Rusáci, aneb stále je to v nás …

Podrobnosti

Haník,

01. Listopad 2011

Zobrazeno: 647

Petr Skoumal natočil svého času dvě skvostná CD: …Se nezblázni … a Poločas rozpadu. V refrénu jedné jeho písně se monotónně opakuje slogan: „…. Stále je to v nás, stále je to v nás …“. Jde o evokaci pocitu, který může vzbuzovat despekt vůči Rusům. Ty tanky v osmašedesátém jim prostě nemůžeme zapomenout. Ani to, že pod taktovkou Kremlu u nás došlo k destrukci hodnotového systému, k odumření elit, kdy zelenou dostalo (jak zpívá Kryl) „panstvo z podruhů“. Možná je v tom ještě více česká předposranost, nevím. A tak ani můj dlouhodobý postoj nevybočoval z celkové averze vůči zemi sovětů. Ne, že bych nyní zásadně změnil názor na tuto dějinnou epochu, naopak ještě víc u mě zesílil názor, že KSĆ byla zločineckou organizací a dopustila se stejně závažného dějinného zločinu, jako fašisté. Ale Rusko a především ruské občany, a snad ještě přesněji ruské umělce a sportovce vidím po čase trochu jinak.

Jsem pravidelným návštěvníkem opery, a upřímně přiznávám, že mě vždy uklidňuje, když si v seznamu interpretů před představením čtu ruská jména. Přestávám myslet na tanky, a chci vidět prvotřídní umění … a Rusové jsou v tomto směru výjimeční.

Nemohu se zbavit dojmu, že by dali dohromady 50 nebo 100 takových souborů, jako naše Státní opera Praha nebo Národní divadlo. Mimochodem ve sporu, zda pro Prahu stačí jedno špičkové těleso nebo potřebuje dva, jde samozřejmě o peníze, a to na straně těch, kdo rozhodují i na straně umělců. Předevčírem večer jsem ještě po zasedání mimořádné schůzi Rady mládeže stihl v Brně večer Dnů ruské kultury v ČR. Pozval mě Merta, který představil svou Petrohradskou symfonii … velmi mě bavila …. Je to pašák, ale po přestávce přišlo něco, na co jsem vůbec nebyl připraven. Přišla tam ruská klavíristka, ani nečekala, až neukáznění diváci usednou na svá místa a spustila interpretační masakr. Koncert pro klavír a orchestr od Prokofjeva v doprovodu Filharmonie Brno zmáčkla tak, že mi neuniklo, jak i některým fajnšmekrům ztuhly rysy. Přede mnou sedící Merta byl naměkko a absolventka klavíru na AMU Lenka Říhová, kterou znají někteří volejbalisté z oslav 90 let českého volejbalu, kroutila hlavou. „To je fakt šílený“, řekla po skončení té klavírní „spouště“. A tak jsem si uvědomil, že dovedu mít k těm „Rusákům“ taky trochu jiný vztah. Navíc dali světu mého zamilovaného Dostojevského. Jejich baleťáci, krasobruslaři, gymnasté, to je v pravém slova smyslu první liga. A volejbal? Mají ten samý problém, co my. Existoval u nich model státem řízené tělovýchovy, který fungoval poměrně úspěšně, přestože měl politický přídech. Stejně jako u nás. Ten politický přídech byl protivný, ale po jeho zrušení teď marně bojujeme o to, aby stát vyčlenil samostatnou kapitolu rozpočtu pro sport. Vyhodili dítě i s vaničkou, stejně jako my, a teď nevědí (stejně jako my) co s tím. Sport hraje v české politice betla. Dříve znamenal sport politikum, teď je pěšákem na mapě české politiky. A tak děláme kampaně (Hvězdy nepadají z nebe), abychom zase sport trochu politikem udělali. Ale zpět k ruskému volejbalu. Rusové nejsou schopni od roku 1990 vyhrát ME, MS nebo OH. Už tolikrát k tomu měli blízko, i třeba jen jeden, dva míče (MS 2002, ME 2007). Přitom jsou stále jednou z volejbalových velmocí nejvyššího řádu. Letos na ME jsem nepochyboval, že konečně vyhrají. Nakonec nesáhli ani na medaili. Skoro jako by to vypadalo, že Rusové vlastně potřebují toho cara, ať personifikovaného nebo zestátněného. Pevnou řídící ruku zatím nevedou nahradit idealismem či společným snem. Ať tak či tak, přes všechny potíže, kdo počítal s tím, že jsou Rusové po roce 1989 ze hry, tak se přepočítal. Majitel jednoho z nejluxusnějších hotelů v Karlových Varech Imperiál (převážně s ruskou klientelou) Jiří Milský mi vyprávěl: „ …všichni se mi na začátku devadesátých let smáli, že jsem postavil byznys na Rusech. Nic jsem jim nevysvětloval, jen jsem usmíval a napovídal jim, podívejte se na mapu …“.

Sice spolu s Petrem Skoumalem v první sloce notuji: „stale je to ve mně“, jsem rád, že je ta doba soudruhů už za námi, ale taky jsem starší a přidávám druhou sloku: „někteří Rusové mají cosi do sebe, před ruskými sportovci mám respekt, a ruské umění miluji …“. Ostatní je věc úhlu pohledu.

Zdeněk Haník, 31.10.2011, stále v pohybu …

---

RSS

Berny (01.11.2011 (21:59:36))

a k TV a Rusom A ja som si myslel, ze ten pan moderator ma fakt pravdu a ze za dobu vyslovovania Gigiho Mastrangela som jeho priezvisko naozaj vyslovoval zle a proste asi to bude Mastranjelo :D uff, to som si oddychol, ze nie som sam. Je to ale fakt ostuda, ze takeho chyby sa mozu udiat na profesionalnej urovni, minimalne ked ten clovek sa pohybuje v oblasti volejbalu...Pane Haníku, nehanbite sa opravovat vyslovnosti i o tom to je a nenechte si skakat do reci...hlavne Vase slova davaju nejaky zmysel. A hlavne pevne verim, ze Mastranjela nabuduce opravite :)))

Co sa tyka Rusov a averzii voci nim starsou generaciou, z historie proste poznam, poznam aj od rodicov a starych rodicov. Pride mi to niekedy az smutne, ze po vojne sme vyfasovali Rusov miesto Amerikancov a kde sme mohli byt. Jo, kde som mohol byt keby..Keby boli ryby v ri.i, nepotrebovali by sme rybniky. A urcite je v tom komunizmus, nezazil som, nemozem sudit, podla zazitkov ostatnych vsak mozem sudit, ze to bola sračka, ale ten Mihaylov je proste pán volejbalový búh :)Citace

ZH (01.11.2011 (19:03:24))

Děkuji Děkuji za opravu, byl jsem sice mimo domov, ale taky jsem si to mohl na netu ověřit. Mám v silné paměti ty dvě desky, a tak mi to splynulo ... tu "Třináctou" mám taky. ZdeněkCitace

Petr (01.11.2011 (15:01:53))

Vždy se nějaká chyba najde :-) Zajímavý článek, jen "....stále je to v nás" zpívá Luboš Pospíšil na desce Třináctá komora, hudba B.Zatloukal text P.Šrut, údaje z desky :-) Citace

M.S. (01.11.2011 (14:19:29))

Je mi 30 takže z doby "minulé" mám vzpomínky jen z bezstarostnýho dětství. Ale mnohdy mě v době současné napadá myšlenka že snad ani nemohlo být horší než to co tu máme teďCitace

MK (01.11.2011 (13:57:48))

to mne nepřekvapuje Výborné, za naši připosranou a egocentrickou povahu vlastně můžou jiní, Rusy,rómové, eskymáci a nevím kdo ještě. Není to spíše tak, že jsme líní něco změnit a jenom hloupě kecáme?Citace

MG (01.11.2011 (11:48:45))

averze k Rusům Taky ji mám a taky nevím, z čeho přesně plyne. S jednotlivcem se bavíte v pohodě, tlupě už nedůvěřujete a jako celek je shledáváte jako zaostalý policejní stát, na jehož pojmenování užíváte slova Sibiř coby synonyma pro Rusko. Holt je to tak. Já minulou éru nepamtuju a když rodičům vykládám, že všechno špatné dnes má kořeny právě v této době, tak se zaručeně strhne přestřelka, na jejímž konci se všichni vrátíme do svých zákopů, zcela nepoznamenáni argumenty protistrany. Individuální výkony ze světa kultury a sportu nemohou odvěkou pachuť přehlušit, byť mohou být sebelepší. Obzvlášť při zhlédnutí každé první reportáže z televizních novin za socialismu mi nabíhá husí kůže a mám chuť vraždit, kam nás to Rusové zavlekli.Citace

Milan (01.11.2011 (09:07:43))

Němčouři K Rusům asi toto... Stačilo mi poslouchat zážitky pararodičů (hlavně babičky) o osvobození Rudou armádou,zkušenost rodičů z roku 1968 a jedna beseda s Čečenskou uprchlicí taky stála za to. Kdo tu možnost neměl, může si něco přečíst. Třeba takový Tanec na troskách úplně postačí. A hlavně....i Němci mají Bacha, Mozarta a Mnichovský orchestr a máme je za zmetky. Nechápu prostě neustálou servislnost k Ivanovi. A k výbuchu Rusů na ME asi jen tolik: hodně jsem jim to přál... Zvlášť když jsem viděl jak vypadají K.V. po invazi přivandrovalců z východu.Citace

David (01.11.2011 (08:40:23))

Prachy a elita No skoro mi z toho vychází, že hlavní sdělení, byť
notně kryptické, je, že nebudou prachy. A iluze o nějaké elitě mě přešly během posledních dvou televizních přenosů. Tolik čuráků, zmrdů a čehokoli zkurveného jsem snad v televizi ještě neslyšel. Jediná možnost, jak se s dítětem podívat na volejbal je vypnout zvuk. A pak už nikdy víc, škoda. Nějaké obhajování, že to je v zápalu boje, aspoň u mě neobstojí. Komolení typu Mastraňelo není zase tak hrozné, mohl to být třeba i 'Mastrojany'.Citace

Berny (01.11.2011 (06:56:59))

mozno preto Že Rusom a Čechom chýba ta vodcovská osobnosť v tíme, niekto kto vie zarvať, zprdnúť a nie iba hrať si profesorskú hru. Staršiu generáciu hráčov nepoznám. Ako mladý chalan som som s volejbalom este len zacal, ale za tu jednu dekádu som si čo to povšímal.
V Čechách by som videl v národu veľkú slabinu a to takú, že tam nie je žiadny vodca, nemyslím niekoho, kto do toho tluče co to da (Honza Štokr), ale niekoho, z koho vyžaruje to práve nadšenie. Taká tá zapálenosť a do toho rozvaha. Pri zápase Budejky - Cuneo som si uvedomil, ze ten pravy je Kubo Novotný. Je to proste ťahúň, tak to vidím.
Ruský národák: Tam sa mi jedno obdobie črtal na tento post nahravač Grankin, pretoze je to perfektny strateg, ale stale tam nieco chyba, stale je to take strojove. To iste plati o Maximovi Mikhaylovovi. Je to pán hrác - moj osobný vzor, ale nemozem v nom najst to zapálenie. Je to iba zase iba mašinka na uspešnost, lenze na Maximovi to byt postavene cele nemoze. JEden clovek zapas nevyhra, nevyhra turnaj, iba prispeje vacsinou. Pocas svetovej ligy sa mi na tento post lídra ukazoval Taras Khtey, ale zase je to po ME v čudu. U nás v narodáku je to jednoduche - Tomáš Kmeť a to bez diskusie. Takze na zaver by som to zhrnul do jednej vety. Bez osobnosti a lídra to proste nejde. Pekny denCitace