Sport a ekonomická krize

Dnešní pohled na jakékoliv dění v Evropě naznačuje velmi silnou provázanost našeho všedního života s vývojem v ekonomické sféře. Je to logické, peníze se táhnou celým naším životem a zcela nekompromisně nás směřují k dosažení maximálně možného výdělku. To se samozřejmě týká i profesionálního sportu obecně, volejbal nevyjímaje. Nebudu se tu zabývat nemravným rozdílem rozpočtu i příjmů fotbalistů vůči ostatním kolektivním sportům, zejména těm halovým. Spíše bych se pozastavil a zkusil načrtnout, co nás vlastně na poli rozpočtů a vůbec toků peněz plynoucích do sportu. Už od počátku se vytvořil v českém povědomí názor, že by se sport měl samofinancovat, resp. že stát bude přispívat na chod a rozpočty klubů jen okrajově. Nedá se očekávat,že by se tento názor v nejbližší době nějak zásadně změnil. V tomto směru můžeme jen závidět  například Francii, kde jsou města až do 70 % rozpočtu klubu hlavním garantem a sponzorem, jak kvůli dobré prezentaci města, tak i kvůli podpoře rozvoje sportovní osvěty a výchovy mládeže ve městě ... Dnešní pohled na jakékoliv dění v Evropě naznačuje velmi silnou provázanost našeho všedního života s vývojem v ekonomické sféře. Je to logické, peníze se táhnou celým naším životem a zcela nekompromisně nás směřují k dosažení maximálně možného výdělku. To se samozřejmě týká i profesionálního sportu obecně, volejbal nevyjímaje. Nebudu se tu zabývat nemravným rozdílem rozpočtu i příjmů fotbalistů vůči ostatním kolektivním sportům, zejména těm halovým. Spíše bych se pozastavil a zkusil načrtnout, co nás vlastně na poli rozpočtů a vůbec toků peněz plynoucích do sportu. Už od počátku se vytvořil v českém povědomí názor, že by se sport měl samofinancovat, resp. že stát bude přispívat na chod a rozpočty klubů jen okrajově. Nedá se očekávat,že by se tento názor v nejbližší době nějak zásadně změnil. V tomto směru můžeme jen závidět  například Francii, kde jsou města až do 70 % rozpočtu klubu hlavním garantem a sponzorem, jak kvůli dobré prezentaci města, tak i kvůli podpoře rozvoje sportovní osvěty a výchovy mládeže ve městě. Je jasné, že u nás byť i menší podpora či subvence města či kraje je velmi důležitá, ale budgety jsou stavěny zejména na podpoře ze soukromé, lépe řečeno podnikatelské sféry. Ta je vedena buďto souzněním, spřízněností některého z vedoucích činitelů společnosti s daným sportem, příp. zájmem o zviditelnění jména společnosti v širších kruzích veřejnosti. Forma podpory může být buď přímá formou finanční podpory vyjádřené v penězích, nebo díky poskytnutí služeb spojených s činností společnosti, případně uhrazených v souladu s možnostmi i pro účely uznání nákladů v rámci podnikatelské činnosti.

Moje poznámka se spíš ale má týkat toho, co nás v budoucnosti čeká. Celá česká ekonomika zpomaluje, o tom není pochyb. Zisky firem se v příštím roce nebudou pohybovat ve výších, na které jsme byli za poslední roky zvyklí. S tím samozřejmě souvisí i ochota a připravenost k dotacím, sponzorským darům a reklamním smlouvám, protože jsou to první položky, na které se společnosti ve svých nákladech zaměří. Je tudíž pravděpodobné, že i kluby budou muset začít více šetřit, nebudou si moci dovolit drahé hráče, budou více sahat do vlastních řad a dražší hráči se budou snažit najít si angažmá jinde. Otázkou pro jiný článek bude budoucí uspořádání v Evropě týkající se počtu zahraničních hráčů v jednotlivých týmech, které prosazuje FIVB (potažmo CEV) od roku 2010 (jestli se nepletu) a i stav odvíjející se od vývoje v celé Evropě po hospodářské stránce a ochotě zahraničních klubů utrácet za cizince.

 Z pohledu hráčů to bude znamenat zřejmě i nutnost přizpůsobení se na nový vývoj a patřičné upravení svých požadavků vůči svým stávajícím či potencionálním zaměstnavatelům.Toto hráčské rozhodnutí musí být vedeno na základě nabídky a poptávky, nicméně předpokládám že s touto skutečností budou hráči v dohledné době konfrontováni. Je samozřejmě možné, že se celý vývoj bude ubírat zcela jiným směrem (a jak rád bych se mýlil), ale obávám se, že dopady pocítíme po Novém roce razantněji, než by nám bylo milé. Sport v České republice čekají v roce 2009 těžké časy….

Brno, 4.11.2008       Ivo Dubš




Milan (05.12.2008 (08:00:14))
Krize Pokud příjde krize ( už teda asi přišla ) a vedení ČVS prosadí do stanov, že reprezentant, který odmítne reprezentovat( třeba i z důvodů finančních ), nebude mít šanci hledat si obživu v zahraničí, pak si myslím, že to bude začátek konce volejbalu v Čechách.Citace
Zdeněk Cikrdle (05.12.2008 (06:00:27))
Volejbal se s tím musí poprat Po 20 letech v nových společensko-ekonomických podmínkách a i v souvislosti s celosvětovou finanční situací stojí český volejbal znovu na startu. V 90.letech jsem věřil,že volejbal má vzhledem k relativně menší ekonomické náročnosti oproti velkým sportům v těchto podmínkách větší šanci.To očekávání se však nenaplnilo.Domnívám se,že to období plné turbulencí společenských a ekonomických bylo specifické a volejbal se prostě díky nízké agresivitě nedokázal těchto nestandartních ekonomických procesů různých praček zásadněji zúčastnit.Ale to je jenom dobře.Je zajímavé,že v očích laické veřejnosti volejbal pořád zůstává hrou inteligentů a intelektuálů a to je stále jeho velká skrytá devíza. Zásadnější ekonomickou podporu a rozvoj se podařilo kolektivním sportům v západní Evropě získat až v 70.letech, což bylo 30 let po druhé světové válce a zcela určitě to souviselo s ekonomickou konjukturou. Nás toto období doufejme teprve čeká.V každé zemi nachází sport ekonomické zázemí v jiné sféře, což souvisí zejména s finančními pochody v oblasti daňové. Český volejbal by se měl v nové reálné situaci zaměřit především na práci s talentovanou mládeží, která není až tak ekonomicky náročná. Zdroje je potřeba hledat všude. V centru, na krajích, v obcích i u podnikatelských subjektů. I když to nebude jednoduché.S navýšením financí z centrálních zdrojů(stát,Sazka) se nedá moc počítat, kraje zatím z hlediska finančních pochodů moc zdrojů nemají a navíc většina je poměrně dost zadlužená. Města a obce pomalu volné finanční prostředky ztrácejí z důvodů budování společenské infrastruktury a v současné době potřeby spolufinancovat investiční projekty(ty nám byl čert dlužen) z evropských dotací, které spíše z hlediska každoročních provozních ztrát ještě dále zatíží jejich rozpočty. Kde hledat cestu ? Najděte a podpořte síť regionálních manažerů volejbalových center, kteří dostanou odpovídající kompetence a konkrétní úkoly. Kteří se dokážou zorientovat v současné situaci a vyháčkovat co se dá. Kteří dokážou zmnožit finanční prostředky do nich vložené.A hlavně jim poskytněte solidní ekonomické a společenské zázemí proti závisti a hlouposti. To jsou totiž dva hlavní nepřátelé českého volejbalu. Jinak je dobře,že ses Ivoši takovýmto způsobem zapojil do debaty. Věřím, že budeš jedním z těch kdo českému volejbalu budou v těžkých dobách nápomocni.Citace


2000 Zbývá znaků

 


Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek

autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec