Zlatý fond metodiky
pouze pro členy klubu
Volejbalový slovník – 2. díl: kuchařka
- Podrobnosti
- Haník,
- 27. Prosinec 2011
- Zobrazeno: 898
Téma dnešního krátkého příspěvku se zrodilo na základě komentářů pod článkem z minulého úterý. Předně bych se poněkud ohradil proti tomu, že mi Ivan Pelikán přisuzuje černobílé vidění. Věru jsem si vědom toho, že dění světa i dění sportovní má spoustu barev a odstínů. Čas od času je však třeba konstatovat bez okolků, že platí „černá“ a neplatí „bílá“. Tím ovšem nemá být řečeno, že za jistých okolností nemůže platit „zelená“ nebo „modrá“. Kdo se chce odborně a veřejně vyjadřovat, musí formulovat jasný názor a jakmile ho sdělí a jakmile je jednou na papíře nebo na webové straně, stává se jeho autor zranitelným, jelikož ani papír, ani web nemá tu schopnost argumentačně se bránit nebo obhajovat, či vysvětlovat odstíny. Co je psáno, to je dáno. Někdy má autor to štěstí, že někdo zareaguje a dává minimálně šanci autorovi argumentovat. To je ovšem menšinový žánr, takže bych měl Ivanovi nakonec poděkovat, že se vyjádřil. Na tom, co jsem napsal v minulém dílu, trvám, ale zkusme si jeden experiment. Prohlašuji, že obětuji na půl roku své „úterní okénko“ na tvorbu volejbalové kuchařky. Nejprve ale několik faktů:
- 1.Když jsem se vracel po roce 2000 natrvalo do Česka, znělo ze všech koutů republiky: „schází nám odborná literatura“. Říkal jsem si, to je prostor pro mě. Dlouhodobě jsem se o tuto problematiku zajímal a měl jsem z Rakouska technický i odborný náskok. Těšil jsem se na to.
- 2.Mezi lety 2000 – 2003 jsem vystoupil na řadě metodických seminářů o individuálních herních činnostech a vyrobil jsem první metodickou videokazetu o přihrávce.
- 3.Od roku 2003 jsem začal pracovat na knize Volejbal 1, přednášky pokračovaly, moje kempy, které jsem organizoval od roku 1995, se pod hlavičkou Volejbalové akademie staly monotematickou metodickou „nalejvárnou“.
- 4.roce 2004 vyšla kniha Volejbal 1, v níž je z hlediska základních odbití a individuálních herních činností téměř vše podstatné, ale vyčítalo se jí, že je příliš složitá. Budiž, udělal jsem společně s Alešem Novákem a Richardem Wiesnerem dvě metodická DVD: útočný úder a přihrávka. Ta byla názorná a snad srozumitelná.
- 5.Roku 2008 jsme dokončili knihu Volejbal – Viděno třemi. Myslím, že jsem vyjadřování výrazně zjednodušil a navíc jsem sitomu přibral tři korektory. Byl jsem přesvědčen, že dělám něco takového jako je požadovaná „kuchařka“
- 6.Mezitím jsem uspořádal desítky přednášek a moderovaných tréninků, napsal řadu odborných článků, vysvětloval a vysvětloval …
Za jedenáct let jsem skutečně něco hmatatelného vybudoval. Výsledek? Dovídám se, že potřebujeme skutečně jednoduchou kuchařku. Samozřejmě, očekával jsem opozici. Ale ta za jedenáct let nepřišla. A místo toho kuchařka … Máme tři tělovýchovné fakulty (Praha, Brno, Olomouc), dále pedagogické fakulty s oborem tělesná výchova. Volejbal patří mezi sporty s nějvětší základnou. Proč nikdo nevytvořil nějakou kuchařku, proč někdo nevytvořil vůbec nějakou publikaci? Protože jsme pohodlní a neodvážní. Ale budiž, nechci se chovat jako furiant. Ještě jednou vám „zbaštím“, že potřebujeme jednoduchou volejbalovou kuchařku, a řekněme, že mi tento stav jako předsedovi ČVS trochu vadí, a pustím se s vámi do toho. Má to ale podmínku: jestliže doposud nevznikla shora (a dle mého nevznikne, žádného autora nevidím), dejme ji šanci vzniknout zespodu.
Můj návrh zní: začněte posílat fragmenty, já jsem ochoten je třídit, připomínkovat a doplňovat prostřednictvím svých úterních článků, které vy zpětně můžete korigovat až do přijatelné a srozumitelné podoby. Navrhuji dále začít tématem přihrávka, tou rozehra začíná, nechám-li stranou podání (to je zvláštním a specifickým tématem). Budu dokonce trpělivý, když nepřijdou náměty, budu pokračovat ve volejbalovém slovníku a počkám vždy do chvíle, kdy bude na co reagovat. Takže, především zastánci „jednoduché kuchařky“ či jednotné metodiky, jste na tahu, slibuji, že budu konstruktivně spolupracovat, pokud budu schopen konstatovat iniciativu z vaší strany, inu téma PŘIHRÁVKA a vše, co s ní souvisí …
V Nymburce, 26.12.2011, Zdeněk Haník
RSS
Ještě další kniha?
Když si zadám do Google "učebnice volejbalu", dostanu dnes (31.12.2011) 1,810.000 odkazů. Pochopitelně řada odkazuje na stejné materiály, ale proč ještě přidávat další? Aby tu čtenáři naklikali co nejvíc hitů? Jestli je někdo línej si pročíst existující materiály, není mu pomoci. Vše nejlepší do Nového roku.Citace
Tak tu sedím na Silvestra
v práci a přečetl jsem si další příspěvky k tomuto tématu. Dovolím si citovat ZH: "jak zpracovat téma "přihrávka" do zatím virtuální "volejblové kuchařky". Já jsem svou výzvu myslel skutečně vážně." Nemám už sil ani chuť, ale ZH mám si udělat čas a najít co jsi psal na toto téma asi před třemi léty? A o tom filosofování bych na Tvém místě až tak moc nemluvil. Tady na ostravsku se mluví "k.....sky" tvrdě. Je mi z toho všeho smutno. Dodnes jsem se nedočkal odpovědi na mé otázky v košaté diskusi před bojem o to zda Ty nebo Tonda. A já byl jeden z těch, ktěří šli za Tebou. Ne, nemá to nic společného s přihrávkou ani s filosofováním. Tak všem hezký Silvestr a štastný nový rok 2012. Snad bude líp. BelmondoCitace
Forma
Ti, kteří chtějí napsat knížku nebo metodický materiál, se dostávají už na začátku do určité pasti. V naprosté většině jde o lidi, kteří o dané problematice dost vědí. Čím více toho víš, tím více ti připadá každý detail důležitý a podstatný. Tyto detaily a souvislosti si většinou autor nemůže odpustit. Zdají se mu prostě zásadní! Co je zásadní pro toho kdo píše, nemusí být rozhodující pro uživatele (čtenáře) tohoto materiálu. To je mechanismus, jak se může stát vytvořený materiál „těžký“, nesrozumitelný a v nejhorším případě nenajde příjemce. Opakem toho by mohla být jednoduchá forma, která již představuje výsledný produkt. Kdo chce jít „hlouběji“, tak najde jistě vše potřebné v pěkných knížkách Zdeňka Haníka. Někteří zůstanou u zjednodušené formy (možná pouze moderní tréninková cvičení) a už to bude přínosem a u některých to probudí touhu pátrat po hlubších souvislostech. Budou jistě i tací, které neosloví ani jedna forma, ale těm už není pomoci a půjdou si vlastní cestou necestou. Určitě se osobně vyjádřím svoji formou k přihrávce i jiným herním činnost. Do té doby přejí úspěšný nový rok všem trenérům! IvanCitace
omluva
Omlouvám se za překlepy a za několkanásobné odeslání, ale to je tou necitelnou captchouCitace
nebudeme úspěšní, kdyz neíime, co děláme
Nevím o tom, že by stručnou a jednoduchou volejbalovou kuchařku už někde měli, např. v USA, Brazílii, Polsku, Itálii nebo Německu. Pokud by ji tam měli, mohli bychom ji přeložit a bylo by hotovo. ZH se pokusil vytořit kuchařku knihou Viděno třemi a ani ta jako kuchařka přijata nebyla. ZH tvrdí, že nemáme kuchařku proto, že "jsme pohodlní a neodvážní". Dnes ZH píše, že pro něj je jedinou očekávanou reakcí na jeho článek jakýkoli příspěvek na téma přihrávka a že ostatní filosofické články si rád přečte, ale zadané téma neřeší.
Občas také zastávám postoj, že je třeba přestat "kecat" a už zčít něco dělat, ale chtěl bych uvést, že každému většímu projektu musí předcházet něco jako studie proveditelnosti . Jejím úkolem je především definovat, co má vzniknou a prozkoumat, zda je to vůbec realizovatelné. Jak důkladně se to má udělat závisí na tom, nakolik jsem přesvědčen o úspěchu. Pokud se to neudělá vůbec, riskuje se neúspěch. Podobně jako P. Řezníček mám i já silné pochyby, že jde udělat něco jiného, než nějakou obdobu knihy Viděno třemi.
Zde je evidentní, že nevíme jednoznačně, co jiného chceme. Namístě je i otázka, zda je projekt vytvoření kuchařky trénování volejbalu vůbec realizovatelný, když už tolikrát neuspěl. Je důležité vědět, proč se zatím nepodařilo kuchařku vytvořit, abychom věděli, čeho se vyvarovat a neřešili něco, co se už ukázalo jako špatné nebo jako slepá cesta.
Když budu na něčem pracovat, chci vědět, že je šance na úspěch. Systém řešení „nahrňte to sem, možná z toho něco vypadne“ za rozumný nepovažuji. Proto si myslím, že je nutno nejdřív vydiskutovat co chcema, jak to má vypadat a jakým způsobem se do toho zapojovat. I diskuze na webu mají své moderátory, kteří dbají na to, aby se někam směřovalo. Bez podobného moderátora to ani zde nepůjde. Citace
Občas také zastávám postoj, že je třeba přestat "kecat" a už zčít něco dělat, ale chtěl bych uvést, že každému většímu projektu musí předcházet něco jako studie proveditelnosti . Jejím úkolem je především definovat, co má vzniknou a prozkoumat, zda je to vůbec realizovatelné. Jak důkladně se to má udělat závisí na tom, nakolik jsem přesvědčen o úspěchu. Pokud se to neudělá vůbec, riskuje se neúspěch. Podobně jako P. Řezníček mám i já silné pochyby, že jde udělat něco jiného, než nějakou obdobu knihy Viděno třemi.
Zde je evidentní, že nevíme jednoznačně, co jiného chceme. Namístě je i otázka, zda je projekt vytvoření kuchařky trénování volejbalu vůbec realizovatelný, když už tolikrát neuspěl. Je důležité vědět, proč se zatím nepodařilo kuchařku vytvořit, abychom věděli, čeho se vyvarovat a neřešili něco, co se už ukázalo jako špatné nebo jako slepá cesta.
Když budu na něčem pracovat, chci vědět, že je šance na úspěch. Systém řešení „nahrňte to sem, možná z toho něco vypadne“ za rozumný nepovažuji. Proto si myslím, že je nutno nejdřív vydiskutovat co chcema, jak to má vypadat a jakým způsobem se do toho zapojovat. I diskuze na webu mají své moderátory, kteří dbají na to, aby se někam směřovalo. Bez podobného moderátora to ani zde nepůjde. Citace
nebudeme úspěšní, kdyz neíime, co děláme
Nevím o tom, že by stručnou a jednoduchou volejbalovou kuchařku už někde měli, např. v USA, Brazílii, Polsku, Itálii nebo Německu. Pokud by ji tam měli, mohli bychom ji přeložit a bylo by hotovo. ZH se pokusil vytořit kuchařku knihou Viděno třemi a ani ta jako kuchařka přijata nebyla. ZH tvrdí, že nemáme kuchařku proto, že "jsme pohodlní a neodvážní". Dnes ZH píše, že pro něj je jedinou očekávanou reakcí na jeho článek jakýkoli příspěvek na téma přihrávka a že ostatní filosofické články si rád přečte, ale zadané téma neřeší.
Občas také zastávám postoj, že je třeba přestat "kecat" a už zčít něco dělat, ale chtěl bych uvést, že každému většímu projektu musí předcházet něco jako studie proveditelnosti . Jejím úkolem je především definovat, co má vzniknou a prozkoumat, zda je to vůbec realizovatelné. Jak důkladně se to má udělat závisí na tom, nakolik jsem přesvědčen o úspěchu. Pokud se to neudělá vůbec, riskuje se neúspěch. Podobně jako P. Řezníček mám i já silné pochyby, že jde udělat něco jiného, než nějakou obdobu knihy Viděno třemi.
Zde je evidentní, že nevíme jednoznačně, co jiného chceme. Namístě je i otázka, zda je projekt vytvoření kuchařky trénování volejbalu vůbec realizovatelný, když už tolikrát neuspěl. Je důležité vědět, proč se zatím nepodařilo kuchařku vytvořit, abychom věděli, čeho se vyvarovat a neřešili něco, co se už ukázalo jako špatné nebo jako slepá cesta.
Když budu na něčem pracovat, chci vědět, že je šance na úspěch. Systém řešení „nahrňte to sem, možná z toho něco vypadne“ za rozumný nepovažuji. Proto si myslím, že je nutno nejdřív vydiskutovat co chcema, jak to má vypadat a jakým způsobem se do toho zapojovat. I diskuze na webu mají své moderátory, kteří dbají na to, aby se někam směřovalo. Bez podobného moderátora to ani zde nepůjde. Citace
Občas také zastávám postoj, že je třeba přestat "kecat" a už zčít něco dělat, ale chtěl bych uvést, že každému většímu projektu musí předcházet něco jako studie proveditelnosti . Jejím úkolem je především definovat, co má vzniknou a prozkoumat, zda je to vůbec realizovatelné. Jak důkladně se to má udělat závisí na tom, nakolik jsem přesvědčen o úspěchu. Pokud se to neudělá vůbec, riskuje se neúspěch. Podobně jako P. Řezníček mám i já silné pochyby, že jde udělat něco jiného, než nějakou obdobu knihy Viděno třemi.
Zde je evidentní, že nevíme jednoznačně, co jiného chceme. Namístě je i otázka, zda je projekt vytvoření kuchařky trénování volejbalu vůbec realizovatelný, když už tolikrát neuspěl. Je důležité vědět, proč se zatím nepodařilo kuchařku vytvořit, abychom věděli, čeho se vyvarovat a neřešili něco, co se už ukázalo jako špatné nebo jako slepá cesta.
Když budu na něčem pracovat, chci vědět, že je šance na úspěch. Systém řešení „nahrňte to sem, možná z toho něco vypadne“ za rozumný nepovažuji. Proto si myslím, že je nutno nejdřív vydiskutovat co chcema, jak to má vypadat a jakým způsobem se do toho zapojovat. I diskuze na webu mají své moderátory, kteří dbají na to, aby se někam směřovalo. Bez podobného moderátora to ani zde nepůjde. Citace
nebudeme úspěšní, kdyz neíime, co děláme
Nevím o tom, že by stručnou a jednoduchou volejbalovou kuchařku už někde měli, např. v USA, Brazílii, Polsku, Itálii nebo Německu. Pokud by ji tam měli, mohli bychom ji přeložit a bylo by hotovo. ZH se pokusil vytořit kuchařku knihou Viděno třemi a ani ta jako kuchařka přijata nebyla. ZH tvrdí, že nemáme kuchařku proto, že "jsme pohodlní a neodvážní". Dnes ZH píše, že pro něj je jedinou očekávanou reakcí na jeho článek jakýkoli příspěvek na téma přihrávka a že ostatní filosofické články si rád přečte, ale zadané téma neřeší.
Občas také zastávám postoj, že je třeba přestat "kecat" a už zčít něco dělat, ale chtěl bych uvést, že každému většímu projektu musí předcházet něco jako studie proveditelnosti . Jejím úkolem je především definovat, co má vzniknou a prozkoumat, zda je to vůbec realizovatelné. Jak důkladně se to má udělat závisí na tom, nakolik jsem přesvědčen o úspěchu. Pokud se to neudělá vůbec, riskuje se neúspěch. Podobně jako P. Řezníček mám i já silné pochyby, že jde udělat něco jiného, než nějakou obdobu knihy Viděno třemi.
Zde je evidentní, že nevíme jednoznačně, co jiného chceme. Namístě je i otázka, zda je projekt vytvoření kuchařky trénování volejbalu vůbec realizovatelný, když už tolikrát neuspěl. Je důležité vědět, proč se zatím nepodařilo kuchařku vytvořit, abychom věděli, čeho se vyvarovat a neřešili něco, co se už ukázalo jako špatné nebo jako slepá cesta.
Když budu na něčem pracovat, chci vědět, že je šance na úspěch. Systém řešení „nahrňte to sem, možná z toho něco vypadne“ za rozumný nepovažuji. Proto si myslím, že je nutno nejdřív vydiskutovat co chcema, jak to má vypadat a jakým způsobem se do toho zapojovat. I diskuze na webu mají své moderátory, kteří dbají na to, aby se někam směřovalo. Bez podobného moderátora to ani zde nepůjde. Citace
Občas také zastávám postoj, že je třeba přestat "kecat" a už zčít něco dělat, ale chtěl bych uvést, že každému většímu projektu musí předcházet něco jako studie proveditelnosti . Jejím úkolem je především definovat, co má vzniknou a prozkoumat, zda je to vůbec realizovatelné. Jak důkladně se to má udělat závisí na tom, nakolik jsem přesvědčen o úspěchu. Pokud se to neudělá vůbec, riskuje se neúspěch. Podobně jako P. Řezníček mám i já silné pochyby, že jde udělat něco jiného, než nějakou obdobu knihy Viděno třemi.
Zde je evidentní, že nevíme jednoznačně, co jiného chceme. Namístě je i otázka, zda je projekt vytvoření kuchařky trénování volejbalu vůbec realizovatelný, když už tolikrát neuspěl. Je důležité vědět, proč se zatím nepodařilo kuchařku vytvořit, abychom věděli, čeho se vyvarovat a neřešili něco, co se už ukázalo jako špatné nebo jako slepá cesta.
Když budu na něčem pracovat, chci vědět, že je šance na úspěch. Systém řešení „nahrňte to sem, možná z toho něco vypadne“ za rozumný nepovažuji. Proto si myslím, že je nutno nejdřív vydiskutovat co chcema, jak to má vypadat a jakým způsobem se do toho zapojovat. I diskuze na webu mají své moderátory, kteří dbají na to, aby se někam směřovalo. Bez podobného moderátora to ani zde nepůjde. Citace
Ještě jednou přihrávka
Nezlobte se prosím, ale jedinou očekávanou reakcí na tento článek je jakýkoliv příspěvek k tématu přihrávka. To se podařilo pouze Radkovi Pastňákovi. Všechny ostatní filosofické myšlenky si rád přečtu, ale zadání není filosofické, ale zcela pragmatické: jak zpracovat téma "přihrávka" do zatím virtuální "volejblové kuchařky". Já jsem svou výzvu myslel skutečně vážně. Zkuste prosím následovat Radka. Zdeněk Haník Citace
Gott mit uns!
"My jsme ti, co pracují s dětmi a nemáme čas na to abychom četli 260 stránek". To bych očekával před 60 léty a ne dnes..Citace
metodika
Nejde jen o to nesurfovat po webech s metodikou, ale i o to, že by to bylo sjednocené pro všechny!
Tak jako to bylo sjednoceno před 30 lety. Dnes se chce, aby jsi věděl co trénovat (ok), ale jak, to už záleží na tobě.Citace
Tak jako to bylo sjednoceno před 30 lety. Dnes se chce, aby jsi věděl co trénovat (ok), ale jak, to už záleží na tobě.Citace
ano
takováto kuchařka (už mam s tim slovem problem)není spasitelná pro všechny. Ale jakýkoliv takový materiál, lehce přístupný a srozumitený (tedy určitě video rozdělené podle kategorií-klidně s vloženým popisem či komentářem), bude velmi prospěšný pro ty, kdo nemají čas hodiny surfovata nebo číst 260 stranek a přesto pracují s dětmi buď ve škole nebo po práci. Tam jsou mezery obrovské a je dobré vědět, jak to dělají jinde a jiní. Pro ty, kdo si dokáží udělat času víc a věnují ho volejbalu, třeba na výkonnostn í úrovni, by pak měl být pouze jakýmsi odrazovým můstkem vlastní invence. Protože: čím více do věci vložíš, tím více se ti vrátí. Citace
To je \"kuchařka\"
Tréning vo volejbale, Horský a kol. - zatím nic lepšího nevyšlo a asi nevýjde. To je podle mne"kuchařka" se vším všudy.Citace
Vše už tu bylo...
V roce 1982 vyšla kniha /slovensky/ Tréning vo volejbale, Horský a kol. Obsahuje kapitoly 1.Charakteristika , rozbor a systematika 2.Trening vo volejbale 3.Vychovna praca vo volejbale 4.Planovanie a stavba treningu 5.Priprava, zabezpečenie ... kontrola tréningu 6. Športová príprava v jednotlivých kategóriach 7. Zásobníky cvičení a ich štruktura lizácia. Tato poslední kapitola zabírá z celkových 260 stran zhruba 200, s podrobným popisem a nákresy. Mj. obsahuje i pár stránek na téma minivolejbal. Brzy bude ke stažení na netu, budete včas informováni :o) Zdravím.Citace
pokračování úvod do příjmu
Tak ještě zpět na začátek - co je přihrávka. V podstatě rozlišuji dvě varianty, které mají zcela odlišný způsob řešení - přihrávka plachty, přihrávka rotovaného skákaného servisu.
Rotovaný - výchozí postavení v zadní části hřiště nízké střehové postavení, čistě akt tlumení z nohou nahoru vzad či pohybem rukou k tělu, důležitá rychlá reakce v pohybech stranou, často v pádu stranou.
Plachtící - odlišné postavení v přední části hřiště, většinou se přihrává balon směřující za hráče a to ve vyšší poloze, nad úrovní pasu, ve většině případů stranou nebo prsty - pokud jde balon na hlavu. Tlumení při bagru stranou vychází z rotace trupu a odlehčení souhlasné nohy.
viz:
http://www.youtube.com/watch?v=e9YQGUBRIok
Nejsem si úplně jist, jestli je naše literatura v popise techniky bagru stranou (mimo osu těla) úplně ideální.
Pak je ještě otázka příjmu balonu po pohybu vpřed, (kraťas)až ve výše odkázaném videu jsem se poprvé setakal s nácvikem příjmu po výkroku jednou nohou - oproti našemu tradičnímu zastavovacímu dvojkroku. V návaznosti na smečařský rozběh to myslím má své klady. Zatím o tom přemýšlím a váhám ... :-)
Takže když to shrnu, tak přihrávka bude z mého pohledu především volba správné techniky pro její provedení. Tedy bude dosti podstatné zvládnout nácvik jednotlivých variant techniky, tak aby hráči v herních situacích měli možnost volit správné provedení.
Zcela zásadní pro přihrávku je odahd dráhy letu míče, což bude vyžadovat dostatek průpravných cvičení.
Pro nácvik přihrávky vidím hodně podstatné vhodně imitovat dráhu letu míče - například - pro skákaný servis je vhodný rotovaný úder ze švédské bedny umístěné cca v polovině hřiště, pro plachtu nadhoz z oběma rukama horem (fotbalový aut) taktéž z vyvýšeného prostoru.
A čeho se vyvarovat - učit jen příjem v ose těla -z čerstvé zkušenosti na semináři Fop bylo stále dost trenérů, kteří zastávali názor, že nejdřív se naučíme příjem v ose těla, a pak teprve mimo osu. Citace
Rotovaný - výchozí postavení v zadní části hřiště nízké střehové postavení, čistě akt tlumení z nohou nahoru vzad či pohybem rukou k tělu, důležitá rychlá reakce v pohybech stranou, často v pádu stranou.
Plachtící - odlišné postavení v přední části hřiště, většinou se přihrává balon směřující za hráče a to ve vyšší poloze, nad úrovní pasu, ve většině případů stranou nebo prsty - pokud jde balon na hlavu. Tlumení při bagru stranou vychází z rotace trupu a odlehčení souhlasné nohy.
viz:
http://www.youtube.com/watch?v=e9YQGUBRIok
Nejsem si úplně jist, jestli je naše literatura v popise techniky bagru stranou (mimo osu těla) úplně ideální.
Pak je ještě otázka příjmu balonu po pohybu vpřed, (kraťas)až ve výše odkázaném videu jsem se poprvé setakal s nácvikem příjmu po výkroku jednou nohou - oproti našemu tradičnímu zastavovacímu dvojkroku. V návaznosti na smečařský rozběh to myslím má své klady. Zatím o tom přemýšlím a váhám ... :-)
Takže když to shrnu, tak přihrávka bude z mého pohledu především volba správné techniky pro její provedení. Tedy bude dosti podstatné zvládnout nácvik jednotlivých variant techniky, tak aby hráči v herních situacích měli možnost volit správné provedení.
Zcela zásadní pro přihrávku je odahd dráhy letu míče, což bude vyžadovat dostatek průpravných cvičení.
Pro nácvik přihrávky vidím hodně podstatné vhodně imitovat dráhu letu míče - například - pro skákaný servis je vhodný rotovaný úder ze švédské bedny umístěné cca v polovině hřiště, pro plachtu nadhoz z oběma rukama horem (fotbalový aut) taktéž z vyvýšeného prostoru.
A čeho se vyvarovat - učit jen příjem v ose těla -z čerstvé zkušenosti na semináři Fop bylo stále dost trenérů, kteří zastávali názor, že nejdřív se naučíme příjem v ose těla, a pak teprve mimo osu. Citace
Téma: ,,Přihrávka\" ve volejbalu:
Pro mě osobně, je pod pojmem přihrávka ve volejbalové tématice, řečeno velmi zjednodušeně - přihrávka je jakýkoliv příjem podání soupeře, tj. horem prsty nebo spodem bagrem, se snahou přihrát příjem podání soupeře, co nejlépe na post následující nahrávky, tj. na nahrávače. Takto mi toto téma přihrávka (neboli příjem podání soupeře), učil v roce 1980 na vojenské základní službě v Dukle Kolín, jako ještě aktivního hráče, vojína, tehdy ještě 1. ligy volejbalu, tehdy náš pan trenér Pplk. Pepa Plašil. Hrávali jsme v této době 1. ligu mužů ve volejbalu např. proti takovým velikým družstvům, jako byla tehdy velice známá TJ Lokomotiva Nymburk, za kterou v těchto letech minulých ještě hrával současný náš předseda ČVS, tehdy ještě aktivní hráč, pan PaeDr. Zdeněk Haník nebo proti tehdy našemu opravdu světoznámému družstvu, jakým bylo družstvo AERO Odolena Voda, za které v té době hrály největší hvězdy našeho volejbalu, např. někdejší nejlepší nahrávač na světě, bohužel, ale již v současnosti nebožtík, Pan Nahrávač Jarda Stančo. Do roku 2012 s volejbalovým pozdravem, atˇ se daří všem současným volejbalovým nadšencům Vašek P.S.: Totˇ moje Kuchařka volejbalu na téma, co je to vlastně ve volejbalu přihrávka.Citace
Kuchařka
K ruce se mi dostalo DVD, které zpracoval Ivan Pelikán (seminář Čeladná). Musím uznat, že jde o skvělý materiál. Pan Haník maximálně zpracoval metodiku nácviku útoku, přihrávky, odbití vrchem a spodem…Na této úrovni si nemůžeme stěžovat (my trenéři). Zmíněný seminář vše doplnil a zkompletoval. Na tomto DVD je téměř 200 cvičení (mimo zásadní věci), na které bych jen stěží přišla sama, nebo by to trvalo delší dobu. Toto je má představa kuchařky. Měla jsem to štěstí, že jsem se mohla semináře zúčastnit. To říkám z toho důvodu, že forma názorného semináře, který je navíc doplněn kvalitním videomateriálem je velice vhodná! Mám to při ruce, a pokud nechci upadnout do stereotypu, vždy najdu inspiraci. Výsledek – od věku 6 let až po první krůčky s opravdovou technikou volejbalu to je OK! Co se děje dále, od kadetek (kadetů) až po ženy (muže) je další historie. Jsem hráčka, a proto vím, že tady není vše v pořádku. Neschází nám opravdu něco modernějšího? Uznávám, že možná vlastní pohodlností změnu neprovokujeme.Citace
Desatero nebo Bibli ?
Musím začít materiálem, který zde zmínil Petr Juda:Dobrý, Semiginovský: Sportovní hry, výkon a trénink(1988). Pro mě se stal již od toho roku 1988 jedním z teoretických základů trenerské práce. Velice sofistikovaný a přesto srozumitelný a inspirativní.Pokud by se měl vytvořit nějaký další teoretický materiál, přimlouval bych se za to, aby se stal tento materiál z hlediska tvorby, konstrukce a obsahu určitým vzorem. Zaznívá tu volání po inovacích(nepop írám),ale při občasném sledování naší nejvyšší soutěže mužů i žen zjišťuji základní elementární nedostatky v technicko-taktické vybavenosti hráčů z hlediska volejbalových zákonitost í, které budou platit vždy.Také se domnívám, že nastal čas, kdy by si měl Zdeněk Haník pro oblast metodickou hledat svého pokračovatele,t yto záležitost i mu již svěřit a uvolnit si ruce pro předsednickou činnost.Český volejbal to moc potřebuje.Citace
Referendum
To co napsal pan Hanik nize, mi silne pripomina realitu na trenerskych kurzech. To je asi ten problem. Rekni a ja to zhodnotim. Pokud jsem pochopil nize napsane a s tim naprosto souhlasim, jde o /cituji/ revizi naplne treninkovych jednotek v ceskych volejbalovych klubech. Lidi, kteri mohou prinest svezi vitr tady moc neni a ostatni jedou ve starych kolejich a mozna si to ani neuvedomuji.Moje obava je ta pane Hanik, ze toto referendum nas opet uzavre do kruhu a nic nevyresi. Co na to panove Zach a Novak? Asi by meli vedet jaka cviceni chteji praktikovat, ktera jsou obrazem moderni hry a doby.V klubu ,kde jsem se rozcvicujeme uz 30. let stejne. Rozbehani, protazeni na zemi, 15 minut ve dvojici a 30 minut je pryc. To u nas pracuji dva treneri 2.tridy.Citace
K věci ...
Děkuji za příspěvky, ale prosím buďte konkrétní: co je pro vás přihrávka? co s problematikou souvisí? jak nacvičovat? čeho se vyvarovat? atd. ZdeněkCitace
Kuchařka
Souhlasím s vladou! Nejdříve je třeba definovat, co si pod pojmem kuchařka máme představit, abychom vůbec věděli jakým způsobem přispívat!
Jinak se osobně přikláním k tomu, aby to byl nějaký "interaktiv ní" videomateriál, který bude průběžně upravován, aktualizován a to v závislosti na nových trendech, atd.
Samozřejmě super je materiál zde na webu VA (taková menší kuchařka), problém však je, že staršně rychle zapadne. Bohužel zde chybí nějaké řazení, popř. štítkování, kde by bylo snadno dohledatelné i starší články. Prostě řazení na přihrávka, blok, útok, fyzička... k tomu rozdělení na přípravka/mládež/senioři...Citace
Jinak se osobně přikláním k tomu, aby to byl nějaký "interaktiv ní" videomateriál, který bude průběžně upravován, aktualizován a to v závislosti na nových trendech, atd.
Samozřejmě super je materiál zde na webu VA (taková menší kuchařka), problém však je, že staršně rychle zapadne. Bohužel zde chybí nějaké řazení, popř. štítkování, kde by bylo snadno dohledatelné i starší články. Prostě řazení na přihrávka, blok, útok, fyzička... k tomu rozdělení na přípravka/mládež/senioři...Citace
Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek
autor článků:
Luboš Bednář
- Zpravodajství ze soutěží
- Naši hráči v zahraničí
- Glosování událostí
autor článků:
Zdeněk Haník
- Trenérské tipy
- Aktuality z vrcholného volejbalu
- Reakce
- Trendy světového volejbalu
autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač
- Trenérské tipy
- Lékařské aspekty volejbalu
- Tipy pro kondiční trénink
- Překlady ze zahraniční literatury
- Mentální trénink
autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák
autor článků:
Jakub Novotný
- Volejbal očima hráče
- Hráčské zkušenosti
- Zajímavosti ze zahraničních lig
SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka
NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec