Podání aneb jak začít hru …

Volejbal je hra. Jedna z těch úžasných sportovních her a hra je trvalým průvodním znakem lidského konání. Lákáme-li děti do oddílu a jsme-li úspěšní, je pak už na nás, na trenérech, abychom je pro volejbal ještě více získali a nadchli. Je to snadné, stačí jim vytvořit podmínky pro hraní volejbalu. Jinak odejdou, tam kde jim hru umožní, děti se přece chtějí hrát. Všichni, ale dobře víme, že ovládání míče volejbalovým způsobem je úkol nesnadný. K jeho mistrovskému zvládnutí je potřeba velkého, nikdy nekončícího úsilí a píle. Už samotné zahájení rozehry, uvedení míče do hry, je tvrdý oříšek. Některé míčové hry – fotbal, basketbal, florbal, házená, aj. - mají institut výkopu, rozskoku, vhazování, tedy činnosti nikterak složité, které se opakují jen zřídka kdy. Naproti tomu volejbal má institut podání – odbití, jež musí být provedeno jednou rukou, přes síť a do vymezeného prostoru. Dost složitá činnost pro zkušeného dospělého hráče, natož pro začátečníka dětského věku... Volejbal je hra. Jedna z těch úžasných sportovních her a hra je trvalým průvodním znakem lidského konání. Lákáme-li děti do oddílu a jsme-li úspěšní, je pak už na nás, na trenérech, abychom je pro volejbal ještě více získali a nadchli. Je to snadné, stačí jim vytvořit podmínky pro hraní volejbalu. Jinak odejdou, tam kde jim hru umožní, děti se přece chtějí hrát. Všichni, ale dobře víme, že ovládání míče volejbalovým způsobem je úkol nesnadný. K jeho mistrovskému zvládnutí je potřeba velkého, nikdy nekončícího úsilí a píle. Už samotné zahájení rozehry, uvedení míče do hry, je tvrdý oříšek. Některé míčové hry – fotbal, basketbal, florbal, házená, aj. - mají institut výkopu, rozskoku, vhazování, tedy činnosti nikterak složité, které se opakují jen zřídka kdy. Naproti tomu volejbal má institut podání – odbití, jež musí být provedeno jednou rukou, přes síť a do vymezeného prostoru. Dost složitá činnost pro zkušeného dospělého hráče, natož pro začátečníka dětského věku. A navíc činnost, která se opakuje velmi často. A problém je na světě. Silové schopnosti dětí nejsou ještě plně rozvinuté, koordinace pohybu je také velmi nízká, o zvládnuté technice podání nemůže být ještě ani řeč. A přesto chtějí děti hrát volejbal, ale jak začít? Jak tedy spolehlivě uvést míč do hry? Možností se nabízí hned několik. První nejjednodušší variantou je házení nebo odbíjení míče obouruč vrchem, je to dobrá možnost pro úplné začátečníky, ale podle pravidel to není. Co nejdříve tyto způsoby opusťte. Další možností je spodní podání. Je silově i koordinačně méně náročné než vrchní podání a tak je zvládne i „volejbalový elév“. Domnívám se však, že je to herní činnost, která má svůj vrchol již za sebou. A v moderních metodických řadách pro ni již místo není. Samozřejmě v době volejbalových začátků, umožňovalo hru úspěšně začít a hrát. Byla to nutnost na hřišti o rozměrech 9 x 9 metrů, v šesti hráčích a s výškou sítě, která se mnohdy blížila výšce, na níž hráli dospělí hráči. Byla to však slepá ulička, činnost, která nás nijak neobohacuje, neposouvá dál, na kterou nic nenavazuje. Ne snad poslední, ale cílovou herní činností pro zahájení hry určitě, je vrchní podání. Je to koordinačně a silově, z nabízených možností, nejnáročnější dovednost. Pokud, ale zmenšíme hřiště, snížíme síť a počet hráčů v poli, jinými slovy naučíme děti hrát minivolejbal, nebrání nám nic v tom, abychom vrchní podání preferovali i v kategorii dětí, začátečníků. A navíc nepodstatná není ani vazba na útočný úder potažmo smečované podání. Dítě je hravé, malý volejbalista není výjimkou, umožněme mu si hrát, vytvořme takové podmínky, ať může hrát i volejbal. Česká Lípa, 1.10. 2009, Radek Častulík



Slivovice (10.10.2009 (17:05:07))
Spodní podání ano Účastním se se svými svěřenci pravidelně zápasů v minivolejbale v jihimnoravském kraji( již asi 4 rok ), kde se podávat jednoruč vrchem nesmí a hra je většinou velmi pestrá a výměny dlouhé ( hraje s pouze na jeden set do 25 ). Účastnili jsme se i turnaju, kde bylo podání vrchem dovoleno ( čtyřky ) a opravdu to většinou, jak zde již někteří psali, bylo pouze o podání a spoustě es. Nehledě na to, že většina dětí ve věku do 12 let nemá ještě silové dispozice na to podat vrchem přes síť. Ony i některé zápasy v žakyních, které hrajeme jsou o podání a stačí jedna hráčka, která má tvrdý servis a těch es je požehnaně. Proto shrnuji podání jednoruč spodem jednoznačně ano.Citace
Častulík (10.10.2009 (11:54:29))
Zahájení hry Dovolím si ještě malé doplnění. Odbití jednoruč spodem jako doplňující dovednost rozhodně ano, s vazbou na hru v poli a další speciální dovednosti. Odbití jednoruč spodem jako jedna z alternativ podání začátečníků, budiž. Je, ale možné trénovat a učit volejbal a při tom spodní podání ignorovat?Citace
Častulík (10.10.2009 (11:24:12))
Zahájení hry Předně mám radost, že jsou ještě přemýšlíví trenéři volejbalu, kteří nemlčí. Pokusím se zareagovat alespoň na některé, opakující se, připomínky a dále je rozvinout.
Předně si myslím, že je naprosto v pořádku se snažit připravit hráče co nejvšetranněj šího a komplexního. také souhlasím s tím, že je potřeba hráče vybavit všemi dovednostmi, které by byť jen teoreticky mohl při hře potřebovat. Tedy naučit ho i odbití jednoruč spodem.Samozřejmě všichni minimálně tuší kam vede ranná specializace, příprava velmi úzce zaměřená na sportovní výkon daného sportu. Příprava bez všeobecné průpravy, tedy zmiňovaného chytání, házení, atletických a gymnastických cvičení. Ne zřídka učíme v oddíle děti chodit, běhat a skákat,...V této oblasti se myslím schodneme. Mé myšlenky měly být provokující a vyvovalat diskuzi, zda-li spodní servis patří do "učiva volejbalu" hlavního a nosného nebo ho zařadit do kategorie "učiva" rozšiřujícího, doplňkového". Samozřejmě, že bude záležet na věku a pohybových zkušenostech hráčů. Ale nemyslím si, že spodní servis je nezbytně nutný k tomu abychom mohli s e začátečníky hrát volejbal. Je potřeba zvolit vhodné metodické řady a cvičení. Nesouhlasím ani s tvrzením, že hra začátečníků, která bude zahajována vrchním podáním bude nudná a plná es. Nejsem ani pro zákaz ani vymazání spodního servisu z učebnic volejbalu. Jen jsem chtěl nabídnout jinou cestu k zahájení hry začátečníků.Malé děti, začátačníci ve věku 10-11 let mohou začínat hru vrchním podáním.
Citace
Vendy (09.10.2009 (21:54:13))
trošku zvostra.. Jasně..NEUČME děti kotouly, neučme je atletická cvičení, neučme je házet na koš a hlavně prosím zapomeňte je učit chytání míče..to se přeci ve volejbale nepoužívá!! Někdo asi zapomněl, že jakákoliv naučená pohybová dovednost, zjednodušuje naučení další, zvláště pak je-li tak blízká dalším potřebným (úder, nadhoz..). A o zjednodušení cesty ke hře samotné tady naštěstí už někdo mluvil:)Citace
O.Pastrňák (09.10.2009 (20:48:08))
proč ne špetkou Jestliže má být spodní podání průpravou k vybírání v pádech stranou (později i vpřed po pohybu do strany), kdy se hraje otevřenou dlaní zespodu s cílem lépe usměrnit balon do požadovaného místa, bylo by nelogické hrát stejný úder při spodním podání jinak než otevřenou dlaní, navíc je pak tento úder mnohem podobnější technice horního podání a určitě pak dochází k přenosu zkušeností pro horní podání.Citace
Petr Prokop (09.10.2009 (19:11:07))
Vrchní podání Možná jdu trochu mimo debatu kolem spodního podání, ale myslím, že s ní přeci jen souvisí i snaha některých trenérů mládeže začínat hodně brzy u žáků se smečovaným servisem. Já do určité míry souhlasím s Radkem, že spodní servis má "odzvoněno", ale vidím-li třeba 13ti leté kluky
hrát smečovaný servis, jenž je třeba ještě trenérem zdůvodňován taktikou u takové věkové kategorie, tak to se přimlouvám, aby se spodnímu servisu "nezvonilo". Neodpustím si ještě jednu poznámku - trénuji s přestávkami mládež od sedmdesátých let a pokud jsem něco nepřehlédl, apely na základní metodickou kostru zůstávají celou tu dobu nevyslyšeny. Namísto toho se očekává od vesměs amatérských trenérů, že se vše naučí jaksi sami (sami si vše domyslí a správně, sami si vše nějak dostudují, třeba ze zahraničních pramenů nebo z různých překladů, které ovšem jsou ve svém souhrnu naprosto neucelené - přestože si nesmírně vážím každého, kdo se do překladů z cizích zdrojů pustí). Není potom nic divného na tom, že neexistuje elementární shoda ani na nejpodstatnějších prvcích. Nikomu se nemusí nic nařizovat, ale přinejmenším základní metodická doporučení by měla být formulována. Možná o takový úkol není velká pranice, možná je to i otázka zásadní odměny pro takový tým, ale neměl by platit stav, že si každý trenér (kromě trenérského školení je odkázán v nejlepším případě na několik málo publikací, které vznikly mj. i díky usilovné práci Z. Haníka) mládeže musí razit cestu sám. Bývalí vrcholoví nebo výkonnostn í hráči přitom, přes veškeré praktické znalosti herní, nemusejí mít pro trénink mládeže (zejména pak nejnižších kategorií) tu "správnou kvalifikaci" taktéž. Pokud jsem příliš "sjel" z tématu, tak se omlouvám.
Citace
jemmy (09.10.2009 (13:23:48))
otázka pro Ondru Pastrňáka Proč ne špetkou???Citace
Pepik (09.10.2009 (12:07:00))
Spodní podání Takto postavená obhajoba horního podání u žáků (žákyň) je značně zjednodušená. Předně nevím jakou věkovou kategorii (tedy věk dětí) má autor na mysli? Nerozšiřuje spodní podání zásobník pohybových dovedností? Máme stanovisko lékaře- ortopeda k věkové hranici extrémního zatěžování rotátorové manžety? Neodporuje si tak trochu autor ve svých tvrzeních? Děti se spodní podání naučí rychle a v mini-volejbale začátečníků se rozhodně uplatní. Díky tomu mohou rychle hrát, čímž je přitáhneme k volejbalu. Nechci polemizovat o pravidlech minivolejbalu, ale pokud svaz nestanoví závazná pravidla minivolejbalu (i slováci ho mají) a věkové kategorie, je tato diskuse spíše diskusí o vhodném věku k zahájení nácviku horního podání. Je legrační vidět reprezentačního juniora, který má uvést míč do hry při tréninku žáků a on umí jen skákané smečované podání!!!! A chtěl bych vidět horní podání u dětí 6-8 let (pardón normálních dětí, ne těch co nikdy nedojdou ani do starších žáků- žákyň pro zcela nevhodné tělesné dispozice). PepikCitace
O.Pastrňák (09.10.2009 (10:16:29))
ještě doplnění A když jsem se zase po čase kouknul na to video, uvědomil jsem si, že by nebylo asi od věci, aby hráči zvládali spodní podání (později vybírání v pádu vpřed, stranou je to jasný) oběma rukama. I když pro úplné začátečníky to asi nebude.Citace
O.Pastrňák (09.10.2009 (10:09:52))
Spodem ano Naprosto souhlasím s tím, že spodní podání do výbavy začínajícího volejbalisty rozhodně patří. A jak se dá z diskuse výše vyčíst má to dvě roviny - zahájení rozehry tak, aby se pokračovalo dál, a naučení se úderu otevřenou dlaní zespodu pro vybírání v pádu stranou, ale i <a href="http://www.cesky-volejbal.cz/video/giba-vybirani-v-rybicce">vpřed</a>. Jen je třeba u dětí dávat pozor na to, aby spodní podání nehráli špetkou nebo pěstí, protože to je pro začátečníka jednodušší varianta.Citace
jarda emmer (09.10.2009 (06:42:44))
podání Před týdnem jsem kadetům nařídil spodní podání ( hráli proti začínajícím žákům )a některá provedení byla ehm no úsměvná. Některé pokusy vypadaly jako ,,poprvé,,. Ale splnilo to účel, hrálo se. Zřejmě se u nás tato činnost ( podání spodem ) v žácích vůbec nedělá. Dnešní kadeti (moji svěřenci) berou spodní podání tak trochu jako něco potupného, ale po vysvětlení to snad pochopili neboť stud z nich opadl :-)Citace
(08.10.2009 (19:30:48))
souhlas 2 Bohužel musím souhlasit se všemi předchozími příspěvky:) .Sice děti učím volejbal chvíli,ale cítím,že děti volejbal vnímají opravdu v první řadě jako hru a proto si chtějí hlavně hrát.Podání jako takové má dle mého názoru sekundární význam,roz ehra jako taková je určitě důležitější z hlediska "udržení" dětí u volejbalu.Malá poznámka nakonec,je neuvěřitelné,jak se zatím všichni držíme tématu,to musí mít pan Haník radost:)Citace
Palda (08.10.2009 (15:23:18))
Souhlas Souhlasím s vámi všemi a přidám něco z beach volejbalu-i vyspělí hráči potřebují k průpravným cvičením spodní podání.Např. hra na dva doteky(pokud nechceme jen bagrovat) se odehrává s lehkým podáním-nejlíp spodním.Pak je zaručený dobrý příjem a hra má význam...
Takže se hodí i dospělákům! A skyball neboli moravská svíčka ja založena na spodním podání. A že umí udělat hlavně ve větru neplechy!!!
Citace
Romana R. (08.10.2009 (14:01:07))
Podání Souhlasím s Pavlou. Síla i koordinace je u malých dětí problém, který vyžaduje čas. I ti prckové chtějí hrát a spodní podání jim to umožňuje. Dráha míče jim nechá větší čas na pohyb i reakci. Pokud by se přešlo na vrchní podání i v minivolejbale, bude to jen o jednom přeletu míče přes síť a to děti nebaví, chtějí se víc zapojit do hry. A takové vysoké spodní podání při hře venku, kdy se využije sluníčka, je paráda.Citace
Pavla (08.10.2009 (11:01:35))
Spodní podání Spodní podání bych rozhodně nezatracovala, je to nezbytný stupínek k dalšímu pokroku. Pokud povolíme v minivolejbale vrchní podání,zvítězí ten, kdo lépe podá, ale nám jde přece také o rozehru, pohyb k míči,přesn ost odbití. Pro děti, které nejsou ještě dostatečně vybaveny pro odbití prsty přes 6m je spodní podání cesta ke hře. A my přece nechceme , aby nám svěřenci utekli k jinému sportu, protože je nenecháme hrát?Citace
Erik (08.10.2009 (07:58:34))
Proč? Proč se teda fotbalisté učí dělat driblink s míčem pomocí kolen, když v zápasech nevidíte nikoho pobíhat po hřišti s míčem ve vzduchu, proč basketbalisté s oblibou roztáčí míč na prstě nebo hází na tréninku koše z půlky, proč plavci plavou občas znak tak, že jim jdou ruce současně z vody, proč vidíte i hokejisty často driblovat s pukem, ... nic z toho není pro sport nezbytné, ale každý sport se učí dělat něco navíc. A řada z toho se učí v dětském věku, ne v dospělosti. Já bych souhlasil s Paldou, ať už je spodní servis nedůležitý pro "hraní" , je důležité v tréninku jako jako um a je to tragické, když hráči nejsou schopni v 18 letech rozehrát nějakou soutěživou hru, protože neumí dát spodní servis nebo neumí vytvořit balon zadarmo atd... naopak, spodní servis považuji za nezbytný. Navíc je to podobný pohyb jako při výběru míče jednou rukou do strany v pádu v poli, tudíž není ani pravdou, že jde o slepou linku .. prostě hráč se učí odbíjet míč určitým směrem po určité dráze vedení ruky. Ano, je důležité brzy přejít na horní servis a nezdržovat se tím spodním, ale spodní rozhodně neopomenout.Citace
Palda (08.10.2009 (05:28:07))
Spodní servis Radku,ale souhlasíš s tím,že je dobré(a já tvrdím i nutné) začít s tímto druhem podání?Vždyť je to nejjednodušší druh servisu a stalo se mi,že přišli hráči nebo hráčky a nevěděli,jak na to...Jde o pochopení,jak si míč nasměřovat,jak ho trefit,kam poletí atd.
Souhlasím,že je dobré tento archaismus opustit,ale až poté,co ho zvládne a pochopí.
Citace


2000 Zbývá znaků

 


Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek

autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec