Zlatý fond metodiky
pouze pro členy klubu
Ochrana malých klubů aneb „Belgický model“
- Podrobnosti
- Petr Dostál,
- 08. Leden 2010
- Zobrazeno: 1576
Původně jsem měl v plánu napsat článek o průběhu vánočních svátků v reprezentačním družstvu kadetů, ale po přečtení diskuse k článku Zdeňka Haníka mi to nedá a přidám docela zajímavý a hlavně úplně čerstvý poznatek o tom, jak to chodí v Belgii. Jenom doufám, že tímto článkem „nevyfouknu“ téma Petru Judovi, který byl v Belgii jako hlavní trenér naší kadetské reprezentace také. Nebudu se rozepisovat o všem, co jsme od zástupce jedné ze dvou belgických federací o belgickém volejbalu zjistili, zaměřím se pouze na pohyb mladých hráčů mezi kluby a reprezentací. Jak se nám podařilo zjistit, belgické kluby nemohou s hráči žádným způsobem obchodovat. Z přestupů hráčů nezískávají žádný finanční profit a nemohou přestupu hráče žádným způsobem bránit. Hráči, kteří nemají profesionální smlouvu, mohou během přestupního období odejít do kteréhokoli jiného klubu a mateřský oddíl jejich rozhodnutí musí akceptovat. Jakýkoli pokus o zabránění přestupu hráče je považován za omezení osobní svobody hráče a je velmi tvrdě postihován. Co se týká profesionálních smluv, tak dokud nemají hráči ukončenou povinnou školní docházku, nesmí uzavírat žádné takovéto smlouvy. Povinná školní docházka je v Belgii do 18 let, tudíž žádní hráči mladší 18 let nemají žádné smlouvy a ani je mít ze zákona nemohou. ...
Původně jsem měl v plánu napsat článek o průběhu vánočních svátků v reprezentačním družstvu kadetů, ale po přečtení diskuse k článku Zdeňka Haníka mi to nedá a přidám docela zajímavý a hlavně úplně čerstvý poznatek o tom, jak to chodí v Belgii. Jenom doufám, že tímto článkem „nevyfouknu“ téma Petru Judovi, který byl v Belgii jako hlavní trenér naší kadetské reprezentace také. Nebudu se rozepisovat o všem, co jsme od zástupce jedné ze dvou belgických federací o belgickém volejbalu zjistili, zaměřím se pouze na pohyb mladých hráčů mezi kluby a reprezentací. Jak se nám podařilo zjistit, belgické kluby nemohou s hráči žádným způsobem obchodovat. Z přestupů hráčů nezískávají žádný finanční profit a nemohou přestupu hráče žádným způsobem bránit. Hráči, kteří nemají profesionální smlouvu, mohou během přestupního období odejít do kteréhokoli jiného klubu a mateřský oddíl jejich rozhodnutí musí akceptovat. Jakýkoli pokus o zabránění přestupu hráče je považován za omezení osobní svobody hráče a je velmi tvrdě postihován. Co se týká profesionálních smluv, tak dokud nemají hráči ukončenou povinnou školní docházku, nesmí uzavírat žádné takovéto smlouvy. Povinná školní docházka je v Belgii do 18 let, tudíž žádní hráči mladší 18 let nemají žádné smlouvy a ani je mít ze zákona nemohou. Jediné finanční prostředky, které při přestupu hráče někam plynou, jsou tak administrativní poplatky dané federaci za vyřízení přestupu. Tentýž způsob (respektování rozhodnutí samotného hráče) je zachován i ve vztahu k reprezentaci, i když každá federace řeší vztahy s hráči trochu jinak. Menší federace (francouzské části Belgie) necentralizuje a vztah s mateřským klubem řeší dvojí registrací (za reprezentaci a za mateřský klub) což umožňuje hráčům nastupovat v případě jejich zájmu za obě družstva. Hráči v době soutěží hrají v sobotu za mateřský klub, poté je rodiče odvezou na sraz reprezentace a v neděli hrají za reprezentaci. Nutno podotknout, že toto řešení je možné díky malé dojezdové vzdálenosti (maximálně okolo 60 km). Druhá federace centralizuje a hráči do reprezentace přestupují stejně, jako by přestupovali do jiného klubu. V místě centralizace pak navštěvují jednu školu, bydlí na internátu a trénují v centru. Z přestupu do reprezentace neplyne klubům žádný profit. Po skončení studia a působení v reprezentaci se hráč vrací zpět do svého mateřského klubu, opět za stejných podmínek (tj. bez jakýchkoli finančních náhrad). To, zda přestoupí hráč do centra, tedy záleží na přesvědčovacích schopnostech trenérů a lidí kolem centra. Pro nás může být překvapující, že zatímco u chlapců je velký zájem do centra přestoupit a se získáváním nejlepších hráčů nebývají velké problémy, u děvčat je situace naprosto opačná. Příčinou je obava některých rodičů, že vzdělání poskytované na škole v centru není dostatečně kvalitní. Na závěr pouze doplním, že na pobytu v centru se rodiče daného hráče podílejí „nějakou malou částkou“, trenéři mládeže jsou v naprosté většině neplacení amatéři, v drtivé většině klubů se trénuje pouze odpoledne (večer)…, a přesto je podle odhadu našeho belgického kolegy v Belgii v současnosti okolo 50 tisíc mladých volejbalistů a volejbalistek.
Ale sám se chopil reakce, já jen doplním a reaguji na pár vašich dotazů, myšlenek a tvrzení. Nejedná se o přestupy, protože to by musela Dukla zaplatit spoustu peněz a to nechce ani ona ani svaz. To by byly částky v podstatě na úrovni toho, co jsme jako kompenzaci za rozbourání našeho družstva požadovali a byli potom ochotni, smlouva nesmlouva, hráče pustit. Aby mateřské kluby nemohly chtít výchovné na smysluplnější úrovni, vymyslel se právě předpis s vynuceným hostováním, který jde zcela proti Přestupnímu řádu. Utržené peníze použít třeba na dnes nesmírně těžké nábory hráčů, zakládání dalších kroužků na školách, pořádání minivolejbalových turnajů, na vše potřebujete spoustu peněz. Nebo myslíte, že toto dělá nebo bude dělat Dukla, aby byl velký a přirozený výběr a ti perspektivní dorostenci? Dále - volený orgán rozhodl přes existenci smluv a proti texu a duchu Přestupního řádu, a to v pořádku není (podle vás ano a je to váš názor, proč ne). Rodiče nepodepisují nevýhodné smlouvy, protože by jinak téměř 30 rodičů nenapsalo dopis předsedovi svazu a nepodepsalo tak nevýhodné smlouvy. To je máte všechny za hlupáky? Dnes nemáme v ročnících, které považujeme za klíčové, ani jeden případ, kdy by rodiči byť jen váhali
tímto způsobem klubu vyjádřit podporu. Proč to dělají?
A o tom, co se přitom stalo neuváženým postupem Dukly a svazu, velmi dobře samozřejmě vědí. Jsou tak hloupí a nebo rozumí naší argumentaci, kterou vy přitom postrádáte?
Tuto argumentaci v detailech leckde uvádíme, třeba jste něco přehlédl. Stručně a jasně - jsou zde 3 strany - mateřský klub, hráč a nový klub. V případě zájmu nového klubu a hráče o působení v něm musí nastat rovnováha v naplnění zájmů všech 3 stran, aby mohl odejít. Někdo může považovat za rovnováhu, že může v okamžiku x odejít třeba celé družstvo, půl roku bez možnosti mateřského klubu do toho zasahovat se předtím připravovat s klubem jiným a potom volený orgán rozhodne, že mateřský klub dostane za klubko hráčů a Kč 5.000 a může si trhnout pantoflem. My to za rovnováhu nepovažujeme a protože tady perspektiva změny ani v uvažování Dukly ani svazu nebyla a druhý klub nám vypověděl i smlouvu, která nám zajišťovala alespoň paušální podporu z Ministerstva školství, museli jsme oprášit smlouvy, které jsme již před léty v obavě z likvidačních akcí souseda vytvořili. Ty jsou velmi vyvážené, pokud jde o povinnosti obou stran, a nejsou vytvořeny proto, aby blokovaly možnost odchodu hráče, ale z existenčních důvodů klubu. Jestli vám toto připadá jako žádná argumentace nebo špatná argumentace, fajn, každý máme právo na svůj názor.Citace
Tak já se pokusím vysvětlit jednodušeji. Tvé názory ti neberu, ale je mi z textu jasné, že o věci víš málo, tak ti nabízím, že ti vše vysvětlím osobně, třeba u piva.
1. V r. 1986 jsem předal celý svůj juniorský tým Dukle, protože jsme se tak dohodli a nám to také vyohovovalo.
2. 22 let jsme neprodělávali, větší část této doby tyto
se na činnost nemuselo vydělávat. Do roku 2007 byla s Duklou smlouva. Donedávna bylo i více hráčů tak, aby jiný klub nemohl zrušit druhý. V r. 2008 všichni (Dukla, hráči a rodiče) uznali smluvní vztah hráčů a druhý klub uhradil kompenzaci, kterou jsme chtěli. V r. 2009 je vše jinak.
3. smlouva je vyvážená a trochu zapomínáš, že povinnosti mají obě strany, nazýváš-li ji ne zrovna výhodnou, tak mi u piva jistě povíš, v čem je ta malá výhodnost (že je náš oddíl povinen z této smlouvy k mnoha plněním vůči hráči?)
4. více než rok jsem se společně s kolegou Tarabou snažili domluvit s Duklou tak, aby se nezačal rozpadat náš klub - nešlo to. Rád si od tebe poslechnu, jak se máme příště domluvit, nedokázali to před námi Petr Prokop s Vlastou Lenertem, potom ani my s Jirkou Tarabou. Třeba nám něco poradíš.
5. částka určená stanovami ČVS, jak píšeš, neexistuje. Za hostování jsme chtěli částku o něco vyšší, než před rokem,
kdy druhý klub to přijmul. Problém je u Dukly a to v tom, že potřebuje, aby si naplnila juniorskou kategorii a protože nehledá po celé republice, ale sahá k nejjednoduššímu řešení vzít hráče nám, má najednou odvést násobky částky za jednoho hráče. Kdyby požádala kupříkladu
o jednoho, řekněme Michala Vaněčka, který je jistě perpsektivní, kompenzaci by určitě zaplatila a my měli tým pro juniorskou extraligu na smysluplné úrovni. Když chtějí 6 hráčů, je to jiná káva. Pro ně nejjednodušší řešení, ale vyvolá to obrovský problém.
6. perspektivní hráči odcházejí do Dukly jen v určité míře, nevím, zda ty kluky znáš, že tak soudíš. Ve Slavii hrajeme extraligu, ne krajský přebor a ani dorosteneckou ligu.
7. srovnávání s lety sedmdesátými minulého století neberu,
my řešíme situaci dnes a ta je úplně jiná, to snad vidí každý
Zdravím tě a dej vědět, jestli chceš se mnou na to pivo.Citace
Jak to asi bude... Dovolil jsem si přečíst příspěvky zúčastněných stran a pozorovatelů a nestačím se divit. Ze strany Slavie blesky, ostrá slova, vyhrožování naproti argumentaci, názorům s nástinem možného řešení. Dlouhé články plné složitých slovních obratů psané jedním perem pana Prokopa naproti jednoduchým vyjádřením názorů. Pokud jsem pochopil celou kauzu o přestupu dobře, tak rodiče za své volejbalové ratolesti podepsali ne zrovna výhodnou smlouvu s trestnou částkou převyšující částku určenou stanovami ČVS. Do Dukly přešli čtyři perspektivní hráči Slavie na hostování dle schválení ČVS. Tak je vlastně vše v pořádku. Volený orgán rozhodnul, hráči hrají v perspektivním mužstvu a Slavie prodělala jen to, co prodělává 22 let. Ale abych nezapomněl. Jen ty rodiče mají trochu problém. Podepsat ne zrovna výhodnou smlouvu jen proto aby, se vyhovělo trenérovi se nevyplácí. No a jak to asi bude? Jedna strana občansko právní spor vyhraje. Myslím si že, vyhraje ta, která má lepšího právníka. A když někdo zaplatí, tak někdo bude mít na míče. A to je veškeré vítězství. Ale i to případné vítězství pana Prokopa bude nakonec prohra, neboť ti rodiče, kteří mají doma hráče s perspektivou postupu tak nepodepíšou a u zbytku hráčů bez perspektivy to je bezcenný papír. Tomu se říká zpětná vazba. A co volejbal. O ten přece tady vůbec nejde. A něco z vlastní zkušenosti. S láskou vzpomínám na pana Smolku staršího, který stačil trénovat nás žáky, jezdil s námi na zápasy po celé republice a zároveň trénoval ligu. Jeho svěřenci odcházeli bez problému do Slavie k panu Malému a ze Slávie do Dukly. Tak kde je problém pane Prokope a další. Nestačí se příště domluvit? Ještě se omlouvám aktérům, že netykám a neoslovuji je jménem, i když jsem z branže. To víte, nemuselo by se mi to vyplatit:-)Citace
„velkoklub “ – práva a povinnosti zhruba stejné
„maloklub“ – práva menší, povinnosti větší
„hráč“ – práva větší, povinnosti menší
Záměrně se nerozepisuji o náplni práv a povinností jednotlivých subjektů (a velikosti jejich poměru) – to si prosím každý zhodnoťte sám. Myslím, že obecně platí, že pokud jakákoliv ze spolupracujících stran (v jakémkoli podnikání) dospěje k názoru, že jeho podíl práv a povinností na společném úsilí je pro něj nevýhodný, bude se snažit o změnu - narovnání vztahů. A teď mi, prosím, dovolte zjednodušené kacířské tvrzení : „Jedinou současnou povinností hráče je (s výjimkou snahy se zlepšovat, kterou pokládám za samozřejmou) - členský příspěvek mateřskému oddílu“. Tento členský příspěvek je téměř vždy symbolický a zdaleka nepostačující na pokrytí nákladů klubu, natož na jeho další rozvoj. A JE TO TAK SPRÁVNĚ!!! Rozhodně bych nepokládal za přínosné zvýšit příspěvky na úroveň potřebnou pro pokrytí skutečné výše nákladů, protože by podle mě nutně došlo k dramatickému poklesu členské základny. Diferencovat výši příspěvků jednotlivých hráčů podle ekonomické situace rodičů též není možné, protože by logicky došlo nerovným vztahům – viz výše. A tak mi nezbývá než konstatovat, že (já osobně) nevidím jiné řešení, než k narovnání vztahů (tak, aby u všech tří stran trojnožky stran byl poměr práv a povinností přibližně vyrovnaný) - posílit práva “maloklubů “ na úkor zvýšení povinnosti hráče (jeho rodičů) zaplatit za výchovné - při zachování jejich práva kdykoliv kamkoliv zadarmo (bez souhlasu mateřského klubu) přestoupit; případně smluvně okleštit hráčova práva na naprosto svobodný přestup - podmínkou souhlasu mateřského klubu. A jsem přesvědčen, že by se řešení pro uskutečnění každého (hráčem nebo „velkoklub em“) chtěného přestupu VŽDY našlo. Jinak podle mě dojde - dříve nebo později - k ulomení "maloklubov é nohy" trojnožky.
S pozdravem a přáním hezkého dne – Petr Kokeš (nadále „Koki“).Citace
Juniorky (b-tým) - 1500/ročně - krajský přebor - 2tr/týdně - 28 zápasů/sezona + turnaje - jsem u nich sám, čili 1 trenér<br />
Nemůžu však mluvit za ostatní mančafty u nás v oddíle, ale tam sou tréninkové objemy větší, i trenérů je tam víc, zápasů jakbysmet, ovšem příspěvky snad stejné...<br />
<br />
<b>KAMIL</b>: jen abych to uvedl na pravou míru, na tom vesnickém klubu, o kterém jsem se zmínil je to 300/ročně pro CHLAPY (či-li dospěláky), pro JKY/KKY to je 200/ročně... a to je orpavdu malý oddíl (KKY a JKY dokupy při součtu 9 hráček!!!), těch 150/měsíc se platí, řekl bych v jednom z větších (nevím však zda-li VELKYCH) klubech ;-)Citace
dorost/starší žáci - Kč 5.000 ročně, mimoliberečtí dojíždějící na tréninky Kč 2.500 ročně - 3 tréninky týdně starší žáci, 4 tréninky týdně dorostenci, pokud nás nedemo-tivuje ČVS a jejich přátelé v Dukle, pak jsme dělali často nedělní minisrazy, jimiž jsme jednak zvyšovali objem tréninku, jednak řešili fakt, že dojíždějící nedokázali být na každém tréninku v pracovním týdnu. Když jsme ještě mohli o sobě rozhodovat sami, dosahovali jsme až 120 zápasů ročně čili 3-4 týdně, nyní výrazně méně, protože se věnujeme více svým rodinám. Hrajeme všechny republikové soutěže kromě extraligy kadetů.
mladší žáci/přípravka - Kč 1.200 ročně, 2-3 tréninky týdně. Mladší žáci hrají Krajskou soutěž v minivolejbalu.
Dále zvyšovat, budeme-li ještě existovat (někteří trenéři chtějí v tomto bordelu skončit), příspěvky nechceme, protože hráči/rodiče mnohdy hradí celou řadu dalších nákladů. Naše sazby nám připadají tak akorát, ale vše je velice místní záležitost . Znám města, kde klub obdrží od města ročně pár set tisíc Kč jako prd, to zde neplatí. Tady se státní peníze věnují Tygrům, Lukáši Bauerovi (nízkohorsk ému vrcholovému a veřejnosti nepoužitelnému sportovišti ve Vesci) a dalším profesionálním sportovcům.
Ale takových měst a obcí je u nás vícero, abych zbytečně nebulel. Do Belgie (zásadnější státní podpory sportu mládeže) cesta daleká.
Trenéři jsou u starších žáků/dorostu 3, u přípravky a mladších žáků taktéž 3.
Zdravím.Citace
<br />
Když se na ty částky podívám, vidím, že nejsme z úplně drahého kraje, jak sem měl tu čest se doslechnout z jistých luhů a hájů, což mne celkem i překvapilo. S čím sem se však zatím NESETKAL, já osobně ve své praxi vůbec (a celkově v klubu je to podobné), je fakt, že by rodiče byli ochotni platit vyšší částky než-li se platí. I proto mě překvapil názor některých diskutujících, že je zapotřebí rodiče více finančně zatížit. Já se zatím bohužel nesetkal s kladnou reakcí (u některých byl problém i těch 1500 na rok). To jsem mnoho-násobně více pochodil ve chvíli, kdy bylo zapotřebí pomoci organizačně (např. odvoz na utkání).<br />
<br />
Asi byste tu nechtěli uvést konkrétně údaje ve formě <b>věková kategorie - příspěvky (měsíčně/ročně) - druh soutěže - počet tréninků/zápasů týdně - příp. počet trenérů</b> že bychom si zde mohli udělat nějaký přehledný souhrn, ať se to dá porovnat (já osobně jsem to v těch všech příspěvcích ztratil).Citace
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek
autor článků:
Luboš Bednář
- Zpravodajství ze soutěží
- Naši hráči v zahraničí
- Glosování událostí
autor článků:
Zdeněk Haník
- Trenérské tipy
- Aktuality z vrcholného volejbalu
- Reakce
- Trendy světového volejbalu
autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač
- Trenérské tipy
- Lékařské aspekty volejbalu
- Tipy pro kondiční trénink
- Překlady ze zahraniční literatury
- Mentální trénink
autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák
autor článků:
Jakub Novotný
- Volejbal očima hráče
- Hráčské zkušenosti
- Zajímavosti ze zahraničních lig
SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka
NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec









RSS