Self-esteem

Když jsme tento týden přiletěli do Bělehradu na Champions League, zarazil mne v příletové hale na letišti sebevědomý billboard. Byl přes celou stěnu a stálo na něm: WELCOME TO SERBIA, LAND OF THE CHAMPIONS. Pod nápisem byly dvě obrovské fotografie, tenisty Djokovice a nahrávače italského Cunea Nikoly Grbiče.  Pozoroval jsem chvíli kolem procházející lidi a sledoval, kdo si všimne, koho plakát zaujme. A představte si, dost lidí Grbič zaujal.  Domácí, kteří se vraceli za maminkou i cizince, kteří přijeli za bůhvíčím. Jistě, kolem plakátu profrčela skupinka manažerů v luxusních oblecích. Ti ani nemrkli okem. Tak či tak, byli všichni na telefonu, burza šla zřejmě ten den nahoru. Ale jinak chtělo dost lidí vědět, kdo je CHAMPION. Říkal jsem si, že jsou asi v Srbsku lidé na své sportovce, herce, muzikanty a jiné výjimečné osobnosti hrdí. Znám za těch pár let venku spoustu Srbů a vím, že to jsou v něčem pěkní magoři. Ale na svou zem nedají dopustit. I když byla nebo je rozbombardovaná a zaostalá. Podobně Poláci. V Kataru nám před každým zápasem hráli hymnu. Polskou. Mně nic neříkala, odstál jsem jí v pozoru. Na Poláky měla však stejný účinek jako na mě hymna česká. Takový ten zvláštní pocit, kdy se vám trošičku zježí chlupy na krku a rozbuší srdce. Pšonci jsou velmi hrdí, že hrají nebo fandí za svoji zem. Když jsme tento týden přiletěli do Bělehradu na Champions League, zarazil mne v příletové hale na letišti sebevědomý billboard. Byl přes celou stěnu a stálo na něm: WELCOME TO SERBIA, LAND OF THE CHAMPIONS. Pod nápisem byly dvě obrovské fotografie, tenisty Djokovice a nahrávače italského Cunea Nikoly Grbiče.  Pozoroval jsem chvíli kolem procházející lidi a sledoval, kdo si všimne, koho plakát zaujme. A představte si, dost lidí Grbič zaujal.  Domácí, kteří se vraceli za maminkou i cizince, kteří přijeli za bůhvíčím. Jistě, kolem plakátu profrčela skupinka manažerů v luxusních oblecích. Ti ani nemrkli okem. Tak či tak, byli všichni na telefonu, burza šla zřejmě ten den nahoru. Ale jinak chtělo dost lidí vědět, kdo je CHAMPION. Říkal jsem si, že jsou asi v Srbsku lidé na své sportovce, herce, muzikanty a jiné výjimečné osobnosti hrdí. Znám za těch pár let venku spoustu Srbů a vím, že to jsou v něčem pěkní magoři. Ale na svou zem nedají dopustit. I když byla nebo je rozbombardovaná a zaostalá. Podobně Poláci. V Kataru nám před každým zápasem hráli hymnu. Polskou. Mně nic neříkala, odstál jsem jí v pozoru. Na Poláky měla však stejný účinek jako na mě hymna česká. Takový ten zvláštní pocit, kdy se vám trošičku zježí chlupy na krku a rozbuší srdce. Pšonci jsou velmi hrdí, že hrají nebo fandí za svoji zem. Při hymně mají ruku na srdci nebo zpívají. Jak hráči, tak fanoušci. Ve Francii se zase všude mluví jen francouzsky (ve volejbalové sféře myslím, a asi ne úplně všude). Říkáme, že to je od nich nacionalismus, ale není. Jen si váží svého jazyka a jsou k tomu trochu líní se učit jazyk cizí. Proč by také měli, když jsou doma. A tak bych mohl pokračovat dál. Nemyslím, si že by Češi neměli svoji národní hrdost. Naopak, soudě podle sebe, myslím, že jsme rádi, že jsme Češi. Já osobně bych svoje občanství nevyměnil. A to jsem měl možnost. Jsme hrdí na to, že jsme Češi, jen to někdy neumíme ukázat. U nás na letišti Jágra nebo Nedvěda na billboardu neuvidíte. Možná tak ještě v nějaké reklamě. Z dobrých sportovců či herců se opravdu uctívané hvězdy stávají jen málo. Viz spor brankáře Čecha a novináře Železného.  Železný po slovní potyčce, která následovala po předávání cen o nejlepšího sportovce roku, prohlásil: „Nehodlám se podílet na neoprávněném budování kultu hvězdné osobnosti Petra Čecha.“.  Jsou jen dvě možnosti, jak toto mohl prohlásit. Buď sportu vůbec nerozumí - což je dost pravděpodobné, nebo je jeho ego o dost větší než jeho penis. Jinak si totiž neumím vysvětlit reakci a vlastně ani celý průběh sporu, kdy si novinář ze sportovce utahoval a „sypal“ mu to o sto šest. Proč s ním tedy dělá rozhovor do ankety o nejlepšího sportovce roku, když se ho pak snaží zesměšnit? Nechápu.  Petr Čech udělal jen jednu chybu, neudržel nervy na uzdě. Jako známý sportovec a tudíž veřejně činná osoba si to nemůže dovolit. Jsme malá země. Nejsme válečná, ekonomická ani politická mocnost. Historie nás naučila (aspoň, co si pamatuju ze školy), jak dostat parádně přes držku. Přesto máme spoustu vynikajících lidí a věcí ze všech oborů. Máme Havla, Svěráky, Evu Herzigovou, Špotákovou, Jágra, Rodena, Kabáty, Sylvii Saint, Železného (Honzu-oštěpaře), Lendla a mnoho dalších. Máme pivo, máme ženy, máme cit pro jakoukoliv hru. Vynalezli jsme kontaktní čočky, postavili jsme víc kilometrů dálnic než třeba Poláci. Měli bychom si tohoto všeho vážit, což snad většinou děláme. Měli bychom to ale dávat více najevo, což děláme daleko méně. Většinou na něco nadáváme a to není ideální. Protože hlavně tito lidé a tyto věci zvyšují kredit naší země. Dejme to více najevo a možná nám vzroste o chlup sebevědomí. Čím více si uvědomíme naše úspěchy, tím více budeme na sebe hrdí. Takže pozitivně lidi, pozitivně. S negativním myšlením si člověk dneska nedojde ani na záchod. Opožděně, ze Srbska, hezký nový rok 2010, Jakub Novotný.



koki (18.01.2010 (22:20:11))
Jo Pátku, Stokrát podepisuju. Dobrej a výstižnej článek. Díky.Citace
David (18.01.2010 (18:39:41))
Péťa Osobně celý klan Železných bytostně nesnáším,ale tentokrát jsem smeknul před veřejně vysloveným názorem Jakuba Ž.Nebýva totiž u nás zvykem vyslovit nahlas názor nepopulární a menšinový.Petr Čech není určitě špatný gólman,ale stoprocentně není také nejlepší na světě.....a nikdy nebyl dle mého názoru.OK.....celý život bezesporu tvrdě maká,dotáhl to daleko,zaslouží si svoji slávu a peníze.Není o čem spekulovat,ale jeho nezdravý egoismus mě opravdu vadí.....já osobně (volejbalista) cítím po každé prohře jakási vnitřní dluh vůči divákům,kteř í fandili,žili zápasem a já nebyl schopen zařídit,aby odcházeli z haly s opojným pocitem vítězství.A jestliže Čech upustí balón v rozhodujícím a nejdůležitějším zápase pro celou fotbalovou veřejnost a zaviní tím prohru,musí ten vnitřní dluh být natolik velký,že si nesmí dovolit proti svým fanouškům (i odpůrcům) špitnout nic do doby než se mu to podaří odčinit (kvalifikace na MS to každopádně nevygumovala).....chybovat může každý,jak praví známé klišé,ale uznat chybu a poučit se z ní umí jen málokdo.....a Čech to očividně neumí......Může vychytat tisíc nul v Chelsea,ale teprve až pomůže dostat znovu naši repre mezi špičku budu se rád podílet na jeho kultu......můj názorCitace
Luboš Bednář (17.01.2010 (18:46:58))
BicCoach Musím souhlasit s BicCoachem, jsou příběhy a příběhy, v jistém filmu s Robertem De Nirem (profi zloděj) prohlásil, že musíš něco dělat dobře a hodně dlouho, má to potom jiný rozměr.Citace
Martin M. (15.01.2010 (15:46:37))
A co mládí? A co takhle Martina Sáblíková? I z mála se dá udělat hodně (vzor pro náš volejbal). Jinak souhlasím s Tomem a částěčně i J. Železným, že postava Petra Čecha je trochu přeceňována. Na začátku jeho kariéry jsem ho přitom obdivoval. Nějak se mi zprotivil, ať už jeho výkony (či repre) nebo jeho účinkováním v reklamách, které běží pořád do kolečka.Citace
Pavel (15.01.2010 (13:48:10))
Jasně... čím starší, tím lepší... Věra Čáslavská - poslední celonárodní sportovní idol... skromná a krásná dodnes :-))Citace
BigCoach (15.01.2010 (13:08:33))
Vážně.. A teď vážně.Pro mě je největší "bombarďák" Josef Váňa.Pokud by mu někdo chtěl postavit sochu, tak na to přidám, protože jeho fakt žeru.BCCitace
Tom (15.01.2010 (12:58:17))
Slovo fanou3ka Fajn, tak koho na ten plakát na Ruzyň dáme? Jakube, kdyby bylo po mém, tak klidně Tebe! Byl jsem jako fanoušek u toho, když jsi volejbalově dorůstal v Ústí. Od tý chvíle Tvou kariéru sleduji. Na hřišti působíš jako fanatická mlátička, ale z Tvých článků je jasné, že Ti bylo naděleno i něco do kebule. Když se nám snažíš něco sdělit, má to hlavu a patu. Máš to v hlavě srovnaný a takový sportovec má být vzorem. Bohužel, většina národa Tě asi nezná. Škoda.
Jágr, Špotáková? Proč ne, šikovní, srdcaři a bojovníci. Takové máme my fanoušci rádi. Navíc, když otevřou papulu, tak nevypadne kravina.
Petr Čech? Jasně, jeden z nejlepších gólmanů světa, ale stačí to? Po ostudných výkonech reprezentace si stěžoval, že je (dream team pařmenů) fanoušci nepodrželi?! Má to kluk v hlavě trošku popletený. Sportovec musí předvést výkon hodný obdivu a my fanoušci ho za to odměníme vděkem, slávou a uctíváním k hranici histerie. Pokud sportovec sklame, je pohaněn, zadupán do země a zatracen, opět až k hranici histerie. Existuje pouze výhra nebo prohra, v tom je krása i děsivost sportu. Já osobně mám, v tom zmatku kolem nás, sport rád (aktivně i pasivně),právě kvůli téhle geniální zkratce.
Vy sportovci jste tu pro nás, né naopak. My tleskáme a my platíme. My vás dokonce tak trošku vlastníme. Zní to divně, ale je to tak, protože nebýt našeho zájmu a obdivu, nebudou prachy a nebude profesionální sport. Takže my ukazujem palcem nahoru nebo dolu. Je to stejné jako s divadlem nebo hudbou.
Tohle Petr Čech nevidí a proto si nezaslouží být modlou, alespoň pro mě ne.
Jinak máš Pátku naprostou pravdu. Máme spoustu důvodů proč být jako Češi hrdí. Jsme často zbytečně předposraní a je to škoda. Nesmí se to s tím sebevědomým přehnat, ale toho se u nás moc nebojím.
Díky za další pěkný článek.
Přeju ať koleno nezlobí a kdo ví. Třeba jednou přiletím na Ruzyň a tam Pátek na ploše 5x10 metrů!

Tom
Citace
Pavel (15.01.2010 (11:52:09))
... A olgoj chorchoj proslavil jak Česko, tak Mongolsko... :-)Citace
BigCoach (15.01.2010 (11:09:48))
Invisible-touch Přidávám další významné postavy, které svou vlast proslavily po světě: Česko-Jára Cimrman, Skotsko-Lochnesská příšera, Tibet-Sněžný muž Yetti. Kdyby chudák pan prof.Wichterle věděl..Zdraví BCCitace
MG (15.01.2010 (10:11:16))
eu Přesně proto jsem taky nadšený eurofederalista , já bych federoval až tak daleko, že naši politici ztratí na významu a budou se moci jít klouzat - jednou na to stejně dojde, já osobně to považuju za naprosto nejpravděpodobn ější scénář.Citace
Pavel (15.01.2010 (09:50:33))
Vlastenectví... ? Kolikrát já jsem přemýšlel, jestli bych byl dneska ochoten jít bránit svou vlast. Takzvaně se zbraní v ruce. Vlast kterou pro mě dneska, uvnitř i navenek, reprezentují zkorumpovaní politici, kteří pro sebe a sobě rovné mají cukr a pro ty méně rovné jenom bič . Pro mě nedělají NIC. Proti mně VŠECKO. Tyhle lidi bych určitě bránit nešel, nejsou pro mě, bohužel, symbolem vlasti. Jo bránit svoje město, nebo ulici, to jo... tyhle lidi bych určitě bránil s maximálním nasazením. PCitace
MG (15.01.2010 (07:59:46))
Doporučení nestačí Doporučení nestačí, jako povinnou četbu to doporučujeme furt, my víc neuděláme, Ty jim to musíš přikázat. "Self-esteem" a "Proč to nemůže fungovat" v kombinaci jednoho s druhým jsou perfektní k zamyšlení, ovšem obávám se, že přesně jak řekl Jef, ti, co by mohli něco globálně změnit sem nechodí, o nějaké trendy jim absolutně nejde a i jen vyslechnutí-si argumentů považují nejspíš za smrtelný hřích. Ze spoda se sice taky něco dělat dá, ale pomoc shora by bodla. Napsal jsem jednoduchý a stručný mail řediteli odboru sportu MŠMT a požádal ho o přečtení Pátkova článku a zvážení umístění toho zmiňovaného billboardu do Ruzyňské příletovky. Jeden nikdy neví a pokud se sem, pane doktore, opravdu podíváte, doufám, že jsem věc nadnesl dostatečně přesvědčivě.Citace
Jarda (15.01.2010 (07:09:50))
Díky. Moc pěkně se to čte, o to horší je si přiznat, že jde o velmi výstižný popis reality. Asi Vaše články doporučím jako povinnou četbu mým dvěma synům. Abych jim některé věci nemusel složitě vysvětlovat. Tady to mají stručně, jasně a hlavně jim to furt netvrdí jen jejich věčně něco chtějící otec. Ale pan Někdo.
Už se těším na další pátek ( nebo Pátek?).
Citace
Erik (15.01.2010 (06:42:51))
My to neumíme Kult dobrého sportovce je tak trochu taková malá propaganda. Občas to špatné ignorovat, to dobré maximálně vyzdvihnout. Ale my to neumíme. V prvé řadě je podle mě na vině stát, který naprosto se sportem neumí pracovat, absolutně ho neumí propojit s běžnou občanskou sférou, dávat ho za příklad, věnovat ho lidem. Dnes když přijdete do základní školy, že chcete dětem něco ukázat, tak vás vyhodí. Když hráče neuvidíte na zápase, tak opravdu jen na reklame, jak říká Pátek. Pak se v tom topí samotné kluby, které prostě dodnes neumí organizovat promo akce, které budou dlouhodobě masírovat podvědomí občanů už od těch nejmenších. V kolektivech jsme měli dva tahouny - fotbal a hokej. Potom co fotbal prošel veřejným linčem, jak z jiné planety působí jakýkoliv pozitivní článek na hlavu fotbalisty (naposledy to snad byl Plašil za své výkony v Borfeaux) o honu na Petra Čecha nemluvě. Že na to lidí slyší, viz jakákoliv diskuze na sport.cz. Těžko se pak budují vzory pro další generace. Obrození prodělává hokej, možná i dík Strakům, Ručinským, Kometě - prostě lidem a týmům, které mají kredit a diváka zajímají. Bohužel ti nejlepší jsou v NHL a tedy tak daleko, že jen těžko promění celorepublikové podvědomí o sportovci a sportu samotném, navíc když mají vrchol jednou za 4 roky. Protože jsem již deset let na sportovním gymnáziu, vím, jak těžké je kohokoliv přesvědčit, že sport je taky dřina a zaslouží si uznání. A jsou to spojené nádoby. Profesionální sport se dělá pro lidi. Nejde o nic jiného, než zaplatit sportovce za to, aby přitáhl diváka na tribunu nebo k obrazovce. Divák pak uvidí nejen sport, ale i reklamu. Přiveďme děti s rodiči, organizujme ne sportovní utkání, organizujme zážitek. Tady nám musí být vzorem Amerika. Fanoušek na prvním místě. Zabývejme se tím, jak se dostat do podvědomí. Na úrovni klubové, svazové i třeba asociace, která kluby zastřešuje. (dodávám, final four ligy mistrů v tomto moc nepomůže, tam si najdou cestu již ti zblblí). Pro volejbal může být poučením to, že dobří hráči se jen tak do ČR nevrátí. Proto bychom měli hledat nové vzory v tom, co doma máme. Máme zde třeba spoustu mladých, ty bychom měli zkusit prodávat divákům. P.S.: tabuli: Vítejte v zemi mistrů světa, mají i Slováci!!! Naše zlatá éra nám byla moc samozřejmá, i na nás příjde doba (už asi přišla), kdy budeme prahnout po tom, abychom si někam píchli tabuli.Citace
Belmondo (15.01.2010 (04:45:53))
Co dodat? Je asi zbytečné psát, že jako vždy dobré a hlavně aktuální a nesoucí důležitou myšlenku. Je vidět, že se dá psát zajímavě i o nevolejbalových věcech, ale které s volejbalem úzce souvisí. hezký den a hodně úspěchů nejen na place Ti z Ostravy přeje B.Citace


2000 Zbývá znaků

 


Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek

autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec