Poranění menisků kolena

  • Published in
  • Hits: 26947

Poranění menisků je jedním z nejčastějších úrazů v kolenu vůbec. Až rozvojem arthroskopie se zpřesnila diagnostika poranění měkkého kolena (tedy kromě kostního poranění zahrnující všechny ostatní úrazy). Pro zajímavost poprvé bylo poranění menisku písemně zaznamenáno už v roce 1731. Menisky mají srpkovitý, měsíčkovitý tvar. Na průřezu tvoří klín. Base je po obvodu kolena a je částečně fixována s kloubním pouzdrem. Vnitřní meniskus více a zevní méně. Přední a zadní část menisku se nazývá přední a zadní roh (viz lepší kvalita: klikni na obrázek). Histologicky jsou vazivovou chrupavkou. Menisky mají dvě zásadní funkce...

Poranění menisků je jedním z nejčastějších úrazů v kolenu vůbec. Až rozvojem arthroskopie se zpřesnila diagnostika poranění měkkého kolena (tedy kromě kostního poranění zahrnující všechny ostatní úrazy). Pro zajímavost poprvé bylo poranění menisku písemně zaznamenáno už v roce 1731. Menisky mají srpkovitý, měsíčkovitý tvar. Na průřezu tvoří klín. Base je po obvodu kolena a je částečně fixována s kloubním pouzdrem. Vnitřní meniskus více a zevní méně. Přední a zadní část menisku se nazývá přední a zadní roh (viz obrázek). Histologicky jsou vazivovou chrupavkou. Menisky mají dvě zásadní funkce. Vyrovnávají nerovnost mezi kloubními plochami stehenní a holenní kosti. Dále patří spolu se zkříženými vazy mezi významné vnitřní stabilizátory kolena. V natažení brání předozadnímu pohybu a působí jako tlumiče nárazů mezi oběma hlavními kostmi tvořících kolenní kloub. To významně chrání především kloubní chrupavku. Uvádí se, že po odstranění jednoho menisku se zvýší tlak v kloubu až pětinásobně. Nejčastějším mechanismem poranění menisků je násilná rotace při zatíženém kolenu. U volejbalistů např. při dopadu z výskoku a prudkém otočení. Nebo při vybírání, kdy je zaujmut střehový postoj a dojde v tomto postavení k rotaci v kolenu. Dost často dochází k poranění při prudkém a násilném ohnutí v kolenu. Např. prudký a rychlý dřep nebo podřep. Rovněž např. při vstávání ze židle, kdy i při nepatrné rotaci, může dojít k poranění menisku. Častěji bývá poraněn vnitřní meniskus. Ten je méně pohyblivý a více zranitelný. Na poranění menisků se podílejí i další faktory. Jedním je věk. Meniskus s přibývajícím věkem ztrácí vodu a tím pádem i svou elastičnost. Takto degenerovaný meniskus se může poranit a poškodit i při minimální násilí. Většímu riziku úrazu jsou vystaveny menisky při chybění předního zkříženého vazu (viz článek minulý týden o potřebě plastiky vazu). Meniskus bývá poraněn dvojím způsobem. První možností je ve směru dlouhé osy (viz obr. – oba vnitřní menisky). Uvolněná část uvnitř kloubu může uskřinout mezi oběma kostmi a koleno zablokovat. Blokáda kolena, kdy kloub nejde plně natáhnout je hlavním příznakem tohoto poškození menisku. Dále může být meniskus poraněn napříč (na obr. je to zevní meniskus vpravo). Zde blokáda jako hlavní klinický příznak být nemusí. Jak se tedy poranění menisku projevuje. V první řadě je to bolest. Od prudké až šokující (při blokádě) až po neurčitou a objevující se až při určitém pohybu. Bolest se vyskytuje někdy v průběhu obou kloubních štěrbin. Důležitým faktorem při diagnostice poranění menisku je popsání přesného mechanismu úrazu. I když nejčastější odpovědí je „já nevím, co jsem dělal(a)“. Trpělivostí se dá dostat dost podrobná výpověď i z těch největších „zatloukačů“. Musím ovšem vědět, co meniskus v kolenu dělá a jaké otázky klást. Na diagnosu může samozřejmě přijít i vzdělaný trenér a nemusí to být jen lékař. A nechci se nikoho dotknout, ale mnozí lékaři i z řad úrazových chirurgů to také neví. Navíc při rozšířenosti arthroskopie se klinické vyšetření a anamnestické údaje velice bagatelizují. Další metodou, jak na poranění menisku přijít je již zmínění klinické vyšetření. Bolestivost na některé štěrbině při ohýbání a natahování kolena za současné rotace je příznakem poškození menisku. Bolest může být lokalizovaná na různých místech štěrbin v závislosti na ohnutí nebo natažení. Podle toho, která část je poraněna. Léčení je převážně operační. Poraněná část musí být vyjmuta. Způsobuje bolest a navíc poškozuje kloubní chrupavku. Kdysi se i při malém poranění odstraňoval celý meniskus. Bylo to ještě začátkem 80.let, kdy se tehdy operovalo  otevřenou metodou. To vedlo k vcelku rychlému rozvoji degenerativních změn celého kolena. Na to nyní doplácí dnešní padesátiletí tehdejší dvacetiletí. Rekonvalescence po arthroskopickém odstranění menisku je poměrně rychlá. Po operaci je prakticky ihned možná chůze, zpočátku s odlehčením postižené končetiny. Postupně je však možná plná zátěž. Plná sportovní zátěž je možná již za 4 – 6 týdnů . Záleží na rozsahu poranění, doby od poranění k operaci a samozřejmě, že se na každém jinak projevuje stres z úrazu a i vyrovnání se se zátěží je na každém jedinci jiné.  

<!--[if !supportEmptyParas]--> Velké Meziříčí, 9.4.2008           Petr Juda