Zlatý fond metodiky
pouze pro členy klubu
7 + 5 = 2
- Podrobnosti
- Jiří Novák,
- 19. Říjen 2009
- Zobrazeno: 1648
Víte, jaký je rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným družstvem? Úspěšný team vyhrává. Jakkoliv, ale vyhrává. Pokud v takovém teamu hraje špičkový hráč – mluví se o něm. O průměrném, který je sice jeho nedílnou součástí, ale spíš dělníkem se moc nemluví, alespoň ne veřejně. Dost často slýchávám názor, že bez špičkového nahrávače nelze konkurovat teamům, které takovým hráčem disponují. Souhlasím, ale nabídnu i jiný příběh. Mezi evropskou nahrávačskou špičku řadím Grbiče a Vermiglia. Určitě jedni z nejlepších. Vyhráli, co se dalo a ve svých teamech byli vždy hodně vidět. Ale ani jeden z nich se letos na ME se svým družstvem výrazněji výsledkově neprosadil, tak se o nich moc nemluvilo. Prostě můžete být sebelepší, ale pokud váš team nevyhrává, jste zapomenuti. Grankin, Zhekov a Zagumny jsou pro mě nahrávači na podobné úrovni,i když má samozřejmě každý jiné přednosti či slabiny. Ale kdo je dnes hvězdou? Zagumny! Vyhrál ME, dotáhl svůj team až na vrchol a tak o něm bude slyšet. Grankin se Zhekovem budou zase jen ti, kteří dobře tvořili hru do semifinále. Ale aby mě někdo nechytil za slovo. Moc dobře vím, že to není jen o nahrávačích. Můj námět na tento článek začíná při rozcvičce před zápasem kvalifikace MS Francie-Slovensko. První francouzský nahrávač Pujol si dělá výron a je vyřazen nejen z tohoto kvalifikačního turnaje, ale i z pozdějšího ME. Kvalifikaci Francie odehrává s druhým nahrávačem ( Le Marrec ) a postupuje na MS z 2.místa za domácím Polskem... Víte, jaký je rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným družstvem? Úspěšný team vyhrává. Jakkoliv, ale vyhrává. Pokud v takovém teamu hraje špičkový hráč – mluví se o něm. O průměrném, který je sice jeho nedílnou součástí, ale spíš dělníkem se moc nemluví, alespoň ne veřejně. Dost často slýchávám názor, že bez špičkového nahrávače nelze konkurovat teamům, které takovým hráčem disponují. Souhlasím, ale nabídnu i jiný příběh. Mezi evropskou nahrávačskou špičku řadím Grbiče a Vermiglia. Určitě jedni z nejlepších. Vyhráli, co se dalo a ve svých teamech byli vždy hodně vidět. Ale ani jeden z nich se letos na ME se svým družstvem výrazněji výsledkově neprosadil, tak se o nich moc nemluvilo. Prostě můžete být sebelepší, ale pokud váš team nevyhrává, jste zapomenuti. Grankin, Zhekov a Zagumny jsou pro mě nahrávači na podobné úrovni,i když má samozřejmě každý jiné přednosti či slabiny. Ale kdo je dnes hvězdou? Zagumny! Vyhrál ME, dotáhl svůj team až na vrchol a tak o něm bude slyšet. Grankin se Zhekovem budou zase jen ti, kteří dobře tvořili hru do semifinále. Ale aby mě někdo nechytil za slovo. Moc dobře vím, že to není jen o nahrávačích. Můj námět na tento článek začíná při rozcvičce před zápasem kvalifikace MS Francie-Slovensko. První francouzský nahrávač Pujol si dělá výron a je vyřazen nejen z tohoto kvalifikačního turnaje, ale i z pozdějšího ME. Kvalifikaci Francie odehrává s druhým nahrávačem ( Le Marrec ) a postupuje na MS z 2.místa za domácím Polskem. Po úspěšné kvalifikaci se k udivení všech Le Marrec vzdává reprezentace, resp. ukončuje reprezentační kariéru. K udivení proto, že dělal po dobu, co byl v reprezentaci neustále druhého nahrávače a ve chvíli, kdy se mohl stát jedničkou týmu odchází. A tak se pomalu dostávám k vysvětlení čísel v nadpisu. 7 a 5 je počet reprezentačních startů nově nominované nahrávačské dvojice ve francouzském družstvu. 2 je umístění vybojované francouzským teamem na ME s těmito mladými, na mezinárodní úrovni neostřílenými nahrávači. Cesta Francie mistrovstvím Evropy byl takový malý americký příběh se šťastným koncem. Příběh, který trošku odporuje tomu, o čem jsem psal na začátku. Ale na co jsem chtěl vlastně ukázat? Můžete mít v teamu spoustu hvězd a úspěch vám předem nikdo nezaručí. Důležitější je schopnost a ochota akceptovat způsob hry, možnosti jednotlivců a zvolenou cestu k dosažení úspěchu společnými silami. Francie musela zvolit určitý způsob hry, který je dostane k úspěchu. Bez hvězd, bez výrazných „kladiv“ v zóně 4, bez špičkového nahrávače, kterému když to přihrajete do čtverečku, nějak vám to na jedny ruce rozhází. Opírala se o svoje silné stránky jako je dlouhodobě příjem,blok a obrana v poli někdy až na hranici sebeobětování se. Tentokrát navíc přidala slušný servis a v útoku trpělivost, kdy se hráči nesnažili ukončovat rozehru z nepřipravených pozic za každou cenu. Dá se samozřejmě říct, že takovýto způsob hry praktikuje Francie již delší dobu. Ale po 6 výsledkově hluchých letech se úspěch opět dostavil. A ten úspěch je o to důležitější, že si každý hráč na hřišti potřebuje dřív nebo později potvrdit, že pokud něco dělá, chce za sebou vidět výsledky. A tím nejlepším motivačním prvkem do další práce jsou výhry.Takže všichni vyhrávejte, makejte a věřte, že nemusíte být největšími hvězdami volejbalu, ale pokud se rozhodnete táhnout za jeden provaz, třeba přijde jednou den, kdy zválcujete daleko silnějšího soupeře..Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek
autor článků:
Luboš Bednář
- Zpravodajství ze soutěží
- Naši hráči v zahraničí
- Glosování událostí
autor článků:
Zdeněk Haník
- Trenérské tipy
- Aktuality z vrcholného volejbalu
- Reakce
- Trendy světového volejbalu
autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač
- Trenérské tipy
- Lékařské aspekty volejbalu
- Tipy pro kondiční trénink
- Překlady ze zahraniční literatury
- Mentální trénink
autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák
autor článků:
Jakub Novotný
- Volejbal očima hráče
- Hráčské zkušenosti
- Zajímavosti ze zahraničních lig
SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka
NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec









RSS