Zlatý fond metodiky
pouze pro členy klubu
Chřipka
- Podrobnosti
- Petr Dostál,
- 04. Prosinec 2009
- Zobrazeno: 1241
Když mně Zdeněk Haník nabídl, abych psal pro tyto stránky, odpověděl jsem mu, že když budu mít o čem, rád něco napíšu. Po dvou tématech (Polsko, Francie) jsem přemýšlel co dál. Hodně jsem si sliboval od plánovaného soustředění reprezentace kadetů v Liberci, ale jak se ukázalo, nic tak zvláštního, že by to vydalo na celý článek, se nestalo. A tak jsem se pomalu smiřoval s tím, že zatím žádný článek nebude. Přesto se nakonec jedno téma, které by mohlo být zajímavé a trochu i poučné našlo. Tím tématem je obyčejná chřipka. V sobotu jsme odehráli dvě pravděpodobně nejdelší utkání v historii našeho klubu (v systému bez ztrát), první jsme sice po více než dvou a půl hodinách prohráli v tie-breaku 24:22, druhé jsme ale, také v tie-breaku, vyhráli 15:11. Po dlouhé sérii proher jsem si říkal, že se nám konečně začíná „blýskat na lepší časy“. Hned po zápase jsem odjel do Liberce na soustředění kadetů ČR, odkud jsem v pondělí volal svému asistentovi, aby nezapomněl, že musí trénink odvést sám, že se budu vracet až v úterý večer. Odpověděl mi, že asi ne, protože mu je zle a má vysoké teploty. Ale že to nějak zařídí. Večer mi psali chlapi, že jich bylo 10 a že byl velmi dobrý trénink. Mé nadšení pomalu rostlo. A tak po návratu ze soustředění jsem se, plný nové inspirace, vrhnul do přípravy tréninkových jednotek do konce týdne, abychom byli připraveni na nadcházejícího soupeře. V tom to přišlo. Ve středu v deset dopoledne první telefon: „Nazdar kouči, asi tě nepotěším, mám neschopenku a ležím doma s chřipkou…“, odpovídám, že už je tento týden druhý a že se nedá nic dělat, ať se co nejdřív uzdraví. V poledne se objevila zpráva na ICQ: „Zdar, prů…r. Jsem chcíplej nejmíň na týden…“. Když mně Zdeněk Haník nabídl, abych psal pro tyto stránky, odpověděl jsem mu, že když budu mít o čem, rád něco napíšu. Po dvou tématech (Polsko, Francie) jsem přemýšlel co dál. Hodně jsem si sliboval od plánovaného soustředění reprezentace kadetů v Liberci, ale jak se ukázalo, nic tak zvláštního, že by to vydalo na celý článek, se nestalo. A tak jsem se pomalu smiřoval s tím, že zatím žádný článek nebude. Přesto se nakonec jedno téma, které by mohlo být zajímavé a trochu i poučné našlo. Tím tématem je obyčejná chřipka. V sobotu jsme odehráli dvě pravděpodobně nejdelší utkání v historii našeho klubu (v systému bez ztrát), první jsme sice po více než dvou a půl hodinách prohráli v tie-breaku 24:22, druhé jsme ale, také v tie-breaku, vyhráli 15:11. Po dlouhé sérii proher jsem si říkal, že se nám konečně začíná „blýskat na lepší časy“. Hned po zápase jsem odjel do Liberce na soustředění kadetů ČR, odkud jsem v pondělí volal svému asistentovi, aby nezapomněl, že musí trénink odvést sám, že se budu vracet až v úterý večer. Odpověděl mi, že asi ne, protože mu je zle a má vysoké teploty. Ale že to nějak zařídí. Večer mi psali chlapi, že jich bylo 10 a že byl velmi dobrý trénink. Mé nadšení pomalu rostlo. A tak po návratu ze soustředění jsem se, plný nové inspirace, vrhnul do přípravy tréninkových jednotek do konce týdne, abychom byli připraveni na nadcházejícího soupeře. V tom to přišlo. Ve středu v deset dopoledne první telefon: „Nazdar kouči, asi tě nepotěším, mám neschopenku a ležím doma s chřipkou…“, odpovídám, že už je tento týden druhý a že se nedá nic dělat, ať se co nejdřív uzdraví. V poledne se objevila zpráva na ICQ: „Zdar, prů…r. Jsem chcíplej nejmíň na týden…“. S ledovým klidem zkušeného matadora odepisuji: „V pohodě, to zvládnem. Hlavně se dej co nejdřív dohromady.“ Abych to nezdržoval, v deset večer už bylo pět nemocných a já, bez ledového klidu, volal manažerovi, co budeme dělat. Nakonec jsme se domluvili, že zavoláme na svaz a zjistíme, co se dá vůbec dělat. Ve čtvrtek dopoledne zjišťujeme od vedoucího soutěže, že by bylo lepší, kdyby se ten zápas přeci jenom odehrál, nebo kdybychom se domluvili se soupeřem a přeložili to po vzájemné dohodě. Jinak že by se to muselo všechno dokladovat… Tak jsme volali k soupeři, kde jsme dostali očekávanou odpověď, že se o tom musí poradit večer na tréninku a poté nám dají vědět. Pro jistotu jsem už všechny začal předběžně připravovat na situaci, že budou muset dodat neschopenky, ale že se to snažíme ještě vyřešit bez toho. Během čtvrtka se přihlásili další tři marodi, takže finální číslo nemocných bylo osm. Když k tomu připočtu jednoho dlouhodobě zraněného a jednoho studenta, který tráví tento semestr v zahraničí, tak jsem bez desíti lidí. Pozdě večer přišla sms od manažera: „Situace jak jsme čekali, rádi by, ale nejde to.“ Volám mu zpět a domlouváme se, že ráno zavoláme na svaz a požádáme oficiálně o změnu termínu. Všem posílám sms že musí během pátku dopoledne jakýmkoli způsobem (nejlépe mailem oscanovanou) doručit neschopenky. Ještě stále jsem přesvědčen, že to musí všichni akceptovat. Jak jsem se mýlil. Dopoledne dostáváme již konkrétní odpověď od vedoucího soutěže, že jediný důvod, kdy může být oficiálně přeloženo utkání, je karanténa vyhlášená hygienikem. Takže obvolávám všechny, ať se na to vykašlou, že stejně musíme hrát. Mezi tím dáváme dohromady družstvo. Po sečtení všech zdravých jsme dospěli k číslu tři. Znovu obvolávám ty, kteří se přihlásili k nemoci jako první, abych zjistil, jak jsou na tom. Dva mi přislíbili, že to zvládnou. Hurá, už je nás pět. Nakonec ještě bereme dva loňské dorostence ze soupisky B družstva (víc jich B družstvo postrádat nemůže, protože také hrají) a pro jistotu ještě připisujeme na soupisku mě, kdyby se někdo zranil. Ještě že se stále udržuji ve skvělé formě (178 cm, asi 100 kg a asi rok a půl bez aktivního hraní). No nic, je nás osm a jedem. Cestou přemýšlím o sestavě (vezeme s sebou dva nahrávače, dvě libera, jedno U, jednoho smečaře a jednoho blokaře – a mě). Nakonec volím systém s jedním z liber na bloku (176 cm) a jedním nahrávačem na smeči. Celou dobu si říkám, že musím být klidný a brát to tak, jak to je. V půli druhého setu je klid ten tam a já „řádím jak černá ruka“. Mezi mnou a hráči to pořádně jiskří a evidentně nejsme na stejné vlně. Výsledek 0 : 3, k tomu druhý set s jedenáctkou. Hned po zápase svolávám všechny do šatny, sám se rychle uklidňuji a říkám si, že nemá cenu hráče kritizovat, že můžu být vlastně rád, že tu vůbec jsou. Otvírám dveře šatny a najednou měním názor. Říkám si, kdy jindy když ne teď? Dneska přeci o nic nejde. A tak začínám s kritikou. Hráči oponují, vyříkáváme si i věci, které jsou dlouhodobějšího charakteru a nakonec dochází k smíru. Abych hráče trochu motivoval, vypisuji prémie za každý set, který získají. Začátek druhého zápasu, soupeř mírně mění sestavu a evidentně naše družstvo podceňuje. Naši hráči maximálně riskují a vychází jim to. Vítězíme v prvním setu. Soupeř se tak dostává pod tlak, nám se v těchto fázích daří „vše na co sáhneme“. Vítězíme i v druhém setu a třetí set proměňujeme doslova v exhibici (25:12). Neuvěřitelné, přesto skutečné. Cestou zpátky přemýšlím, jak a komu navrhnout úpravu řádu, aby se toto nestávalo i dalším družstvům postiženým chřipkovou epidemií, na druhou stranu nevím, jak to zdůvodním, když jsme vlastně vyhráli. Přijíždím domů a začíná mě bolet hlava. V neděli ráno už mám 39° a jsem „na umření“, asi přeci jenom ještě někdo nebyl úplně zdráv. Ale určitě to stálo za to. Jenom doufám, že jsme nenakazili i někoho z domácích. Ale vlastně, my tam jet nechtěli…Havlíčkův Brod 24. 11. 2009, Petr Dostál
RSS
úředníci, razítka a zdravý rozum
Kdysi dávno jsem to zažil (zní to až neuvěřitelně) i v KP žákyň. Osobně jsem běhal po několika obvoďácích (děti nemají neschopenky a rodiče chodí do práce), abych měl všechna potvrzení a na hygieně jsem musel přesvědčit jednu téměř neoblomnou, aby vyhlásila v Přerově pro potřeby volejbalu (papírově) epidemii chřipky. Holt zákon a pořádek. Sice celý den v háji, ale hráli jsme za týden, kdy nás bylo už 7 (nechtějte ovšem slyšet ty řeči).
Pokud se týká STK, stačí si přečíst letošní rozpis (Nejvyší zákon). Na straně 57 vyhlašuje STK náhradní termín pro 1 KKY na 20.2. Netuším, jak to budou úředníci řešit. V té době se totiž hraje nejen ČP kadetek, ale hkavně i regulérní kolo 1 KKY (asi o 5 řádků výše).Citace
Pokud se týká STK, stačí si přečíst letošní rozpis (Nejvyší zákon). Na straně 57 vyhlašuje STK náhradní termín pro 1 KKY na 20.2. Netuším, jak to budou úředníci řešit. V té době se totiž hraje nejen ČP kadetek, ale hkavně i regulérní kolo 1 KKY (asi o 5 řádků výše).Citace
Re: Chřipka
Tu teorii o tom, že zranění nebo nemoc je selhání jednotlivce znám velmi dobře, ale nejsem si jistý, zda se v tomto případě dá uplatnit. Podle toho, kdy se vyskytly první příznaky to vypadá, že to všichni chytli v sobotu během dne. Nejsem sice lékař, ale myslím si, že po (započítám-li i rozcvičování) téměř šesti hodinách maximální fyzické námahy, je organizmus natolik oslaben, že chytí cokoli. A rozhodně si nemyslím, že mám v týmu osm nezdravých lidí, kteří neumí naslouchat svému tělu a nestarají se o něj...Citace
chřipka
Koukám, že v dnešní době se z této nemoci v jakékoliv mutaci stává moderna. Nikdo se nezamýšlí nad tím, že toto onemocnění je selháním jedince či přesněji jeho imunitního systému. Všichni to berou podobně jako média - no jo, co se dá dělat. Je epidemie nebo dokonce pandemie !? Zdravý člověk, který se (nejen ve sportu) naučí poslouchat své tělo a starat se o něj, touto chorobou ( i jinými )prostě neonemocní.Citace
Kdysi
před drahnými lety se mi taky stalo, že mi vymíral mančaft před očima. Tenkrát se mi vedoucí soutěže vysmál, že ho vůbec nezajímá, že mi chybí 10 holek ze 14-ti, když jich na soupisce máme 20 (včetně mladších holek, žákyň, které měly svojí soutěž, ale na soupisce byly pro případné sbírání zkušeností nebo pomoc v případě volna), že bych si musel sehnat lékařské potvrzení minimálně od 15-ti z nich. Jinými slovy, že jsme blbí, když máme na soupisce hodně hráček. Jinak STK to má v letošní sezóně s náhradními termíny v dívčích extraligách vyřešeno - v rozpise je náhradní termín 20.12., během kterého lze sehrát jen jeden zápas (kvůli omezení max. 3 zápasy za víkend) a od 9.1. se hraje každý víkend bez přestávky až do prvního kola play-off, takže náhradní termín prostě NEEXISTUJE. Hygienická stanice může vyhlásit co chce, ale autor rozpisu soutěží s jakýmkoliv odkladem či překladem nepočítá, tak jakpak asi takové projednání žádosti o odklad bude vypadat ...Citace
Jardovi
Ahoj Jardo, taky jsem původně nechápal, na druhou stranu, když jsem si potom četl v novinách jak to funguje ve fotbale (viz kauza Teplice), tak jsem pochopil, že je to všude stejné. Škoda, že jsem neměl víc času, určitě bych zjistil, jak to s tou hygienou je a jestli je to složité, ale v pátek odpoledne bylo už fakt pozdě. Jinak, B tým je bez problémů a na vás by měl být kompletní.Citace
nemoci
Ahoj Petře. S tím nápadem o přeložení zápasu, teda nemožnosti ho přeložit si tukám na hlavu, dle mého se nechce vedoucím soutěže hlavně nic dělat abys je nezatěžoval prací. Tak to na mě působí, zrovna včera mě přišel email od vedoucí naší soutěže o těch neschopenkách. Já to považuji za zbytečnou ,, šikanu ,, Protože pokud ten oddíl nemá dlouhodobě žádné problémy, tak nevidím důvod proč jim nevyhovět a náhradní termín najít. mě se třeba stalo že jsem klíčová utkání o postavení v tabulce odehrál s 6 lidmi a opory v té době byli nemocné. Nestěžuju si, ani sem neřešil nějaké přeložení, beru to jako situaci která nastal. Jen opravdu by bylo dobré, pamatovat na to asi v řádech, pokud tomu tak není. Jinak doufám že B tým bude 13.12. částečně nemocen, abysme to měli jednodušší. :-)))Citace
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek
autor článků:
Luboš Bednář
- Zpravodajství ze soutěží
- Naši hráči v zahraničí
- Glosování událostí
autor článků:
Zdeněk Haník
- Trenérské tipy
- Aktuality z vrcholného volejbalu
- Reakce
- Trendy světového volejbalu
autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač
- Trenérské tipy
- Lékařské aspekty volejbalu
- Tipy pro kondiční trénink
- Překlady ze zahraniční literatury
- Mentální trénink
autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák
autor článků:
Jakub Novotný
- Volejbal očima hráče
- Hráčské zkušenosti
- Zajímavosti ze zahraničních lig
SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka
NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec