Jak zvýšit výskok?

Podrobnosti

Dr. Petr Juda,

21. Září 2011

Zobrazeno: 1664

Navazuji na svůj předposlední článek, kdy jsem se zmiňoval o trenérech. Již jsem psal o naší nedostatečné odborné úrovni a stále si za tím stojím. Jedním z důvodů je čím dál tím menší vzájemná vstřícnost přecházející až v nevraživost. Dokonce bych si troufnul říci, že jsou vymýšleny až absurdní zástupné problémy místo toho, abychom spolu spolupracovali a pokoušeli se i předávat své zkušenosti, což je jedna a hodně účinná forma vzdělávání se. Mluvím o trenérech kluků, u holek je to snad trochu lepší. Důkazem jsou semináře. Nemáme již semináře, kde by přednášeli čeští trenéři. Ty s těmi zahraničními jsou sice hojně navštěvovány, ale chybí jasná diskuse k tématu. Název tohoto článku to jen potvrzuje. Jak zvýšit výskok? Víme to nebo ne? Přiznám se, že se tím trápím řadu let, prakticky celou mou trenérskou kariéru. Když jsem již přišel na nějakou metodu, nikdy se mi jasně nepotvrdila. Nyní je mi stále jasnější, že na vině nejsou ani tak znalosti nebo neznalosti o trénování výskoku, jak spíš nedůslednost v testování, tedy kontrole.

Hodně dlouho jsem testování podceňoval a moc jsem ho ani neprováděl. Až, když jsem zjišťoval, že málo skáčeme i na úrovni reprezentace, teprve potom jsem se tím začal zabývat hlouběji. První impuls mi dal Honza Malina, tehdejší trenér reprezentace juniorů ročníku 1983/4 (Baranek, Štokr, Holubec, Mach, Rybníček a další). Po kvalifikaci o postup na ME prohlásil ve Zpravodaji: pokud nejsou v týmu alespoň dva hráči (myslím, že to byli dva, ale dalo by se to dohledat), kteří mají dosah ve výskoku alespoň 340, potom se nedá uspět. Samozřejmě, že to není vše, že rozhoduje také volejbalové umění, sportovní forma apod., ale je to dost charakteristické. Mě to uklidnilo, protože v následujícím ročníku 85/6 jsme měl hned 6 (!) hráčů, kteří tento výskok mělo. Také jsme uspěli aniž bychom tušili, že po nás dlouho nikdo nebude mít ani podobné výsledky. Vrátím se k výskoku. Sebral jsem výsledky testovacích turnajů kluků za posledních 5 let. Všechny turnaje byly v Hradci Králové, předpokládám, že se na nich podíleli téměř stejní pořadatelé i trenéři. Z výsledků jasně vyplývá, že zvýšení výskoku je větším dílem biologického vyzrávání hráčů a zásah tréninkového procesu je v menšině. Vyjímek, kdy se zvýšil absolutní výskok (tedy to, co je „pod nohama“) je málo. Samozřejmě, že nechci nijak více znevažovat práci trenérů. Uvádím to právě proto, že je již na čase přestat být k sobě buď apatičtí a lhostejní, nebo se naopak hašteřit nepodstatnými problémy, a více spolupracovat bez obav, že svými názory nějak prozradím své „know how“ a tím ztratím na kreditu a své originalitě. V tom si myslím, že by měla být podstata vzdělávání se. Z testování mi vyplynulo, alespoň schematicky:

1. Výška. Ta je samozřejmě neovlivnitelná tréninkovým procesem, ale jen pro

zajímavost: Dvoumetrových je málo. Ze zhruba každoročně 135 testovaných je počet dvoumetrových od roku 2007 do roku 2011 (mnohdy jsou to ti samí jedinci) následující: 4 – 7 – 5 – 5 – 5. A to i, že se letos nepochopitelně měřila výška postavy v botech!! Nevím proč nikdo nezasáhl. Je to jakoby se měřila váha s ruksakem na zádech.

2. Dosah jednoruč ve stoji. To se již dá ovlivnit samotným hráčem. Moc dobře ví, že když nevytáhne tolik ruku, tak bude absolutní výskok větší. Proto jsou zde výkyvy i minus 10 cm (V.N. za 4 roky měl dosah 261 – 262 – 257 – 251) Těchto podvodů bylo však málo a daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Podotýkám, že jsem zkoumal jen vybrané jedince, kteří měli co do činění s reprezentací 89 – 94.

3. Dosah jednoruč ve výskoku. To ještě moc nevypovídá o tréninkovém procesu, to si nechám na absolutní výskok. Jen, protože souhlasím s Janem Malinou, uvádím počet výskoků na 340 a nad 330 za posledních 5 let opět od roku 2007 do 2011:

8 nad 340 (27 nad 330) – 7 (42) – 5 (34) – 5 (35) – 1! (17!) v roce 2011.

Komentář netřeba.

4. Absolutní výskok. Prakticky základní veličina, která může hovořit o vlivu tréninku. Beru výskok v tomto věku kolem 80 cm jako dobrý, kolem 90 cm jako vynikající. Ovšem hlavní veličinou je vzestup. A zde jsou rozdíly. Je zde vzestup např. u Kulihy z Brna o 12 cm za rok, u Vašíčka ze Zlína o 16 cm za dva roky, ovšem letošní pokles o 10 cm, Vobejda z Příbrami se zlepšil za dva roky o 20 cm, Adam Bartoš ze Zlína za dva roky o 15 cm, Ulč z Brna o 15 cm, Švagr z Příbrami o 15 cm, Patočka z Prahy za rok 10 cm nebo letošní vítěz testování Finger o 7 cm proti loňsku (mimochodem jediný, kdo skočil více jak 340). Výsledky kolem 10 cm za rok si myslím, že jsou přímo ovlivněny trénováním, kolem 5 cm jsou více dány biologickým vývojem. Samozřejmě, že se o tom může polemizovat. Ale to že žádný klub nemá pravidelný jasný vzestup ve výskoku, znamená, že v žádném klubu není jasná metoda, jak zvýšit a zvyšovat výskok.

Proto by mohlo být toto téma předmětem mnoha diskusí a seminářů. Protože již z praxe znám, že v první řadě musím pochopit principy toho, co chci trénovat a potom k tomu musím vymyslet metodu a až nakonec jednotlivá cvičení, proto vím jak je to složité. V tom je hlavní problém, kdy zařadit posilovnu, kdy plyometrii, kdy posilovat izolovaně jednotlivé svaly, kdy posilovat více svalů najednou, kdy každou končetinu zvlášť a kdy obě najednou atd. Navíc se musí zachovat princip přísně individuálního přístupu. Myslím, že je to tak obsáhlý problém, na kterém bychom měli my trenéři pracovat a spolupracovat, abychom si mohli jednou říci. Tento náš tréninkový proces je správný a podílí se jasně na zvýšení výskoku.

Petr Juda, Velké Meziříčí, 21. 9. 2011

---

RSS

Pavel Reznicek (27.09.2011 (13:31:10))

mereni Bohuzel jsem byl mimo CR, jinak bych se zrovna k tomuto tematu urcite rad v debate vyjadril. Metodicky dobre zvladnute mereni by nam mimo jine vyrazne pomohlo ve vyhledavani talentu - skokanska deska ukaze dispozice i u nevolejbalistu. Z toho co o problematice vim jsem presvedcen ze lze popsat metodiku treninku tak aby byla aplikovatelna trenery pro kolektiv i pro osobni rozvoj kazdeho hrace. Otazkou je zda a za jakych podminek dokaze nekdo tuto metodiku popsat.Citace

Petr Juda (26.09.2011 (16:14:31))

P. Řezníčkovi Škoda, že jste se ozval až tak pozdě, když tento článek vypadne a bude obtížné něco k diskusím hledat. K té poznámce k M.Vavákovi. To je právě ten hlavní problém. My nehledáme ani objevené. Resp. cvičení na výskok je to až to poslední. Nejprve musím znát, principy a mít nějaký plán . Souhlasím s m.m. (vůbec ani netuším , kdo to je), ale ta posloupnost je základem. To vše bych řekl, že je jasné. M.Vavák dostal v Bratislavě zadání zvýšit výskok o x procent. zadání bylo individuální a on na to vypracoval svou metodu. To se samozřejmě nedá uplatnit paušálně na každého (ani on to neuplatňoval), ale musí být přísně individuální (někdo musí více skákat, jiný musí více posilovat apod). A to je právě ten problém, který by bylo ideální na nějakém semináři diskutovat. protože jen tak se zjistí, jak je to složitý problém. S pozdravem Petr Juda
P.S. jen takovéto odborné diskuse a ne licomerné ironizování a napadání (viz Belmondo), může posunout volejbal a naše amatérské trénování dále. Ještě jednou dekuji.Citace

Pavel Reznicek (26.09.2011 (08:23:19))

metodika mereni V klubu pouzivame testovaci desku (http://chronojump.org/). Naklady nejsou nijak zavratne a kazdy vetsi klub by mel byt schopen takovou pomucku poridit. Vzhledem k tomu ze meri vyskok z ciste fyzikalniho pohledu pohybu teziste, ukaze nejlepe absolutni hodnoty. Meri i dalsi uzitecne parametry po jejichz vyhodnoceni lze snadno pozorovat zda se jedinec lepsi, stagnuje nebo jeho vykon klesa. Nezanedbatelnym parametrem je ale i schopnost transformace kineticke energie a zapojeni podpurnych mechanismu (svih paze, sila a pruznost brisniho lisu) ktere mohou dat pri klasickem vyskoku centimetry na desce nemeritelne.

K diskuzi o tom JAK vyskok trenovat bych podotknul ze neni nutne objevovat jiz objevene - viz vysledky Doc. Vavaka.Citace

m. m. (24.09.2011 (20:31:45))

fitrodyne Suhlasim, AK chce niekto nieco budovat musí pochopiť fyziologickym princípom ľudského org. byť trpezlivý, postupovať systematicky, trpezlivo a hlavne neustále kontrolovať výsledky svojej práce. Správna diagnostika a správne stanovenie objemu, intenzity, podnetu a druhu zaťaženia je asi jediným možným spôsobomn ako sa dopracovať k výbušného sile ako aj k z lepseniu iných poh. ach.. Nebudem spomínať, ze rozvoj tejto pohybovej schopnosti by mal byť v postupnosti vytrvalosť v sile, max. sila, rýchla sila a až na konci rozvoj výbušného sily a tu by sme tiež este mohli rozdeliť. ako teda správne diagnostikovať? Neviem.... Myslim ze v súčastnost i je na svete prístroj ktorý by mohol vo výraznej miere prispieť k zefektivneniu samotného tr. procesu. IDE o prístroj fitrodyne, ktorý meria samotný vykon, hmotnosť x zrýchlenie a tým správne stanoviť koľko kg a pri akej rýchlosti vykonávať. Škoda ze, s týmito zariadeniami pracuje len veľmi malo kond. trénerov tu u nás na slovensku a ze kluby nemajú dosť. Možnosti na jeho kúpu. Veľká škodaCitace

Petr Juda (22.09.2011 (08:19:44))

AH i Zdeňkovi C. Růstová ploténka je velice odolná na tlak, méně již na střižné síly. Proto nevadí posilování. Ovšem všeho s mírou. Dokud se u kluků neobjeví testosteron (s pubertou-spíš s tou tělesnou-sekundární pohlavní znaky), potom je posilovna jenom v rámci tonizace. Já nevím, jestli je pojem posilování s vlastním tělem správný (je to opět na diskuse), ale měla by to být váha, která se dá ovlivňovat pokud začne váznout technické provedení (tedy se začne někdo prohýbat apod-např. i u kliků )
Jinak v pubertě již bych se zátěží nebál. To jsou právě ty věci, které by se měli stále diskutovat. To je na více jak jeden seminář.A mohlo by být i více pohledů: volejbalisty, kondičního trenéra, lékaře apod. Děkuji za dotazy. P.JudaCitace

Zdeněk Cikrdle (22.09.2011 (04:46:19))

Osobní zkušenost Toto téma mi nedalo se pokusit přispět se svou osobní zkušeností podprůměrně biologicky disponovaného jedince(181,5 cm - dosah 230cm - nízký podíl rychlých vláken(aspo ň se tak hodnotím - ve 20 letech smeč.dosah-302 cm).Do systému vrcholového treninku a cíleného rozvoje skokanských dispozic jsem vstoupil až ve 20 letech(Zbrojovk a Brno)a v průběhu 3 let jsem postupně dosáhl sm.dosahu 321 cm(abs.výskok-91cm).Z hlediska projevuje výbušné síly-přezdívka od spoluhráče Pepy Macka - "létající blecha". Další potenciální rozvoj nedokáži objektivně posoudit, protože jsem tento proces přerušil, ale 330 bylo patrně reálných.Mám dojem, že této hodnoty dosáhl Zdeněk Haník. Tento úvod bych ukončil konstatováním: Nic není nemožné, je to jenom otázka osobního přístupu,po užívaných metod a prostředků.Chtěl bych nyní poukázat pouze na 3 oblasti. 1) Postupnost a soustavnost rozvoje skokanských schopností: Především v té soustavnosti (každý den) rozvoje je klíč. Ne tedy objem v jednotlivé TJ(spíše efektivnost), ale soustavnost a četnost nasazování treninku síly a rychlosti. Jako příklad bych dal působení Velasca kdy každodenní nasazování souboru posilovacích cvičení jako nedílnou součást TJ mám dojem někteří hráči jak fyzicky, tak mentálně nezvládali. 2)Používání metod a prostředků: Volejbal je mimořádně všestranná hra, ve které jsou uplatňovány snad všechny druhy síly: výbušná,statick á,ustupuj ící atd. Je důležitý rozvoj všech druhů síly, rozvoj statické a ustupující síly vedle mimořádně potřebného uplatnění v některých herních činnostech jako jsou vybírání a přihrávka, vytváří předpoklady v řetězci odrazu k lepšímu využití výbušné síly. Důležité je zařazování rozvoje všech metod včetně izometrie,izoki netiky a plyometrie.
3)Intenzita přístupu - submaximální, maximální a nadmaximální zátěže: Volejbalový zápas není dvouhodinové nepřetržité zatížení, ale proces 200 rozeher s průměrným časem trvání rozehry od 3-10 sekund(někde jsem četl průměr 7s).Pro volejbal platí tento princip obecně.Citace

AH (21.09.2011 (12:09:51))

Kdy na to ? Dobrý den, děkuji za zajímavý článek.
Napadá mne otázka... V jakém věku začít cíleně pracovat na zvýšení výskoku. Chápu, že je to opět velice individuální věc. Nicméně si umím představit - a to jsem laik, že posilovací cvičení by mohlo, pokud by bylo zařazeno brzy nebo neodborně dané věci spíše uškodit.Citace