, ale s dlouhými výměnami. Obrovské nasazení na obou stranách s excelentními výkony osobností. Oba týmy dokonale připravené na soupeře, takže i taktická bitva. To vše orámované skvělou diváckou kulisou (4000) a podle mne bezchybnou Srbkou na „empajru“. Dojem mi kazily snad pouze dvě okolnosti. Jednou byla ta, že jsem to neviděl „naživo“ a druhou slušně řečeno místy „blábolivý“ komentář „profíka“ u mikrofonu (hádejte kdo to byl). Chudák Lucka Václavíková, měla asi dost práce, aby uvedla jeho omyly na správnou míru a vyloženě ho neshodila. I to svědčí o postavení volejbalu v ČT.

9.      V posledním bodu si dovolím, alespoň za sebe, odpovědět na otázku z nadpisu. Pokud bude ženský volejbal kráčet touto cestou, nemusí se obávat budoucnosti ani ve srovnání s chlapy a jinými sporty. Ve srovnání míčových kolektivních sportů bych si troufnul tvrdit, že takový volejbal byl mnohem blíž mužskému pojetí než je tomu u basketbalu a házené (o fotbale a hokeji ani nemluvě) a současně neztratil nic na ženskosti – a to se mi líbí.

V Přerově 7.4.2010, Slávek Matěj




QQQ (14.05.2010 (06:55:39))
hi In biology, sex is a process of combining and mixing genetic traits <a href="http://www.perfectgirls.net">free porn</a> , often resulting in the specialization of organisms into a male or female variety (known as a <a href="http://get-vids.com">free sex video</a>). Sexual reproduction involves combining specialized cells (gametes) to form offspring that inherit traits from both parents. Gametes can be identical in form and function (known as isogametes), but in many cases an asymmetry has evolved such that two sex-specific types of gametes (heterogametes) exist: male gametes are small, motile, and optimized to transport their genetic information over a distance, while female gametes are large, non-motile and contain the nutrients necessary for the early development of the young organism.
ABB728019388 <a href="http://pihariki.com">&#1087;&#1086;&#1088;&#1085;&#1086; &#1074;&#1080;&#1076;&#1077;&#1086;</a>
Citace
Belmondo (19.04.2010 (03:56:21))
Pro Erika Eriku já nenádám na trenéry jen vycházím z toho, že výsledky respektive úroveň nejen reprezentace nejsou na patřičné úrovni takže někde děláme chybu. A jak Ty tak i Slávek to ve svých příspěvcích potvrzujete třeba tím, že poukazujete na naši netrpělivost a hlavně nedostatek "drilu" a neustálé vyžadování správné techniky. Čau a ať ty zuby konečně vyrostou a máš po bolestech.Citace
Honza :-) (16.04.2010 (08:12:18))
Jen tak trochu bokem Kadeti v Belgii potvrzují obsah této diskuze. Jsem zvědavý, co se objeví v komentáři a anylýze P.Judy.Citace
Slávek Matěj (15.04.2010 (21:09:31))
Postřehy Nevím, jak je to jinde, ale já mám dlouhodobě vyzkoušené začínat volejbalovou přípravu v 6. třídě (u výjimek už v 5.), běžně se jedná o 6 hodin týdně a případně další 2 ve sportovních třídách. Až do 9.třídy je to hodně podobné (max. 10 hodin) Tady problém nevidím. Nevidím ho ani v kvalitě trenérů, neznalosti techniky či metodiky. Naprosto přesně jsi podle mne vystihl podstatu ve slově DŮSLEDNOST. Sám pro sebe jsem to pojmenoval REZIGNACÍ NA TECHNIKU. Myslím si, že technika se MUSÍ pilovat až do dospělosti. Často jsem však svědkem pilování netechniky. V důsledku netrpělivosti a snaze o co nejrychlejší dosažení výsledků neřeší trenéři detaily a zvláště ve hře (ale i v herních cvičeních) připouštějí onu zmíněnou rezignaci a tudíž mnohočetné opakování špatného pohybového návyku a tedy jeho neustálé upevňování. Tady je podle mne zakopaný pes techniky. Sám vím, jak je těžké soustředit se při každé činnosti na techniku a nenechat se strhnout ostatním. Faktor techniky musí být zabudován v podvědomí trenéra a v okamžiku, kdy je činnost provedena chybně, musí se rozeznít poplašný signál, který nás k technice vrátí. Prostě neustále dokola – dril, dril, dril. Není to oblíbené, ale naprosto nutné. Je jisté, že individuální sporty to mají podstatně jednodušší. Navíc kromě počtu svěřenců přistupuje i problém jejich různosti somatické, fyzické, psychické, intelektové atd.atd. Proto říkám znovu a dokola. Kdo si to nikdy nezkusil u těch nejmenších, nemůže nikdy pochopit, jaká je to úmorná dřina (hlavně psychicky). Klobouk dolů před těmi, kteří tuto práci dělají, a to mnohdy doslova na koleně. Těmto lidem MUSÍ systém vytvořit co nejlepší podmínky, ale ani oni nemohou pouze pasivně čekat na všeřešící recepty. Cesty k cíli se musí aktivně hledat.
P.S. Vše je ale ještě mnohem složitější. Například všichni hráči určitě vědí, jak rychle klesá úroveň techniky s únavou (kondice je zásadní faktor) a s „psychikou “ (nevěřím si – technika jde do háje). To vše však není ani na samostatný článek, spíš na knihu. SM
Citace
Erik (15.04.2010 (12:23:16))
Postřehy Jeká je hodinová dotace na hráčky mezi 7-9 třídou? 8 hodin max? To jsi chtěl říci? Ptám se, jestli jsem Tě dobře pochopil, protože to je asi problém, když příprava hráčů a hráček ve velkých klubech začíná v prváku na střední. A souhlasím s Honzou :-) a myslím si něco podobného. Já si nemyslím, že bychom byli špatní trenéři. Myslím si, že 90% z nás zná správnou techniku a asi i jak ji učit, ale už nejsme důslední v nárocích na dodržení kvality techniky během celého období, co hráče trénujeme. Ale na naší omluvu - my ani nemáme kapacitu korigovat 12 hráčů na tréninku jak morálně tak technicky a takticky. Znovu říkám, těžko můžeme mít dobrá libera, když nemáme trenéry, kteří se jim cíleně věnují. O nahrávačích ani nemluvím. Ale zásadní je, že kluby to sice trápí, ale v konečném důsledku je na tom nejvíce (a jediná) bita reprezentace, která potřebuje hráče s TOP technikou. Ale když se poměřují mezi sebou kluby, tak se to ztratí. Protože když to v podstatě nedělá nikdo, tak nikdo není lepší. Belmondo nadává na nás na trenéry, jiní je zase obhajují. Pravda a realita leží uprostřed. My svoji práci určitě můžeme dělat lépe. Ale kde jsou limity našich možností a kde jsou limity klubů nám pomoci? P.S.: Házenkářský svaz (podle svých www) dává každému klubu, co předá hráče do jednoho ze sedmi SCM 5. – 10.000 Kč nezávisle na přestupním jednání mezi SCM a mateřským klubem. Svaz se nezříká odpovědnosti za posun hráčů nahoru. A ač jde jen o jakési gesto, jasně říká, že peníze jsou určeny pro trenéry.Citace
Milan (15.04.2010 (12:19:12))
trenérům Píšete tady shodně, že hráčky nemají zvládnutné herní činnosti. Jak je tedy možné, že docela dost hráček se prosadí v cizině? Podle mě v Česku nefunguje systém reprezentace jako takové. Ale to není jen problém mládeže, ale i dospělých. To co ve svých klubech v zahraničí běžně zvládají, tak v reprezentaci prostě neuhrají.Citace
Belmondo (15.04.2010 (12:01:37))
Ale teď vážně Pomáhám kolegovi při studiu a i když je asi znát můj rukopis a eximinátoři se ježí, že tam nejsou od toho, aby byli poučováni, takže co jsem mu dopručil zařadit do své práce. Tentokrát kulantně!"Stereotyp (z řec. stereos, tvrdý, pevný, a typtein, razit, tisknout) znamená původně tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný reprint předchozího vydání.
V metaforickém významu je to opakovaný a neměnný vzorec. V různých oblastech může znamenat:
- Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, dynamický stereotyp.
- atd.

Nejzákladnější chyby při provádění bloku:

Tyto chyby jsou důsledkem špatného provádění této činnosti již v mládežnických kategoriích. Tímto vzniká tzv. dynamický stereotyp (viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stereotyp),
který je v pozdějším věku jen velice těžce odstranitelný.
Citace
Belmondo (15.04.2010 (11:57:24))
Čau Slávku co dodat? Dynamický stereotyp. Takže jen! Když se něco (nebo to někoho)naučíš na hovno, tak je to k h.vnu, protože z h...a bič neupleteš!Citace
Luboš Bednář (15.04.2010 (11:28:01))
Tenis Připustíme - li si, že volejbal má stejnou nebo ještě větší náročnost na precizní technické provedení jako tenisová hra, zejptejme se, jaký objem mají za sebou 15 leté hráčky tenisu a jaký objem volejbalistky viz individuální práce a souhlas se Slávkem Matějem, že klíčové období pro HČJ je v 7. - 9. třídě.Citace
Luboš Bednář (15.04.2010 (11:18:20))
omluva Kubovi Zpět je to na www.spobox.tvCitace
Slávek Matěj (15.04.2010 (11:05:49))
Několik témat se zde prolíná najednou. Zkusím stručně a každý si vezme to své. V první řadě jsem chtěl jásat nad krásným ženským volejbalem, který se téměř na dotek přiblížil mé představě o něm. Vždycky jsem se do svých holek snažil dostat aspoň trošku chlapských principů a nakonec i ony zmiňované osobnosti, které zcela jednoznačně určují trendy mi v některých rysech trochu připomínají chlapy (míněno jako pochvala:-). Nikdy jsem netvrdil a ani nebudu, že ženský volejbal má být stejný jako chlapský. Pouze si myslím, že by z něj měl čerpat ty momenty, které může přijatelně aplikovat. A znovu musím říci, že právě z tohoto pohledu se mi ten zápas tak líbil. Tedy nešlo mi ani o perfektní anylýzu. Pouze na některých věcech jsem chtěl ukázat proč. Pokud se týká reprezentace, je to všechno velmi komplikované a podle mne hlavní vina je (už to tvrdím tady poněkolikáté) v systému. Všicni trenéři, kteří to dělají pár let ví, jak je těžké přeučování. Proto je BEZPODMÍNEČNĚ NUTNÉ udělat vše pro JEDNOTNOU METODIKU těch nejmenších a to hlavně na Svazové úrovni a ne donucovacími prostředky (např.povinná trenérská kvalifikace), ale systémem vzdělavatelů (někde jsem to už taky zmiňoval). Taky nevím, zda je správné všechno házet v hodnoceních na techniku, zdá se mi to laciné a módní. Herní výkon a tedy i výsledek je složen z mnoha faktorů. Nebyl jsem tam a nemohu tedy soudit. Až od Standy dostanu rozbor pozitiv a negativ své jediné reprezentantky (Missottenová), mohu na ní pracovat cíleně. Vágní, neúplné a nekonkrétní "hodnocení" na stránkách ČVS mi tuto možnost neposkytuje (další chyba systému - zpětná vazba do klubů). Vím že Standa má teď jiné starosti (další chyba systému trenér má na starosti 2 špičková družstva), ale já tuto zpětnou vazbu nutně potřebuji. (Mám ještě beachovou repre a taky nic.) A tak pořád dokola SYSTÉM u mládeže. Chyby jsou samozřejmě na všech stupních, ale od něčeho je třeba se odrazit a ten odraz musí někdo řídit. Snad se po změnách dočkáme. A konečně k té prcizaci jednotlivých činností. Nelze než souhlasit. V této souvislosti si dovolím citaci ze svého vlastního "vousatého" (přes 20 let) materiálu, který jsem rozdával trenérům na různých školeních: Tento blok (6. a 7.třída) má podle mne klíčové postavení v celé sportovní přípravě. V tomto věku totiž vytváříme základní dynamické pohybové stereotypy herních způsobů, herních kombinací a hry. Pokud v tomto období něco zanedbáme, bojujeme potom s tímto nedostatkem (chybně vytvořeným pohybovým stereotypem) po celou další dobu kariéry hráčky. Odstranění této chyby je mnohdy již nemožné, a když ano, tak vyžaduje individuální přístup. Nejpodstatnější je tedy v tomto bloku NESPĚCHAT, což vyžaduje od trenéra obrovskou dávku trpělivosti. Vše je nutné přizpůsobit pozdějším úspěchům. Obrovská náročnost na trenéra je v tom, že zvláště v prvním roce jakoby neviděl výsledky své práce. Ve druhém roce to vede k předčasnému nácviku některých herních kombinací na bázi nezvládnutých HZ a dochází ke sportovní tragédii - hráčka "ustrne ve vývoji" někde ve věku 15 let a není schopna později akceptovat složitější pohybové úkoly. A ještě: Prostředky:
1.DRIL jednotlivých HZ - znamená to maximální počet opakování HZ správnou technikou, později ve změněných podmínkách tak, aby se co nejvíce přiblížily hře. Aby "opotřebení" hráček bylo minimální, je nutné dělat vše soutěživou formou ( kvantita i kvalita ). Je velmi vhodné vést dlouhodobé tabulky jednotlivých disciplin a stejně jako u předchozí kategorie je jednou měsíčně vyhodnocovat. Aby byla dodržena podmínka správné techniky, je nutné neustále vyhodnocovat. V praxi to znamená, že se trenér skoro nezastaví a ani jeho huba ne !!!!!!!!! NEJHORŠÍ TRENÉR JE SEDÍCÍ A MLČÍCÍ ( o odstraňování chyb jinde ).
No trošku se to protáhlo (čau Belmondo:-) SM
Citace
Pája (15.04.2010 (10:12:08))
Slávku Skvělá reminiscence výborného zápasu, který byl oslavou ženského volejbalu. Takové zápasy jsou navíc divácky atraktivnější než většina zápasů chlapů, právě kvůli skvělé obraně a dramatickým výměnám. Jinak jak nemůžu souhlasit s Jerry Flash, protože ženský volejbal prostě vždy "po svém" následuje trendy mužského, tak Milan trefil hřebík na hlavičku - hlavními nositeli zodpovědnosti za výsledky mládežnických výběrů jsou trenéři nadcenter, kteří současně tyto výběry i vedou, trenéři některých EX týmů jim jen doplňují některé postrádané typy, tedy pokud se ubrání jejich přestupu. Nevím jak je to u kluků, ale u holek předchozí věta platí na 100%. Pravdu má i Honza:-) ve svých příspěvcích těsně před polednem - ale to je o podmínkách. Možná že v Brně a Praze je mají slušné, ale jinde většinou děláme volejbal "na koleně" a pokud to tak bude i dál, prostě nemůžeme čekat zázraky. To si o tom můžeme psát a povídat horem dolem. Profíky s profesionálním přístupem a podmínkami můžeme možná někdy porazit ale nikoliv porážet! Čím dříve si to skutečně natvrdo uvědomíme, tím lépe.Citace
Honza :-) (15.04.2010 (09:45:27))
to Milan Milane, tady přece nejde ( vlastně jde ) o Brno, či Prahu, ale o celý treninkový systém v rámci celé republiky, který by odbourával ty rozdíly a neDodstatky, které jsou v anAlýzách trEnérů RD uváděny, Vždyť se to opakuje více roků. Ročníky ( juniorky ) 80-81, 82-83 přivezly medaile z ME ( 3.a 1. místo ). Od té doby "prd". Stejné je to u juniórů. Takže je něco špatně. Kolik máme vyškolených trenérů I,II, III. třídy za tu dobu ? Dříve byla ještě IV.tř a III. se dělala týden. Dnes mají III. za dva víkendy hotové. Není problém právě v kvalitě vzdělávání nových trenérů ? Nevím, nechci nikomu sahat do svědomí, ale jak je možné, že nová generace trenérů se nedovedla od uvedených ročníků prosadit a došlo to tak daleko, že jsme skoro ve "všem" horší než před lety "rozvojové" volejbalové země ? Asi je to vše složitější.Citace
Honza :-) (15.04.2010 (09:35:12))
Hlava mi to nebere Pane Bednáři, to co píšete je realita, která má určitě jiná racinální pozadí. Je tu ovšem jedno velké ALE. Když si přečtu hodnocení a anylýzy S.Mitáče nebo juniórů ( kvalifikace ME ), tak se všude prolíná "horší provádění HČJ", "špatný příjem", "nepochopit elně jsme odpadli". To přece není v tom, že nemáme sportovní centra vybavená jako v Drážďanech. Nevím jak velký týdenní treninkový objem mají mladé hráčky v Liberci, ale počítám, že naše špičková mládežnická centra ( Brno a Praha ) jsou v týdnu ( mimo zápasy ) zatíženy tak min. cca 12- 14 hodinami. Myslíte, že v Drážďanech trénují více ? Já myslím, že NE. Problém je podle mne jinde. Kolik lidí - odborníků je běžném treninku žaček, kadetek, juniorek a sleduje plnění a správnost zadání ? Nebudu daleko od pravdy, že tam je jeden na 12-14 hráček. Kolik hodin je věnováno individuálním treninkům ? Nebo nevíme jak učit HČJ dobře ?
Počet odehraných utkání je v tomto případě až nadstavba. Někde jsem četl ( myslím, že to byl Z.Haník ), že mu řekl jeden polský trenér, že ve volejbale už nic nevymyslíme, vše je vymyšlené,ale že je nutné vše učit od počátku správně, vše precizovat jak individuálně, tak kolektivně ( asi nepřesná citace, ale obsah odpovídá ). V dospělém věku už není čas učit hrát správně bagr.
Citace
kuba (15.04.2010 (08:48:53))
laola Pánové odbočím. Chci se zeptat pana Bednáře, respk. kohokoliv kdo ví - neumím na Laola1 najít ty zápasy německého play off. Stále mi to nabízí pouze ligu mistrů mužů a žen. Respk beachvolejbal. Díky za krátké info. A ještě jednou omluva, že odbočuji.Citace
Luboš Bednář (15.04.2010 (08:41:53))
Trochu jinak Nakousli jste problematiku tvorby a výkonnosti RD 94, psal jsem o tomto týmu na podzim v článku o pomstě Kláry Melíchárkové, většinu hráček znám a znám i výborně generace předcházející, projekt SCM - ČVS posunul problematiku přípravy RD do jiné dimenze a pokud hráčky abonentně navštěvují od pondělí do středy klubové tréninky a poté jedou do Brna nebo do Brandýsa, začíná na jejich růst mít největší vliv repre trenér. To platí o ročníku 92, kde hráčky absolvují druhý rok v této přípravě a mají odehráno a odtrénováno spolu podstatně více než předcházející generace. jenom si je třeba uvědomit, že odehrát 20 zápasů české extraligy žen Vás nemusí adaptovat na hru špičkových juniorských týmů v Evropě. Chceta malý příklad, tady ho máte. V týmu Brna se letos prosazují v základu 4 hráčky výběru 90 - Svobodníková, Melichárková, Rozkydálková, čtvrtou je Straková, která vzhledem ke zdravotním problémům na MSJ neletěla. Německo, které MSJ juniorek vyhrálo a s námi vyběhlo 3 - 0 má v nynějších týmech bundesligy žen hráčky z MSJ - nahrávačku Mollers, blokařku Kauffeldt, smečařky Petrausch, Volker a další a ty mají obrovský problém se dostat na hřiště ve svých klubech. Myslíte, že německé hráčky ztratily formu nebo, že špičkové kluby cca 6 německé bundesligy jsou výkonnostn ě někde jinde. Připomínám, že Drážďany jsou letos na 4. místě bundesligy, vyhrály Challenge cup a Německý pohár a Brno na Galatasaray neuhrálo ani set a ten se do finále Challenge cupu nedostal přes mladý tým belgického Kieldrechut, kde právě hraje řada hráček, které prošly centrálkou RD kadetek a juniorek Belgie, ale Belgie je daleko úspěšnější v posledním období než české chlapecké i dívčí výběry!Citace
Milan (15.04.2010 (07:56:18))
Honzovi Dlouhodobě se na tvorbě dívčích reprezentačních druzstev podílí družstva Olympu a Brna. Tyto hráčky ( záleží na tom, kdo je zrovna hlavní trenér ) tvoří z 80% základní sestavy. Takže tam hledejte nápravu. Ostatní trenéři mají pouze epizodní úlohy a rozhodně neovlivňují výsledky repr. družstev. Takže pokud jste rodič, nebo známý děvčete z Olympu, nebo Brna má Vaše dcera daleko větší šance než mají děvčata z jiných měst.Citace
Honza :-) (15.04.2010 (06:53:43))
"Vždyž je máme .... ?!" Je vidět, že teoretiky a anylytiky máme, ale jak dál pane Matěji a Bednáři. Četli jste hodnocení vystoupení kadetek na turnaji v Belgii od S.Mitáče? Dost smutné a vy jste jedni z těch co se dloudobě podílejí na výchově mladých hráček, nebo snad ne ? Přeji mnoho úspěchů v přenášení vašich poznatků a anylýz do praxe.Citace
Jerry Flash (14.04.2010 (21:44:44))
Ještě něco ... Proboha, zaptejte se také těch hráček jak to myslely!
„Důležitý moment vykrývání vlastního útoku + samovykrytí, spolupráce Lo Bianco se středovkami Arrighetti a Furst, zpracování prvního míče v obraně, který ummožňuje všechny varianty protiútoku a schopnost smečařek vždy být správně nohama před úderem, technická i taktická řešení a změna na razantní úder z dostatečné výšky, herní chování hráček v náročné a pozitivní atmosféře, jednoznačně rozdané role od Lo Bianco po libero, to jediné mne nijak výrazně nezaujalo i když na rozdíl od tureckého libera nebylo slabinou na příjmu a také lépe bránilo.“
Citace
Luboš Bednář (14.04.2010 (21:42:03))
Ale může Ale může a nejlepší ženské týmy vždy hledají cesty k mužskému a ne ženskémmu volejbalu!Citace

Strana 1 z 2

2000 Zbývá znaků

 


Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek

autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec