Zaostáváme v „detailech“

Podrobnosti

Petr Dostál,

17. Říjen 2009

Zobrazeno: 1325

Detail 1: Organizace turnaje
Polský turnaj probíhal od pátku do neděle, podle předem přesně stanoveného harmonogramu. Účastnilo se ho 6 družstev a měl posloužit jako příprava na novou sezonu. Každé družstvo obdrželo e-mailem několik dní před začátkem turnaje: oficiální pozvánku na turnaj, propozice (2 strany A4 s kompletním popisem systému turnaje, přehledem účastníků, kontaktními údaji pořadatelů…), časový harmonogram turnaje (typu: Pátek 19. 9. 2009: 13:00 – příjezd, 14:00 – technický meeting, 15:30 – první část turnaje, 19:00 – zahajovací ceremoniál, 19:20 – bazén (regenerace), 20:00 – večeře…), časový harmonogram zápasů (přesně stanoveno pořadí zápasů, časy zahájení zápasů, hala, ve které se daný zápas koná…), startovní listinu hráčů (obsahující jméno hráče, datum narození, výšku, číslo dresu, údaje o realizačním týmu, …) a seznam pro ubytování (jméno, bydliště, číslo pokoje…). Během technické rozpravy bylo vše ještě jednou potvrzeno, dokumentace byla doplněna o formulář pro hodnocení nejlepších hráčů a několik dalších dokumentů. Zároveň byly doladěny různé technické záležitosti (stravování, kulturní program, pravidla, zápisy z jednotlivých zápasů,…).  Turnaj proběhl ve sportovním areálu ekonomické univerzity, ubytování na vysokoškolských kolejích, stravování v menze. Vše naprosto bez problémů. Na sobotní odpoledne (12:00 – 14:00) byl dokonce připraven pro všechny účastníky turnaje kulturní program v podobě návštěvy místní kulturní památky: Panorama bitvy u Raclawic. Každý zápas (nejen zápasy naší reprezentace) rozhodovala dvojice rozhodčích, vždy byli zajištěni alespoň tři podavači míčů a dva zapisovatelé. Skóre vždy i na elektronické tabuli, která byla součástí obou tělocvičen. Rozhodování podle nových pravidel, včetně systému střídání (tabulky s čísly pro střídání samozřejmostí). Míče zajištěny pořadatelem. Hlavní pořadatel (jeden muž) pouze v roli pořadatele a k dispozici všem po celou dobu turnaje, vždy velice ochotný. Každé družstvo mělo vlastní šatnu. Pro případné porady jednotlivých družstev k dispozici klubovna s potřebným vybavením (tabule, fixy,…). A to je třeba podotknout, že jsme se od pořadatele dověděli, že místní mládež má vlastní zázemí jinde a že tento areál se běžně využívá spíše pro tenis. V rámci prezentace polského volejbalového magazínu bylo všem nabídnuto několik posledních čísel zdarma…

Detail 2: Přístup k volejbalu
Po celou dobu turnaje se nestalo, že by někdo spekuloval o změně začátku turnaje nebo o změně pořadí zápasů. Nikdo nikam nespěchal, každý se plně věnoval pouze volejbalu. Úvodního i závěrečného ceremoniálu se účastnili úplně všichni. Většina hráčů, jakmile měli volno, chodila sledovat utkání svých soupeřů. Po zápase jsme si několikrát všimli, že hráči jdou za trenérem a rozebírají s ním konkrétní situace, ptají se, jak postupovat, aby danou situaci řešili správně,… Setkali jsme se sice s povzdychem, že trenér nemá k dispozici všechny své nejlepší hráče, ale ne proto, že by se chtěl vymlouvat, ale proto, že by nám je chtěl ukázat, jak jsou dobří. Všichni trenéři bedlivě sledovali, jak s družstvem pracujeme, komunikujeme, jak nám to v družstvu funguje, jak se hráči chovají…  Dost mě překvapilo předzápasové rozcvičení, zejména smečování. Všichni hráči již mají zažitý systém, kdy útočí nejprve ze zóny IV (resp. III a IV) a poté ze zóny II (resp. III a II). Hráči nechají soupeři vždy téměř polovinu hřiště volnou a sami útočí pouze do volného prostoru. Nestane se tak, že by hráči svým útokem trefili prostor nebo hráče soupeře, a když, tak už to musí být opravdu velká „minela“. Tato zdánlivá banalita nám dělala značné problémy, protože naši hráči jednak nejsou zvyklí být pouze v jedné části hřiště (zpravidla nalezou do míst, kam soupeř útočí a snaží se chytit míč, aby jim ho nesebral někdo jiný) a jednak nejsou technicky tak vyspělí (zejména při útoku ze zón III a II), aby jim míče „lítaly tam, kam mají“. Během zápasu hráči hrají naplno až do úplného konce, a to i v případě, že hrají proti výrazně silnějšímu soupeři a že o výsledku daného setu (nebo celého zápasu) je již téměř jistě rozhodnuto. Ani jednou se nestalo, že by soupeř něco „vypustil“, nebo že by nastoupil do zápasu způsobem, „tohle nemá cenu, oni jsou stejně silnější“.

Detail 3: Přístup k reprezentaci
Jak už jsem uvedl, všichni bedlivě sledovali každý náš „pohyb“, a to nejen trenéři, ale zejména hráči. Místní děvčata při závěrečném focení dokonce žádala o společné foto. Stále nám bylo naznačováno, že jestli cokoli potřebujeme, vše bude hned zařízeno, a jak moc si naší účasti váží. Během turnaje jsme obdrželi asi osm pozvánek na další turnaje s nabídkami různých výhod (ubytování zdarma, strava zdarma, žádné startovné, přizpůsobení termínu konání…), každý se snažil dát lepší nabídku než ostatní, protože účast reprezentace znamená prestiž a zároveň obyčejný turnaj rázem promění v mezinárodní volejbalové klání… Určitě jsem ještě nevyjmenoval vše, s čím jsme se během turnaje setkali (diskuse s rozhodčími, „sypání“ soupeřům, přístup hráčů k trenérům a trenérů k hráčům,…), ale myslím, že to pro ilustraci stačí. Možná je to jen můj dojem, ale porovnám-li organizaci a přístup polských kolegů se srovnávacím turnajem družstev juniorské extraligy, který by měl být jakousi výkladní skříní českého mládežnického volejbalu (minimálně tím, že se jej účastní všechna nejlepší juniorská družstva naší země), nemohu se ubránit dojmu, že v určitých věcech poněkud zaostáváme. V žádném případě tím nechci kritizovat hradecké pořadatele, neboť si jich velice vážím a některé považuji i za své přátele. Krom toho si uvědomuji, že organizace takového turnaje v našich současných podmínkách je nesmírně složitou záležitostí a že odvedli velmi dobrou práci. Spíše bych chtěl vyvolat zamyšlení a diskusi o přístupu k volejbalu a reprezentaci u nás. Jsme schopni zajistit takovéto podmínky na turnaji (a nemyslím, že je to pouze otázka peněz)? Zajímáme se (trenéři a hráči) o činnost a fungování mládežnické reprezentace? Dbáme na kvalitní prezentaci volejbalu u nás? Učíme své svěřence vše správně (včetně předzápasového rozcvičení)? Jsme vůbec ochotni pracovat pro volejbal?…

---

RSS

Pája (15.10.2009 (09:43:56))

Výborný článek Dobře trefený hřebík na hlavičku. Všichni si stěžujeme na úpadek volejbalu u nás a přitom jsme jeho nedílnou součástí. A kdo je bez viny, nechť hodí kamenem! Ruku na srdce, kdo z nás například někdy nespěchal z turnaje hned po dohrání "svého" posledního zápasu nebo naopak nepřijel na turnaj až na "svůj" druhý nebo třetí zápas v pořadí. Kdo z nás zažil závěrečné vyhlášení turnaje za účasti všech třeba 12-ti družstev? Málokdo a málokdy. A proč ne, když to tak dělá většina. Věru těžko se nám z toho začarovaného kruhu bude vystupovat.Citace

Petr Prokop (15.10.2009 (09:38:23))

Je to tak Je to tak, mám velmi podobné zkušenosti z turnajů, na které jsme zhruba po dobu 5 let jezdili k Baltu. Organizace perfektní, ale ještě více mne fascinoval respekt mladých háčů a jejich rodičů k trenérům. Stále je to pro nás určitý vzor a nestydíme se za to. Zase mohou mít v Polsku jiné problémy a nebo jsme třeba zrovna "narazili" na akce, které fungují skvěle, i když ta disciplina hráčů a vztah rodičů k trenérům těžko může fungovat jen v jednom městě, tomu lze věřit těžko. Protože se k nám v jedné naprosto zásadní kauze chová vedení svazu neuvěřitelně, uvažujeme i o variantě účasti našich mladých hráčů v polských soutěžích, kde vedle poměrně vysoké kvality (s tehdy velmi silnými výběry, vedl jsem tam i silný tým Dukly, jsme měli problémy obstát) očekáváme i velmi solidní jednání s námi, kterého se nám zde, zcela objektivně, nedostává. Protože jsme po mnoho let vykazovali dost vysokou herní kvalitu žáků i kadetů, byli jsme polskými přáteli neustále zváni na další a další turnaje, kde všude přijetí bylo ohromné. Určitě nechci kydat hnůj na naše prostředí a nepotřebuji být servilní k nikomu, ale komu čest tomu čest, v našem polochlívku se necítíme dobře a není to jen pro náš současný zásadní problém naprosté ignorance práv mateřského oddílu a ignorance práva občanského. Je to dlouhodobější "blbý" pocit. Protože jsem optimista, stále věřím, že bude lépe a že i ty "polské přednosti" jednou doženeme.Citace

Michal Gill (15.10.2009 (06:24:24))

doplnění Jenom opravím Jefův odkaz:

Něco z minulého ročníku:
http://www.youtube.com/profile?user=vkdhl#p/u/2/n4IrLtTCWo0

http://www.youtube.com/profile?user=vkdhl#p/u/3/4Ka2wp_peIQ

http://www.youtube.com/profile?user=vkdhl#p/u/5/prevmNQ4-q4

A něco i z předminulého

http://www.youtube.com/profile?user=vkdhl#p/u/18/-bp9OiRL3RMCitace

Belmondo (15.10.2009 (04:49:09))

Je to v lidech Je to jenom v lidech. Nechci se chlubit svým dítětem (Interligou), ale jestli se někdo chce podívat jak to děláme, přijeďte se podívat 3.1.2010 do Ostravy! Další ročník. A jak to vypadá. Jen taková malá ukázka na: http://www.vk-dhl.tym.cz/6.htm /interliga kadetů/. Ale asi to pro mnohé /zejména z vedení ČVS/ je do Ostravy příliš daleko. No, že by mě to zase tolik vadilo.....! A jinak co píše autor článku. Nihil novum sub sole! Protože za svůj život jsem se naučil, že platí jedno přísloví: "Když jsi v potížích hledej pomocnou ruku na konci své paže!" Hezký den všem. BelmondoCitace