Děda

Podrobnosti

Nepravidelné články,

25. Září 2010

Zobrazeno: 673

     Nevím, zda toto mé osobní vyznání patří na stránky volejbalové akademie, přesto mi řádky plynou pod rukou velmi lehce, sami od sebe…  Píšu to, co křičí srdce v této těžké chvíli. Každý z nás, z těch pro které je volejbal tou láskou, která organizuje náš čas a stává se smyslem našeho konání a naší práce, má svůj důvod, proč právě sport pod vysokou sítí. Někoho osloví sama hra, někoho vtáhne pocit vítězství, někdo má pod kůží to přátelství kolem…  Mě pro volejbal získal obyčejný člověk. Člověk, pro kterého byl volejbal smyslem života a který jej bral jako své poslání. Byl to můj děda. To k němu jsem vzhlížel, když jsem se pokoušel prosadit jako hráč, to on byl můj vzor, když jsem se stal trenérem a funkcionářem. Byl rádcem, byl kritikem, byl pomocníkem a především pro mne byl vždy vzorem…  Rovný chlap. Často mi říkával, to jsi můj milej pěkně podělal a také uměl říct, „jsem na Tebe pyšnej“. A díky tomu, že mezi námi  nebyla nikdy přetvářka, byl tím zrcadlem, které mi ukazovalo, zda cesta po které jdu, je hodna jména Vok.

            I když mu život v poslední době přinášel spíše trápení než radost, vždy si našel sílu na naše dlouhé rozhovory o volejbale, o jeho životě. Tak jsem se dozvěděl, jak moc si vážil pana Čudy, jak moc uznával Zdeňka Pommera, jak si vážil Milana Žáka, Jana Žižky, Jiřího Vojíka a dalších lidí, kteří v životě a ve volejbale něco dokázali. 

     Nevím, zda toto mé osobní vyznání patří na stránky volejbalové akademie, přesto mi řádky plynou pod rukou velmi lehce, sami od sebe…  Píšu to, co křičí srdce v této těžké chvíli. Každý z nás, z těch pro které je volejbal tou láskou, která organizuje náš čas a stává se smyslem našeho konání a naší práce, má svůj důvod, proč právě sport pod vysokou sítí. Někoho osloví sama hra, někoho vtáhne pocit vítězství, někdo má pod kůží to přátelství kolem…  Mě pro volejbal získal obyčejný člověk. Člověk, pro kterého byl volejbal smyslem života a který jej bral jako své poslání. Byl to můj děda. To k němu jsem vzhlížel, když jsem se pokoušel prosadit jako hráč, to on byl můj vzor, když jsem se stal trenérem a funkcionářem. Byl rádcem, byl kritikem, byl pomocníkem a především pro mne byl vždy vzorem…  Rovný chlap. Často mi říkával, to jsi můj milej pěkně podělal a také uměl říct, „jsem na Tebe pyšnej“. A díky tomu, že mezi námi  nebyla nikdy přetvářka, byl tím zrcadlem, které mi ukazovalo, zda cesta po které jdu, je hodna jména Vok.

            I když mu život v poslední době přinášel spíše trápení než radost, vždy si našel sílu na naše dlouhé rozhovory o volejbale, o jeho životě. Tak jsem se dozvěděl, jak moc si vážil pana Čudy, jak moc uznával Zdeňka Pommera, jak si vážil Milana Žáka, Jana Žižky, Jiřího Vojíka a dalších lidí, kteří v životě a ve volejbale něco dokázali. V souvislosti s Petrem Bromem a Michalem Nekolou stále mluvil o budoucnosti našeho volejbalu a HLAVNĚ českému volejbalu jako takovému nesmírně věřil a fandil mu. Jeho přátelé z volejbalového prostředí jej také drželi v posledních měsících nad vodou. Všechny ty zprávy, vzkazy a dopisy od Vás jej nesmírně těšily a dodávaly mu sílu. Za to Vám všem patří velké díky.

      Přestože bojoval, zákeřná nemoc ho přemohla. Opustil mne a já mám pocit, že jsme si spoustu věcí nestihli říct. Kdybych měl tu moc a mohl vrátit čas, napravil bych to. Bohužel život je v tomto neúprosný. A tak mi zůstane již jen vzpomínka. Vždy jej budu mít v paměti jako člověka, pro kterého slovo bylo silné jako zákon, pro kterého přátelství bylo hodnotou nejvyšší a nejcennější, a který bral volejbal jako své poslání a ne povolání. 

      Odešel mi děda, přítel, rádce a kamarád. Hodnoty, které vyznával, však ve mně žijí dál, stejně jako vzpomínka na něj..  

Štěpán Javůrek

---

RSS

Ivan Pelikan (25.09.2010 (06:40:23))

.... ...tato nepříjemná zpráva mě dost zasáhla...o to více, že jsem o ničem nevěděl a s Vokem ještě hovořil v březnu v Liberci na našem utkání s Duklou.My se tehdy přetahovali s Chemičkou o osmé místo a o play - off a on mi povídá:" Ivane, já věřím na spravedlnost ve sportu a vy si to zasloužíte". Docela mě to překvapilo, ale i potěšilo,že jsou ještě ve vrcholovém sportu lidé, kteří věří na správné principy...Voku,Good Luck. Ivan Pelikan - HavířovCitace

Zdeněk Cikrdle (25.09.2010 (05:56:00))

Pro Štěpána Je moc dobře, že jsi napsal tyto řádky. Tvůj děda byl dobrej chlap.Citace