Paraziti

Podrobnosti

Pavel Plzák,

26. Srpen 2010

Zobrazeno: 1083

„Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel). Parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by ho sám o sobě zabíjel), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho fitness (zdatnost).“ Tolik citát z Wikipedie. Lze velmi přesně vztáhnout i na činnost, metody a dokonce existenci některých volejbalových klubů. I ta terminologie poměrně výstižně sedí, jen místo výrazu „hostitel“ bych spíše použil poškozený nebo využívaný.Všichni známe ze svého okolí řadu příkladů parazitování na práci jiných, většinou okolních oddílů. Jedná se o parazitování nahodilé či systematické, někdy jde o jednotlivce, jindy o celé skupinky hráčů. O většině případů skoro nikdo neví, některé jsou známější, jako třeba decimace dorostu ve Slavii Liberec. Některé jsou v souladu se svazovými směrnicemi, jiné moc ne. Vždy je okolo toho spousta emocí, zlé krve, argumentů a úhlů pohledu. Bylo o tom v posledních letech při různých příležitostech hodně řečeno, dost napsáno a ve svazové legislativě málo, lépe řečeno nic, uděláno. Aby bylo od začátku jasno, bavíme se o mládeži a já plně souhlasím s filozofií, že hráč se má volejbalově vyvíjet pokud možno úměrně jeho předpokladům a schopnostem a že v řadě případů je pro tento vývoj vhodné a potřebné, aby ve správné chvíli změnil klub. Důvody jsou různé – podmínky v klubu, úroveň soutěže, návaznost soutěží v dalších kategoriích, úroveň spoluhráčů a další. Jde o logický a přirozený proces, stejně jako v přírodě, ovšem na rozdíl od ní by měl mít pevná a dobrá pravidla, protože na rozdíl od přírody by svazu nemělo být lhostejné, že parazitování snižuje kondici a motivaci využívaného klubu. A o tom to je!

              „Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel). Parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by ho sám o sobě zabíjel), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho fitness (zdatnost).“ Tolik citát z Wikipedie. Lze velmi přesně vztáhnout i na činnost, metody a dokonce existenci některých volejbalových klubů. I ta terminologie poměrně výstižně sedí, jen místo výrazu „hostitel“ bych spíše použil poškozený nebo využívaný.

Všichni známe ze svého okolí řadu příkladů parazitování na práci jiných, většinou okolních oddílů. Jedná se o parazitování nahodilé či systematické, někdy jde o jednotlivce, jindy o celé skupinky hráčů. O většině případů skoro nikdo neví, některé jsou známější, jako třeba decimace dorostu ve Slavii Liberec. Některé jsou v souladu se svazovými směrnicemi, jiné moc ne. Vždy je okolo toho spousta emocí, zlé krve, argumentů a úhlů pohledu. Bylo o tom v posledních letech při různých příležitostech hodně řečeno, dost napsáno a ve svazové legislativě málo, lépe řečeno nic, uděláno.

Aby bylo od začátku jasno, bavíme se o mládeži a já plně souhlasím s filozofií, že hráč se má volejbalově vyvíjet pokud možno úměrně jeho předpokladům a schopnostem a že v řadě případů je pro tento vývoj vhodné a potřebné, aby ve správné chvíli změnil klub. Důvody jsou různé – podmínky v klubu, úroveň soutěže, návaznost soutěží v dalších kategoriích, úroveň spoluhráčů a další. Jde o logický a přirozený proces, stejně jako v přírodě, ovšem na rozdíl od ní by měl mít pevná a dobrá pravidla, protože na rozdíl od přírody by svazu nemělo být lhostejné, že parazitování snižuje kondici a motivaci využívaného klubu. A o tom to je!

Vycházíme-li z předpokladu, že v zájmu svazu je výchova dobrých hráčů v souladu s výše uvedeným vývojem včetně jejich přechodů za lepším, pak je tady několik věcí, které nefungují správně nebo vůbec a v konečném důsledku vedou k tomu, že tento, dle mého základní zájem volejbalového svazu, není naplňován. První z nich je systém výchovného. Problematické body tabulky výchovného, která je přílohou Přestupního řádu ČVS, jsme si probírali v článku s datem 1.1. 2010. Logicky na to někdo může mít jiný názor, ale skutečnost, že poslední změna této tabulky proběhla před 10-ti lety a vedla ke snížení předchozích částek výchovného, je drsná a nezpochybnitelná. Uděláme-li si malé srovnání v rámci odměn v ČVS třeba s rozhodčími a představíme-li si, že by tito řídili volejbalové zápasy za odměny a úhradu cestovného stanovené před deseti lety, a to ještě  ponížením předchozích částek, absurdita současného stavu výchovného v ČVS vyhřezne ještě výrazněji. Dalším nesystémovým prvkem v přestupovém systému je Směrnice o přechodu hráčů do SCM č.1/01. Směrnice, o které leckdo neví, která vznikla za podmínek naprosto odlišných od současných a která měla být dávno zrušena. Naštěstí se v praxi moc nevyužívá, ale někdy bývá použita parazitem jako nátlak na hostitele, aby nedělal problémy. Ona má v sobě totiž některé prvky zavánějící otrokářským řádem. Pro mne je přitěžující okolností pro svaz, že nebyla zrušena a pořád platí. Možná se na ni jen zapomnělo, a to by bylo asi tou úplně nejhorší svazovou vizitkou …

Třetím podstatným problém je podpora parazitů. Abychom se dobrali jádra pudla, musíme si parazity rozdělit. První velká skupina parazitů jsou ti, kteří jsou ve svém regionu přirozeným lídrem. V rámci svého okolí mají nejvyšší soutěž (a klidně to může být „jen“ liga nebo špička kraje), mají správnou návaznost, mají největší a systematicky pracující základnu. Pokud tito občas stáhnou kultivovaným způsobem nějakého perspektivního hráče, je vše v pořádku, resp. je naplňován smysl vývoje a růstu hráčů. Musí samozřejmě počítat s tím, že i oni jsou uvnitř teritoria některého většího klubu, do kterého možná po několika sezónách tento perspektivní hráč zamíří. Pokud je to kultivované, lidsky slušné a směrem dolů míří rozumná kompenzace, jedná se o funkční parazitickou hierarchii, která přes despekt v názvu je účelná a od svazu je jen správné, že jednotlivé články tohoto řetězce podporuje. Druhou, mnohem užší skupinku parazitů tvoří ti, pro které je parazitování základní činností. Mohli bychom si opět pomoci malým biologickým okénkem, ale nebudeme to komplikovat. Existují kluby, které jsou opět jakýmsi lídrem ve svém regionu. Obvykle mají nejvyšší soutěž ve svém okolí v dorostenecké kategorii, s návazností už to bývá horší, s kvalitou a velikostí vlastní základny mizerné. Dokonce existují regionální lídři, kteří vůbec nenabírají žádnou přípravku, nemají žádné družstvo mladšího a staršího žactva a veškerou svou aktivitu věnují na neustálé doplňování svého družstva dospívajícími hráči ze svého okolí. Tím samozřejmě výrazně přiškrcují vývoj okolních klubů, protože jim odebírají hodně hráčů a protože jim za ně nedávají odpovídající kompenzaci. Tu jim nedávají proto, že při větším počtu hráčů na to prostě nemají, takže se přesvědčují rodiče, využívají různé smlouvy o spolupráci, začleňování do projektů apod. Navíc na většinu těchto kompenzací jim obvykle přispívá svaz. Takže se vytváří uzavřený kruh. Parazit ekonomicky i hráčsky přiškrcuje okolní kluby v regionu, díky čemuž se mu daří hrát pořád nejvyšší soutěž v okolí. Díky tomu je pro svaz přirozeným partnerem např. pro přidělení vedení KCM, statutu SCM (ano, i mezi SCM se najdou takovýto absolutní parazité) či SpS. Díky obdrženým prostředkům ze svazu či MŠMT si tento parazit může vytvářet lepší podmínky než okolní kluby a dále držet pozici lídra. Díky tomu všelijak stahuje nejlepší hráče z okolí a přiškrcuje okolní kluby. ATD. Že znáte některé kluby, na které to sedí jak puklice na hrnec? To každý.

A v tom je ten základní problém. Peněz z centra na volejbal je málo a ještě nejsou v uzavřeném hrnci, kde by se z nich vařila chutná krmě, ale v cedníku, ve kterém jak známo ještě nikdo nikdy nic neuvařil. Tento proces by ve volejbale neměl být ponechán tak jako v přírodě zákonu silnějšího, ale měl by být regulován a to podle zákona ten, kdo platí, ten také kontroluje. Ruku na srdce, kdo z družstev, oddílů, trenérů inkasujících nějakou dotaci, měl v posledních sezónách na tréninku někoho, kdo by se podíval nejen, jak trénuje, ale i zda tam jsou ti vykazovaní hráči, zda se v tréninkovém plánu vykázaný trénink vůbec koná, zda se vůbec a s jakým kádrem koná vykázaná a proplacená akce KCM či SG. Tím, probůh, nechci říct, že to tak není a že se hromadně podvádí, ale řada z nás ví, že všechno není úplně stopro, a já chci říct, že vždy platilo důvěřuj, ale prověřuj.

Dotační systém v mládeži by měl být během příštího pololetí přehodnocen a já věřím, že základními kritérii bude reálná systematická práce a dosažené výsledky, a nikoliv kvalitní formální úředničina od stolu podpořená úhradou licenčních poplatků za hráče, které v podstatě nikdo nezná. Absolutní parazitismus by měl být z volejbalu vymýcen a komu se kroky k tomu vedoucí nebudou líbit, asi nemá čisté úmysly.

Pavel Plzák, Plzeň 23.8. 2010

---

RSS

km (17.09.2010 (06:03:31))

km AVCHD Converter is a fantastic HD converter program for all High-Definition video lovers. With this professional AVCHD software, you can easily convert avchd to video and audio formats. Moreover, you are also allowed to enjoy HD videos on iPod, iPhone, Apple TV, PSP, PS3, Xbox, Mobile Phone with this AVCHD Video Converter.
<a href="http://www.avchdconverter.net">AVCHD Converter</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/avchd-editing-software.html">AVCHD Editing Software</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/avchd-to-hd-mpeg.html">AVCHD to HD MPEG Converter</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/avchd-converter-for-ps3.html">AVCHD Converter for pS3</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/convert-m2t-to-avi-files.html">Convert M2T to AVI Files</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/convert-m2ts.html">Convert M2TS</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/ts-converter.html">TS Converter</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/tp-converter.html">TP Converter</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/trp-converter.html">TRP Converter</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/mts-converter.html">MTS Converter</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/tod-converter.html">TOD Converter</a>
<a href="http://www.avchdconverter.net/mod-converter.html">MOD Converter</a>Citace

Petr Prokop (26.08.2010 (14:34:20))

Díky Děkuji panu Plzákovi za článek, jenž považuji za strašně důležitý pro český volejbal. Děkuji mu rovněž za to, že popsal termín "cizopasení" na tomto nepochybně velmi čteném webu jako velmi negativní jev neb od nás vše může znít tomu, kdo nás nezná, tendenčně a zavile. Tento termín používáme už dlouho ve vztahu ke zcela konkrétnímu subjektu a jeho zcela konkrétnímu chování zde, tedy vůči VK Dukla. Mnozí se otřásali hnusem, když jsem jej použil, protože jim to přišlo nevhodné. Já myslím, že je to velmi přesný, výstižný a slušný termín.
Podtrhuji raději třikrát, že článek není už moc důležitý pro Slavii Liberec a nebo dokonce pro mne. Jednak díky nasazení manažera Volejbalu Brno s naším mandátem je na světě nová dohoda s Duklou a klub byl dojednaným způsobem kompenzován, jednak já sám se už řídím filozofií Evy Holubové "na to s..e Bílý Tesák", protože jsem díky celoživotní tvrdé práci vůbec nesouvisející s volejbalem dokonale zajištěn a mohutný sponzoring libereckého volejbalu kluků jsem přerušil okamžitě, kdy jsem viděl, komu to cpu mé peníze do chřtánu.
Klub je v podstatě zdevastován, v kategorii dorostu zejména a já i mí kolegové jsme udělali absolutně vše, abychom, tomu zabránili. Několik ročníků juniorů je v háji, teď si počkám na ty zástupy hráčů, kteří skončí díky Dukle ve vrcholovém volejbalu a v reprezentaci (oblíbená fráze "cesta k vrcholu vede jen přes nás"). VK Dukla musel, byť se zpožděním, odškodnit náš klub a my můžeme říci "děkujeme, odcházíme". Považuji svou práci v tomto smyslu za ukončenou a výchovný prvek, který často rozebíráme se zbylými hráči, je nesporný. K cíli nevedou jen prasárny, jak mládeži mnozí dospělí, bohužel, předvádějí. Klubu úpravy norem už nepomohou, buď přežije a nebo ne, s danými předpisy nebo jinými. Takže smysl článku a potřebu tyto věci diskutovat a hledat řešení vidím jen v konturách českého mládežnického volejbalu jako takového. Nebudu se vyjadřovat, zda nové vedení spěchá s nápravou nebo nikoliv. Jen si dovolím naprosto souhlasit s autorem článku, že Směrnici č. 1 je třeba buď zrušit jako hrůznou potenciální munici v nesprávných rukou nebo zásadně přepracovat a zasadit do rámce PŘV tak, aby mu neodporoval, což se řadu let dělo, jen na to nikdo neupozornil. Závěrem bych si dovolil upozornit, že za reprezentanta, jehož nějakou dobu vychovávala Bižuterie Jablonec, potom řadu let Slavia Liberec, obdržel odměnu VK Dukla, kde rok hostuje. Pracovník svazu takový režim obhajoval. Když už jsme u zrůdných předpisů a existuje-li takový (třeba zní jinak a jen se trochu přizpůsobil zadání, my to už zkoumat nebudeme), je to jen další příklad toho, co by mělo jít pryč.Citace

Jaroslav Šverma (26.08.2010 (10:07:31))

Má zkušenost s parazitem Toto píši už jako soukromá osoba, která z organizovaného volejbalu také kvůli daným poměrům víceméně vypadla. Ve Slavii Liberec docílil cizopasník nazývající se VK Dukla, který nevychoval jediného plejera a přesto byl zoufale podporován svazem, nejen decimaci dorostu jak to jinak ale výstižně napsal autor. Stejná nebo ještě spíše větší škoda byla způsobena českému volejbalu tím, že zdecimovaně odešlo několik nadšených a kvalifikovaných trenérů, protože v takovém bordelu a bezpráví odmítli dále fungovat, zadarmo nebo za tvrdý rohlík, ve svém volném čase. Pro jiný klub, který pro mládež nikdy neudělal naprosto nic a drží si juniory z úplně jiných důvodů, než pro co má přiděleno po léta SCM. Pro pár hráčů, z nichž s pravděpodobnost í tendující těžce k jistotě ani jeden nebude hrát nikdy vrcholový volejbal nebo možná jeden. Dukla žádala o šest a kdyby těxch šest kývlo, tak tam prostě, přátelé, šlo těch hráčů ŠEST! Takhle "jen" 4 před 2 roky a 4 vloni. Argumenty: "výkonnostn í růst hráčů" a "do Dukly se ze Slavie chodilo dycky". Smlouva nesmlouva, díra nedíra, furt se natírá. Z našich požadavků jsme také díky ohromnému časovému nasazení několika z nás neustoupili ani přes hanebný postup bývalého šéfa svazu a jeho poskoků. Došlo, bohužel, i na soudní žaloby. Parazit nakonec tuto dílčí kauzu prohrál a musel přijít nyní s odškodněním, protože hráči by velmi pravděpodobně soud prohráli. V zemi, kde si každý dělá co chce, zdůvodní si to hráč případně nový klub samozřejmě vždycky. "Smlouva byla formální", "smlouva není profesionální" - to byly obzvláště zdařilé klenoty používané i funkcionáři svazu, "já chci výkonnostn í růst" - ať se zodpovědní činitelé podívají jací výkonnostn ě vrcholoví hoši tam působili a působí resp. si zanalyzují, proč tam takoví "perspektiv ní" hráči, s jakým motivem, a jestli náhodou řada z nich jen nečerpá výhody financované z našich, tedy veřejných prostředků. Se somatem jezevčíka, bez vzdělání (přečtěte si nedávný článek dr. Bukače, jak i v ledním hokeji "dbáme", aby mladí hráči měli povinnosti,
přes které nejede vlak, známe to dobře i z jiných zemí, např. z Polska nebo Rakouska, kde by tací hráči neměli vůbec šanci, ale to je problém na celou konferenci - článek dnes již legendárního trenéra hokeje ale doporučuji všem a mj. se zmiňuje i o zběsilých přechodech hráčů podporovaných rodiči, kteří ani nevědí, co dělají) a nebo s velmi nízkým morálem a životosprávou bezdomovce. Nechci zde citovat některé trenéry, kteří do Dukly poslali své odchovance v posledních letech, jak byli "nadšeni" z jejich "výkonnostn ích růstů", především pak v putykách a barech. Jsou hájeni mladí hráči, kteří nejsou smysluplně vychováváni, moc se po nich nehce, jsou využíváni k úplně jiným zájmům, než má mít nebo snad má volejbalový svaz. Umožní se jim naprosto vše, porušit smlouvy, nerespektovat výzvy mateřského klubu, trénovat a hrát v cizím klubu a ještě jim to posvětí svazové orgány včetně disciplinární komise, na kterou jsme se rovněž obrátili. V oficiálních svazových dokumentech figurovali jako hráči VK Dukla, nikoliv jako hráči TJ Slavia, dávno před tím, než se jim na sílu umožnilo hostovat přes zásadní nesouhlas našeho klubu, a jejich trenér s nimi jako se "svými" hráči jezdil po republice a ani se nezačervenal. Na dotazy trenérů odpovídal "to ať si vyřeší svaz". Vůbec se nedivím, že trenéři Slavie postupně končí, já jsem své působení v klubu v podstatě také ukončil. Došlo sice k dohodě klubů, protože zbývající kolegové-šílenci cítí morální odpovědnost nezabít tady volejbal úplně, nicméně počkám si, jak bude Dukla plnit některé body nové dohody, například nábory dětí a akvizice hráčů, kteří by pak působili ve Slavii, jak bude respektovat tabu na hráče nižších kategorií (1 patnáctiletý hoch tam již odfrčel, i když tam došlo k dohodě s rodiči), jak bude k práci velmi ležérně přistupující trenér shánět kadety pro Slavii, atp. Mimochodem funkcionáři na všech stupních svazu včetně šéfa krajského výboru na naše již několikaleté upozorňování, že zde nemůžeme dále živit takového molocha a líného trenéra, jemuž jde jen o mzdu a který ukáže každý rok na půl družstva Slavie a řekne "ty chci" (a dostane je!) nehnuli nikdy prstem. Dali nám jasně najevo, že je to nezajímá a nebo je vysvětlením fakt, že považují takto fungující profesionální klub nedávající mládeži nic za důležitější, než 40 let ve všech kategoriích nepřetržitě aktivní volejbalový oddíl, který vyprodukoval několik desítek reprezentantů a hráčů nejvyšší soutěže plus stovky hráčů pro výkonnostn í sport. Když jsem na krajském aktivu jako člen výboru přednesl upozornění, že 72 našich odchovanců a hráčů aktuáně hraje republikové a krajské soutěže mužů, a kde se vezme těch 72 hráčů za pár let, když nás tady zlikviduje cizopasník, ozvali se jen pánové Martinec a Nešpor a do zápisu se to dostávalo horko těžko, zatímco spousta nedůležitých hovadin tam krajský šéf jako správný ouřada nacpal spoustu okamžitě. Když jsem s kolegou Tarabou upozornil na konferenci vloni na jaře na zdejší a svazem neřešený průser, přítomný pan Lébl se nám vysmál. Členové komise, která rozhodla proti svazovým předpisům (členové pp. Žižka, Šveda, Nidrle a Janík), naprosto nerespektovali náš zásadní nesouhlas, hráčské smlouvy obešli (najednou se báli je komentovat či odmítat, protože to může jen soud a ne pan Žižka) a 4 hráčům povolili start za jiný klub. Tito hráči pak dali za pravdu hlasům, že "stejně nic nezmůžeme". No, na provaze je přivázané mít nemůžeme, chtějí-li trénovat ve vedlejší ulici. Ale buď do toho budeme moci hovořit, když už trenér cizího klubu nemá kousek slušnosti a kolegiality v sobě, protože nebyl asi dobře vychován sám (jak může vychovávat mládež tedy on), a nebo to nemá žádný smysl. Buď se bude hledat řešení a nebo to bude tak jak pravila nesmrtelně kdesi paní Machová "nemohou být spokojeny všechny strany". Vzkázal bych jí, že má-li být vždy a za všech okolností spokojena jen jedna strana (hráč a nový klub), pak ať si ta jedna strana spolupracuje od malička sama se sebou - buď ten klub bude dělat mládež od přípravky s vešekerou tou dřinou, kterou nezná, a nebo ať si ti hráči, každý sám na svém dvorku, pinkají o zeď a nebo podbíhají pod uvázanou sítí, případně je x-krát týdně dřou jejich tatínkové a maminky. A nebo ať si ta strana najde nějaké jiné kašpary, kteří s madam budou souhlasit. Makat s hochem od 9 let a v kterémkoliv momentu zapíská soused v jiném triku, hráče odevzdat (protože teď musí v zájmu "výkonnostn ího růstu" akcelerovat a jediný, kdo to rozpozná, je pan soused) a nic nežádat. Možná by na takovou klauniádu mohla přistoupit sama autorka výroku a my jí velmi rádi předáme náš klub - že nebude holt uspokojena, to ona jistě ráda přijme, jen aby byl zajištěn "výkonnostn í růst" třeba celého jejího družstva v okamžiku, o kterém rozhodne cizí trenér. Přitom ještě radostně zavýská, jak pomohla odbíjené a výchově hráčů (zejména té morální).
Požádal jsem také nového svazového šéfa pana dr. Haníka, aby se takovým případům jako zde před rokem zabránilo, zrušila směšná směrnice umožňující klub jako je ten náš úplně zrušit atd. Nám už to moc nepomůže, ale je lepší náprava až teď, než nikdy, protože takový všežravec bez kontroly může napříště likvidovat další kluby a bude-li mu to umožněno, nezastaví se před ničím. Hráčů ubývá a svinstva se mohou řetězit. Bude-li se k tomu i nadále přistupovat laxně ("vezmi čert nejakou Slavii"), riziko roste. Cizopasník se pustí do dalších a myslím to smrtelně vážně. Armády se každý bojí jak čert kříže a klaní se před chlechtáky, které z našich daní vyplázne. Ve svazu sice už nefungují lidé jako pan Lébl nebo paní Machová, kteří mají destrukci zde na svědomí, ale přisluhovačů, co zůstali ve funkcích, bylo na můj vkus příliš mnoho a tedy se docela bojím - přinejmenším bych chtěl mít zcela jasno v tom, že buď zmíněná směrnice už neumožní nikomu získat třeba celé družstvo jiného klubu za pár šprdlíků (pod praporem "výkonnostn ího růstu" pochopitelně) a nebo ano. Ve druhém případě nemá podle mého názoru smysl, aby mnoho klubů, které tak dnes činí, mládež dělaly, pokud se nechtějí vystavovat riziku takových doslova krádeží. A nebo se budou muset dělat smlouvy už i s kojenci (nedávno přešel do Dukly už také patnáctiletý hoch!) a v případě kolize se budeme všichni soudit, až se budou hory zelenat. To někdo fakt chce? My jsme to nechtěli a byl to absolutně poslední možný krok.
Řetěz úkonů, protestů, žádostí a vysvětlování, z nichž má oddíl několik šanonů, byl z 99% zcela ignorován. Nikdo z ostatních účastníků neudělal jediný vstřícný krok. Takto se pracuje v Česku. A když přišly žaloby, všichni byli hysteričtí, cože jsme si to dovolili! Jarda Šverma, Liberec.Citace