Zlatý fond metodiky
pouze pro členy klubu
Systém neplodí úspěch
- Podrobnosti
- Pavel Plzák,
- 26. Březen 2010
- Zobrazeno: 1362
Před pár týdny skončila olympiáda, nejúspěšnější zimní olympiáda historie z českého pohledu. Co bylo ale základním kamenem českých úspěchů? Rozhodně to nebyl zavedený systém v jednotlivých zimních sportech v českém podání, troufám si tvrdit, že pokud by do Vancouveru jela trochu okleštěná výprava tvořená jen sportovci vyprodukovanými fungujícím systémem českého sportu, vraceli by se její členové bez medaile. Pojďme si to probrat po řadě: Martina Sáblíková, zrozená superstar světových rychlobruslařských oválů, hvězda, ke které se teď bude mít každý politik, je typický individuální dříč, za kterým nikdy žádný systém nestál. Stáli za ní jen rodiče, kteří si na její podporu museli půjčit a pak především rychlobruslařský fanatik, trenér Petr Novák, který zrození dvojnásobné olympijské vítězky doslova vydupal z hrbolatého ledu zamrzlých rybníků, z laminátové desky a z horského kola. Dnes se silně omílá roztažení ochranného systémového deštníku nad tímto v tuzemsku upozaděným sportem, ale já osobně reálnosti výstavby rychlobruslařské dráhy v nejbližších letech věřím stejně jako pozdvihnutí našeho hokeje systémovým přístupem Jiřího Paroubka... Před pár týdny skončila olympiáda, nejúspěšnější zimní olympiáda historie z českého pohledu. Co bylo ale základním kamenem českých úspěchů? Rozhodně to nebyl zavedený systém v jednotlivých zimních sportech v českém podání, troufám si tvrdit, že pokud by do Vancouveru jela trochu okleštěná výprava tvořená jen sportovci vyprodukovanými fungujícím systémem českého sportu, vraceli by se její členové bez medaile. Pojďme si to probrat po řadě:Martina Sáblíková, zrozená superstar světových rychlobruslařských oválů, hvězda, ke které se teď bude mít každý politik, je typický individuální dříč, za kterým nikdy žádný systém nestál. Stáli za ní jen rodiče, kteří si na její podporu museli půjčit a pak především rychlobruslařský fanatik, trenér Petr Novák, který zrození dvojnásobné olympijské vítězky doslova vydupal z hrbolatého ledu zamrzlých rybníků, z laminátové desky a z horského kola. Dnes se silně omílá roztažení ochranného systémového deštníku nad tímto v tuzemsku upozaděným sportem, ale já osobně reálnosti výstavby rychlobruslařské dráhy v nejbližších letech věřím stejně jako pozdvihnutí našeho hokeje systémovým přístupem Jiřího Paroubka.
Lukáš Bauer by se zdál být systémovým produktem. Prošel lyžařskými mládežnickými a armádními středisky. Ovšem v té době se žádné úspěchy nedostavily. Ty přišly, až když se ze systémových kleští vytrhl, osamostatnil se, vytvořil si individuální tým s vlastním servismanem, osobním koučem a lékařem. A to měl ještě smůlu, že na olympiádě se nejela žádná z jeho silných disciplín – taková patnáctka klasicky s intervalovým startem by mohla být plně v jeho režii. Namítnete a co štafeta? Na tu musejí být čtyři, to by bez systému nešlo. To je sice pravda, ale bez Lukáše Bauera a jeho supervýkonu by se finišman Martin Koukal mohl na závěrečný souboj o medaile koukat leda v televizi ze záznamu.
Šárka Záhrobská, typický antiprodukt českého sportovního systému. Vynikající slalomářka vyrůstající od začátku mimo svazový systém, ba co více, jemu navzdory. Co sporů musel Petr Záhrobský na půdě svazu vybojovat, s kolika lidmi se musel pohádat, než ji přivedl do světové špičky. Kolik nesvazových a nesystémových peněz to stálo. Můžeme se podívat i za rámec olympiády, kolika a jakých úspěchů jsme se u zimních sportovců v posledních letech dočkali? Když nebudeme rozebírat solitéra Tomáše Krause, jehož úspěchy v počátcích skikrosu musely být podloženy individualistickým přístupem, tak se nám jako první vybaví Katka Neumannová. Opět typický příklad prosazení se navzdory systému, přičemž hlavním nositelem těch bojů s větrnými mlýny byl v jejím případě trenér Stanislav Frühauf. Poslední skokanské úspěchy si všichni spojujeme se jménem Jakuba Jandy, které skončily jako když utne s odchodem trenéra Vasji Bajce, který nevydýchal místní poměry a následné zařazení Jandy do systémové přípravy českých skokanů z něj učinilo průměrného borce. Všechny tyto vyvzdorované úspěchy byly orámovány spory o dodržování svazových smluv, o nemožnosti umístění loga nevyjednaného svazem na přilbu, čepici či kombinézu, o dodržování systémových povinností, kdy nějaký chytrák v Praze rozhodl, jakých závodů, kdy a kde se sportovec zúčastní a vůbec ho nezajímaly argumenty lidí ze stopy, ze svahu, prostě z praxe. Kde jsou úspěšné výsledky „systémových sportovců“? Sdruženářů, biatlonistů, biatlonistek, hokejistů? Pořád si říkáte, co to má společného s volejbalem? Kde jsou výsledky volejbalistů a volejbalistek? Pořád se honosíme účastí našich dospělých výběrů na evropských a v aktuálních letech i světových šampionátech a porovnáváme se s handbalem a basketem, kterým se to občas nepovede. Už ale zapomínáme, že basketbalistky patří do evropské top třídy a házenkáři z poslední Evropy přijeli s výsledkem a se štítem, když pořádně potrápili každého favorita. Jasně, že v kolektivním sportu se těžko prosazuje mimo systém, těžko nějaký Klapzuba se svými synátory natrhne zadek volejbalové Evropě. Ale právě proto je třeba ten systém řešit, diskutovat, přetřásat shora dolů a zespodu nahoru.
Smysl tohoto pojednání je jediný. Z výsledků posledního období je třeba se poučit. Je třeba přestat přivírat oči a uvědomit si, že zavedené systémy v našem sportu, volejbal nevyjímaje, jsou na průměrné či podprůměrné úrovni. V individuálních sportech je možné dosáhnout úspěchu, když se jedinci se svým týmem dokáží ze systémových schémat vymanit. V kolektivních sportech je na klubové úrovni jasná cesta basketbalového Brna, volejbalového Prostějova nebo Nymburka v mužském basketu. Na reprezentační úrovni zbývají dvě možnosti. Buď se velmi dobře, pečlivě a detailně rozhlédnout po okolí, který systém nese ovoce (vhodnější u mládeže) nebo pečlivě vybrat silnou trenérskou osobnost do čela mančaftu a dát jí silný mandát a dostatečně velký prostor pro realizaci vysoko stanovených cílů. Vidíte u dospělé reprezentace jinou možnost?
RSS
Systém
Systém podle mne měl vytvářet podmínky pro rozvoj určitého sportu. Problém je, že to není zadarmo a někdo musí ty peníze vložit. Ten kdo je tam vloží, chce vidět výsledek v podobě reklamy, nejlépa v televizi na čele vítěze. Jenže než k tomu dojde je nutné toho vítěze vychovat a to stojí mnohonásobně více peněz, které nikdo vložit nechce, protože ten výsledek není vidět. V individuálních sportech s jednotlivcem to ještě nějak jde a může vyrůst sportovec mimo systém, ale volejbal ? Asi těžko... Všechny sestémy mládeže naráží na to, že je málý výběr. Jenže ten výběr musí z něčeho vzniknout. Jako trenér nemám čas - žena a děti mě sice nebijou, ale nadšení taky nejsou. Nikdo mě nezaplatí - neva, baví mě to a vydělám si peníze jinak. Dokonce se podařilo přitáhnout k trénování i ostatní, ale máme před sebou úkol, který nemáme šanci sami zdolat. Tady musí pomoci systém. Nemáme kde trénovat. Ve městě existuje jedno dobré hřiště na volejbal (cca 15 tis obyvatel). No a o to se dělíme s ostatními "malými" sporty. Takže máme dost nadšených lidí, kteří chtějí trénovat, kteří by do toho šli třeba i zadarmo, kteří se chtějí vzdělávat, aby trénovali správně, ale nemáme kde a myslím, že nejsme sami... Postaví soukromý investor novou halu v našem městě s alespoň dvěma hřišti jenom pro volejbal ? Dá nějaký sponzor peníze do téhle černé díry ? Ne, tady se musí snažit systém (tím myslím ČVS), musí lobovat u politiků, aby vznikla všeobecná podpora výstavbě nových sportovišť, podpora nadšených trenérů, aby alespoň měli kde trénovat (koho, to už si najdem sami). Dnešní mládež už je zvyklá na jiný standard, nemůžeme jim nabídnout trénink na antukovém hřišti v dešti a špíně (Je to fajn na ty letní turnaje a pivko, ale volejbal se tam hraje úplně jinak než soutěžní)... No a potom tyhle malé města nemají co dodat do systému. Myslím, že neše systémy (obecně myslím všechny sportovní svazy) se snaží jenom "potěšit" svoje sponzory reklamou na sportovcích nejvyšší úrovně. Nejradši by měli jenom je, protože o ten plevel dole nějak není mezi sponzory zájem a žerou dost peněz. Nějak zapomněli, že by měli hlavně vychovávat. Je to nevděčný úkol, ale já nevidím jinou možnost.
Zajímá mě, jestli existuje nějaká studie, která by zjistila, jestli je vůbec dostatek sportovních hal (při splnění určitých parametrů haly) na trénování volejbalu v menších městech ? Kolik sportů a mužstev se tam musí vystřídat ? Je vůbec účelné shánět peníze na trenéry a jejich výchovu, když nemají kde trénovat ?Citace
Zajímá mě, jestli existuje nějaká studie, která by zjistila, jestli je vůbec dostatek sportovních hal (při splnění určitých parametrů haly) na trénování volejbalu v menších městech ? Kolik sportů a mužstev se tam musí vystřídat ? Je vůbec účelné shánět peníze na trenéry a jejich výchovu, když nemají kde trénovat ?Citace
Produkt
Smluvní SG pro dívky souhlas, pro kluky spíše polská cesta typu lycea, současný model určitě do tripů, ale znovu připomenu, že v generacích nevyprodukujeme v každém ročníku 12 Raků nebo 12 Havlíčkových, výsledek v podobě postupu na MEJ a umístění do 8. místa je reálnější než MSJ vzhledem ke klíči, šance je spíše spojení silných individualit v team work v seniorském nároďáku, kde musí být filozofie dlouhodbé práce, strategie konfrontace s nejlepšími týmy viz Světová liga a hraní mezinárodních turnajů,to vyžaduje zdroje!Citace
Pájovi
To je i můj osobní názor...Citace
Petrovi Hodanovi
Ahoj Petře! Já jsem se asi vyjádřil nešikovně, protože tohle jsem naznačit nechtěl a podobně to možná vzal i Aleš. Nechci se schovávat za to, že analyzovat nejvhodnější systém přípravy repre mládeže je složité - názor na to mám! Za nejvhodnější považuji plnou centralizaci - vykoupení z klubů do klubu "SCM-ČVS", umístění do smluvního SG, na internát, starat se o hráče od rána do rána, od pondělí do soboty, o prospěch, trénink a zdraví se vším, co k tomu patří, od prváku do maturity, poté prodej do klubů. Toto má smysl zavést, pokud OPRAVDU požaduji pořádné výsledky mládežnických nároďáků, protože to bude něco stát, hlavně po organizační stránce. Pokud na to nemám nebo cítím, že pro prezentaci jsou skutečně podstatné pouze výsledky v dospělé kategorii, pak nemá cenu realizovat současného kočkopsa, kdy hráče vytrhávám z klubů, ale někdy za ně možná mohou hrát, kdy na hráče kladu velké nároky stran školy, cestování a herní zátěže, ale oni často odtrénují méně, než kdyby byli v klubech, kdy to stojí ranec, ale možná by se to s dobrou smlouvou s MŠMT o využití vybraného SG neprodražilo. Prostě buď plná centralizace nebo systém VT s herní přípravou v soutěži žen ovšem mimo termíny klubových mládežnických soutěží, tj. systém tripů navrhovaných původně Lubošem Bednářem a teď Standou Mitáčem.Citace
Pájovi
Já jsem zase pochopil z vyznění posledního odstavce, že o to v článku naopak šlo. Nu a že nerozumíš mým dalším vývodům, například myšlence investovat veřejné peníze do podpory sportu na školách? Co dodat...Citace
Alešovi
To, že na klubové úrovni velký balík správně investovaných peněz funguje, je nezpochybniteln ý fakt a více jsem to nerozebíral, protože o to v článku nešlo. Tvým následným vývodům moc nerozumím, možná proto, že jsem z poměrně nízkorozpo čtového klubu.Citace
Zdeňkovi
To "kontroverz ní" bych podepsal. Když chce ryba vyplavat na hladinu, tak ji musí rozčeřit. A to se líným kaprům nelíbí, právě mne jeden pomlouvá, až se mu práší za žábrama. Nesdílím názor, že ve sportu je třeba stát spořádaně ve frontě a čekat až přijdu na řadu. Ostatně, i ve spojení s Tebou jsem to slůvko zaslechl a považuji jej i Tebe za pozitivní ...Citace
Systém, systém, systém, ... např. přípravy mládeže
Když něco nejde, tak se odvoláváme na systém. Co to vlastně je a s jakými prvky ve vzájemném vztahu musíme počítat? Jaká je role ČVS v systému přípravy mládeže? Jaká je role jednotlivce, družstva, oddílu v systému přípravy mládeže? Vše uvedené má jedno společné, vzdělání v oblasti sportu (zjednodušeně řečeno co, jak a proč to dělat) jenom volejbalové nestačí! Pokud ho mám, vytvořím si systém přípravy mládeže sám, podle vlastních podmínek a ne podle příkazu. Jeden příkaz jsem zažil, tzv. „Jednotný systém vyučování tělesné výchovy na školách pro věkovou kategorii 6-19 let“, který vytvořili špičkoví odborníci pro tělesnou výchovu na školách. Jenom nevzdělanec tomu věřil. Nakonec teď rozhodují z velké části o osudu žáků jednotlivé školy podle vlastních podmínek (rámcové vzdělávací programy) zase jenom s důvěrou ve vzdělání. Takže ČVS v přípravě mládeže přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně. Nic není absolutní pravda … děkuji paní doc. Hogenová.Citace
Martinovi M.
K té hale - teda já bych tréninkové skupině Petra Nováka dobré podmínky pro přípravu hodně přál - ale zaslechl jsem něco z velkooseckého zákulisí a řekl bych, že to ještě nebude tak jednoduché, jak si asi většina národa myslí. Ale jak říkám, rád bych se mýlil. Podobně nepatřím do té velké části národa, která Jirkovi ze socdem baští ty jeho sliby aktualizované dle momentálního vývoje.Citace
Pochopil jsem ironii ve zmínce o Paroubkouvi
Škoda, že jsem ji nenašel v posledním odstavci, který byl dle všeho míněn zcela vážně. Takže cestou k úspěchu je vzít libovolný klub, nalít do něj co nejvíce peněz, nakoupit za ně Američany, Rusáky nebo vem kde vem kohokoli, pořádně zatřást a hurá, máme úspěch. Škoda, že takový model nefunguje na repre. Ale vlastně - jak to, že ne??? Copak se dnes už nedá koupit libovolný maník, který přijme čs. občanství? Copak se takhle nevyhrává i na olympiádě - právě třeba na té zmiňované uplynulé zimní? Tak, máme to v suchu, model tu je, teď už jen sehnat ty peníze, hlavně se moc neptat odkud, oni se i na volejbal najdou nějací ti Starkové, Masní... když už nám Sazku vytunelil jiný jim podobný, který si za to postavil ve Vysočanech pomníček. Takže nic takového zdlouhavého a zbytečně pracného, jako státní podporu sportu přesunout do škol, kde je největší armáda potenciálních kvalifikovaných trenérů, nevypisovat na středních a vysokých školách sportovní stipendia, aby se stal pro děti a mládež sport součástí jejich životního stylu, aby pak přirozenou soutěživostí vyrůstaly potenciální špičky... A osoba s ambicemi stát v čele svazu jednoho z nejmasovějších sportů u nás to považuje za skvělou analýzu, ach jo....Citace
Poláci
Protože se v debatě zmiňuje i polský systém, mám možnost přispět zajímavými informacemi, pokud bude zájem (různé základní informace jsou zjevně k dispozici). Nepřeceňoval bych sice polskou zkušenost, ale na druhou stranu se od nich přeci jen leccos můžeme naučit. Především ale schopnost se dohodnout a pak to prostě držet, což tady je vždy trochu problém, nenaučili jsme se to a je to asi dáno historicky. Mám pocit, že tohle je možná náš problém největší.
Nicméně pravděpodobná návštěva trenéra mistrů Evropy juniorů a do roku 2008 působícího ve Spale u mne v Liberci v blízké budoucnosti (jezdil sem na letní klubové kempy a navzájem jsme se zvali na turnaje, tak si našel k Liberci vztah, stejně jako já i mí kolegové k Baltu) mi dává možnost získat třeba další informace, jež mohou být k potřebě i pro náš volejbal. Protože, přijede-li, s ním a jeho rodinou strávím několik dnů, jistě bude na volejbal spousta času. Cokoliv se dozvím
(3 roky jsme se teď neviděli), rád sdělím zodpovědným.Citace
Nicméně pravděpodobná návštěva trenéra mistrů Evropy juniorů a do roku 2008 působícího ve Spale u mne v Liberci v blízké budoucnosti (jezdil sem na letní klubové kempy a navzájem jsme se zvali na turnaje, tak si našel k Liberci vztah, stejně jako já i mí kolegové k Baltu) mi dává možnost získat třeba další informace, jež mohou být k potřebě i pro náš volejbal. Protože, přijede-li, s ním a jeho rodinou strávím několik dnů, jistě bude na volejbal spousta času. Cokoliv se dozvím
(3 roky jsme se teď neviděli), rád sdělím zodpovědným.Citace
Centralizovat
Jestli to dobře chápu, tak jsi pro to, aby jeden klub (pro každou mládežnicko u kategorii) byl centralizovaným střediskem, kam by se z celé republiky "nominovalo " x počet nejlepších. Byly jim vytvořeny podmínky po studium, trénování, zajištěna potřebná zápasová vytíženost a mezinárodní zkušenost. Pokud chce volejbal uspět, tak asi není jiné cesty. Ze součastného modelu se mi líbí, jen to, že mládežnické reprezentace hrají soutěže o věkovou kategorii výš....(a to je pro úspěch málo)
Všechny v tvém článku zmíněné spojuje to, že chtěli uspět a dobře věděli, že pokud chtějí uspět musí si vytvořit podmínky srovnatelné, ne-li lepší se světem. Tudíš svůj talent a píli spojit s těmi nejlepšími.(ze svého pohledu)
Prostě nejde počítat s výsledky, když pro ně nejsou vytvořeny podmínky - to je prostě sázka na náhodu, že to vyjde. Nevyjde to, za každým výsledkem je spousta práce....Citace
Všechny v tvém článku zmíněné spojuje to, že chtěli uspět a dobře věděli, že pokud chtějí uspět musí si vytvořit podmínky srovnatelné, ne-li lepší se světem. Tudíš svůj talent a píli spojit s těmi nejlepšími.(ze svého pohledu)
Prostě nejde počítat s výsledky, když pro ně nejsou vytvořeny podmínky - to je prostě sázka na náhodu, že to vyjde. Nevyjde to, za každým výsledkem je spousta práce....Citace
pro Martin M.
Myslím, že Pavel celou tu větu myslel jako ironii - jinými slovy napsal: Nevěřím že se rychlobruslařsk á hala postaví.Citace
Pravda
Bohužel si musím, jako typický Čech:-), trochu rýpnout, protože takovýto článek se objevil ihned po olympiádě na Idnes.cz. Ale opakování pravdy není na škodu, takže proč ne. Více mě zarazila věta "...já osobně reálnosti výstavby rychlobruslařsk é dráhy v nejbližších letech věřím stejně jako pozdvihnutí našeho hokeje systémovým přístupem Jiřího Paroubka". Té dráze bych věřil, ale v případě Paroubka je to doufám ironie nebo šotek umazal zápor. Těmto populistickým řečem se přece nedá věřit. Jaký systém v tom vidíte? Jsou to stejné kecy jako měl Lébl. Paroubek si myslí, že mu všichni dají své peníze a on bude novodobým Robinem Hoodem. Jinak samozřejmě centralizovat.
PS: Nejsem volič ODS!!!Citace
PS: Nejsem volič ODS!!!Citace
Centralizace
Zdravím Tě Pavle. Takže jestli chápu závěr Tvého článku správně, přikláníš se ve volejbale k úplné centralizaci (ženský basketbalový nároďák = Brno; tedy alespoň v dobách největších úspěchů ženské repre). No jak to dělají třeba u kluků v Polsku si může každý přečíst na webu ČVS v článku od Jirky Zacha. Problém samozřejmě je, že asi žádný systém není absolutně dokonalý. I polský trenér říkal, že by si dokázal v jejich zdánlivě ideálním systému, představit jisté dorbné změny - například mu přijde, že málo trénují... Těším se na úterý na představení koncepce ohledně tohoto tématu od ZH.Citace
Výborná analýza
Výborná analýza, chytrý chlapec, i když na Plzeňsku se říká, že trochu kontroverzní ... ZHCitace
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek
autor článků:
Luboš Bednář
- Zpravodajství ze soutěží
- Naši hráči v zahraničí
- Glosování událostí
autor článků:
Zdeněk Haník
- Trenérské tipy
- Aktuality z vrcholného volejbalu
- Reakce
- Trendy světového volejbalu
autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač
- Trenérské tipy
- Lékařské aspekty volejbalu
- Tipy pro kondiční trénink
- Překlady ze zahraniční literatury
- Mentální trénink
autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák
autor článků:
Jakub Novotný
- Volejbal očima hráče
- Hráčské zkušenosti
- Zajímavosti ze zahraničních lig
SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka
NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec