Mládež v hlavní roli, 7. díl

Podrobnosti

Haník,

23. Srpen 2011

Zobrazeno: 645

Dnešním článkem zahajuji tu nejtěžší kapitolu koncepce mládežnického volejbalu. Mottem je „JAK NA TO“. Tento seriál od příštího týdne na měsíc přeruším, jelikož se chci aktuálně věnovat nadcházejícímu Mistrovství Evropy mužů miniseriálkem: „Co asi nevíte o ME“, v němž bych rád zveřejnil některé věci ze zákulisí, které nemusí být čtenářům úplně známy. Nejde samozřejmě o žádná bombastická objevení, ale třeba přivítáte informace, jak se připravuje ME. Tak to tedy od příště.

Zpět k mládeži. Všiml jsem si, že na mnou představovaná racionální fakta, přišlo málo vašich připomínek, ale to je obvyklé, pokud není vyprovokována živná půda pro diskusi.

Konstatoval jsem opakovaně, že vidím tři základní kategorie problémů v oblasti mládežnického volejbalu a že prvním je „úbytek mládežnické základny“. Ve 4. dílu jsem nabídl několik exaktních dat sestavených do grafů a shrnutých do shrnujících konstatování. Už je nebudu opakovat, můžete si je najít ve 4. dílu, ale soustředil bych na pouze na dva závěry, které pro mě znamenají dva zásadní náměty k řešení. Z níže uvedených tabulek se dají vyčíst následující zjištění:

• Pokles členské základny od žákyň k ženám a jejich odliv po 18 roce věku
• Výrazně nižší počet žáků než žákyň

Podle mého soudu nic víc nepotřebujeme řešit než dva problémy, které s výše uvedených zjištění vyplývají a to jsou:

• Získat pro volejbal kluky v žákovském (minivolejbalovém) věku
• Udržet u volejbalu holky po 18 roce

Udržet holky u volejbalu je problém k řešení, ale přesto se domnívám, že kdybychom udělali analýzu v jiných sportovních odvětvích, tak dojdeme ke stejnému zjištění. Je docela logické, že dívky, které hrají volejbal do maturity a nepokračují v něm vrcholově, dospívají v souladu s ženskou rolí k jiným životním prioritám a volejbal opouštějí, nebo ho hrají v hobby podobě. Kluci, i když se nedostanou do extraligy, soutěží a srovnávají se na bitevním poli velmi rádi, a proto pokračují v 1. nebo 2. lize a dokážou se volejbalu náruživě obětovat až do veteránů, i když už ne podřídit mu život (to už je potom profesionalismus). A takže ve skutečnosti má český volejbal jediný skutečně alarmující problém. A to je

Získat pro volejbal kluky v žákovském (minivolejbalovém) věku.

Tak se mu chvíli věnujme:

Volejbal je v počátečních fázích technicky náročný sport:

Přestože volejbal zásadním způsobem stojí na technice, nesmíme se v úplných začátcích příliš soustředit na techniku a musíme trochu počkat, až kluky chytíme do „lasa zájmu“ o volejbal. To nejde jinak než hrou. Musíme zmenšit hrací prostor a snížit počet hráčů. V tom nám pomůže projekt minivolejbal v barvách, lépe řečeno žlutý a oranžový minivolejbal. Ve strategii ČVS to tedy znamená jasnou sázku na úspěšně započatý model minivolejbal v barvách.

Volejbal mizí ze škol:

Rád bych k tomuto bodu napsal heslo „minivolejbal do škol“ … a schoval se za něj, ano, podnikáme jisté kroky, jako propojení s AŠSK a jejich strukturou soutěží, dostali jsme modrý minivolejbal do systému soutěží AŠSK, dokonce chystáme i zařazení dalších barev. Ale ruku na srdce. To není ta pravá náplast na základní bolístku. Můj názor je ten, že musíme působit přes lidi a přes kluby, nikoliv primárně přes školní strukturu. Jinými slovy, podpoříme činnost trenérských a učitelských osobností v klubech, bez nich totiž volejbal do škol nedostaneme. Jeden zapálený učitel, ovlivní ředitele školy a zblbne nejen kolegyně tělocvikářky ve vlastní škole, ale i třeba v celém městě. Věřím na lidi, ne na pěkně barevně zpracované a prezentované projekty, jsem psal již mnohokrát, rád bych se na to zaměřil a hledal a podporoval úsilí takových osobností, především v klubech, které již fungují nebo vznikají.

Minivolejbal v barvách do krajů

Jestliže se v letošním roce podařilo úspěšně zrealizovat minivolejbal v barvách jako pilotní akci, pak je nutné ji dostat do krajských struktur. Ono to samozřejmě není tak jednoduché, stojí takový špás (jak byl letos realizován) nemalý peníz, ale letošní model prokázal jednu důležitou věc, která má klíčový význam a láme jeden mýtus: totiž na takovou soutěž, jako je minivolejbal v barvách můžete děti sehnat i „z ulice“, což je samozřejmě nadsazený výraz, ale doufám, že si rozumíme: jde o to, že nepotřebujeme složitý a dlouhodobý proces přípravy. Získáme-li děti (zvláště kluky) pro jeden turnaj, kdy jim jednoduše vysvětlíme pravidla a necháme je hrát třeba žlutý nebo oranžový minivolejbal, je tu reálná naděje, že si dítě (kluk) skončení turnaje řekne, takovou hru chci hrát. Zde potřebujeme pomoc krajů a kraje mají šanci se smysluplně realizovat.

Propagace a prezentace volejbalu

Nejlepším a nejpřirozenějším prostředkem rozvoje mládežnického sportu je mediálně podporovaný úspěch seniorské reprezentace. Hvězdy, ikony, modly … to přirozeně funguje. Samozřejmě, že vycucat si z prstu mezinárodní úspěch v mužské kategorii není tak snadné. To by chtěl každý stát, ale je nutné tento fenomén mít na paměti a spojovat všechny možné významné „spektákly“ s různými akcemi pro děti. To je letos minivolejbal v barvách při ME v Karlových Varech. Máme přeci dvě družstva Lize mistrů (Prostějov a České Budějovice). Budeme hrát Evropskou ligu, je tu finále Českého poháru atd.

Volejbal je rodinný sport

Volejbal, jak je na jedné straně náročný na naučení, má na druhé straně jednu velkou výhodu, kterou chytří Češi svým způsobem vždy využívali a stále ještě využívají. Umožňuje setkat se na jednom hřišti staré a mladé, kluky a holky. Různé mixované modifikace volejbalu, generační turnaje atd. stále ještě mají velkou úlohu ve volejbalovém hnutí. Pokud chceme přirozené nevýhody volejbalu ve srovnání s jinými hrami potlačit a přednosti zvýraznit, pak je tu možná cesta přes rodinu. Volejbal je rodinný a rodino-tvorný sport nebo má alespoň takový potenciál, více než jiné míčové kolektivní hry. To je další cesta, kterou v českém volejbalu půjdeme.

Tímto směrem se zásadně ubírají moje úvahy, i úvahy mých spolupracovníků, bez jejichž zásadního vkladu a nasazení se neobejdu. Za tři neděle začíná Mistrovství Evropy v Praze a Karlových Varech. Moje příští články budou patřit ME a pak se vrátíme k mládeži.

Zdeněk Haník, 23. Srpna 2011, Brno

---

RSS

sd wetgyte (25.10.2011 (09:53:27))

cdsgfsgqe
ghd hair straighteners
cheap ghd uk
cheap ghd
ghd outlet uk
cheap ghd straighteners
GHD Benefit
GHD Pink
GHD Kiss
GHD Precious Gift
GHD Pure White
GHD Deluxe Midnight Collection Gift Set 2011
ghd hair straighteners
ghd cheap
cheap ghds
discount ghd
ghd austrailia
GHD Gold
GHD Diamond
New GHD IV Salon Styler
GHD Deluxe Midnight Collection
GHD Purple
GHD New Wave Limited Edition
uggs on sale
uggs sale
cheap ugg uk
ugg boots sale
cheap ugg boots
ugg classic short
Cardy ugg bootsCitace

MG (24.08.2011 (04:09:23))

volejbal Klíčový problém je otázka těch učitelů na ZŠ. Moje vlastní zkušenost je taková, že jsem tělocvik na základce nenáviděl, protože jsme dělali voloviny jako kotoul plavmo nebo maximálně hráli fotbal. Na střední jsme měli za bosse trenéra karvinské házené, každopádně jsme zase byli těžce nesportovní třída a po první hodině (kdy se zeptal, kdo dělá sport, a našel jednoho oštěpaře) snahu vzdal. Oslovit učitele je klíč, je to něco, co u nás, podle mě, ještě žádný sport neudělal a takový, kterému příprava hřiště zabere čtvrt hodiny ze 45 to potřebuje o to víc. Jinak co se týče toho, že volej je rodinný či lidový sport, to je velká pravda, na které se taky dá stavět. I včera v předsálí zkoušky jsem se bavil s dlouholetými kolegyněmi a po deseti minutách jsme sklouzli od církevní organizace na Moravě mezi 9. a 13. stoletím k volejbalu a k tomu, jak ho máme všichni rádi. Na rozdíl od jiných sportů ho hraje skoro každý, škoda ale, že neorganizovaně, protože nejnižší soutěže už mají na většinu lidí moc vysokou úroveň; chce to dostat mixy do krajů, buď kooperací s existujícími soutěžemi, nebo strukturou vlastních, dostanu-li posvěcení, že to není blbý nápad, rád se toho u nás chopím. A ježto ta včerejší zkouška dopadla dobře a cítím se stále lehce (spíš těžce) pod parou, tak se omlouvám za případnou těžkopádnost či nesrozumitelnos t.Citace

Ivan Pelikán (23.08.2011 (14:31:14))

Do škol... Jen pro informaci, klub ŠSK Beskydy požádal o statut, aby mohl dále vzdělávat učitele na prvním stupni základních škol.Předmětem je hlavně problematika minivolejbalu a pohybové průpravy. Žádost o akreditaci již byla podána. Ahoj IvanCitace

coach (23.08.2011 (14:15:59))

do škol! Jasně,přes to málo co chce ještě trénovat mládež je potřeba navázat kontakt na školy! Co takhle nějaké školení pro učitelky na prvním stupni? Volejbalové kroužky po vyučování už nikoho nezajímají! Dělám to už skoro 20 let, ale je to téměř ztráta času.Citace

Štěpán Javůrek (23.08.2011 (09:30:27))

Atraktivita... Nevím, jaký cíl sleduje fotbalové hnutí pořádáním McDonald cupu, ale naším cílem by mělo být oslovit potěr.. I kdybychom neměli v zádech partnera typu McDonald , šlo by to... Ale vyžadovalo by to nasazení nás, kteří volejbal děláme a pomoc těm, kteří s minivolejbalem nemají zkušenosti, tedy především učitelům na ZŠ.. To by mohl být úkol pro trenéry a funkcionáře klubů v příslušných městech.. Je přece jejich zájmem, aby se děti tímto turnajem nadchly... Citace

Dan Merta (23.08.2011 (09:11:28))

Bod pro Štěpána Štěpán to stihl napsat dříve... fotbal má tu výhodu, že na školách existuje právě turnaj typu McDonalds (tuším že pro nižší stupen ZS) a pak i CocaCola Cup (pro vyšší, resp. existuje ještě???).

Podobným směrem by se mohl vydat i volejbal, jenže atraktivitou těchto turnajů není ani tak sport jako značka, která je schopná daný turnaj, resp. sport propagovat (atraktivně hlavně pro ty mladé). Kdo by toto mohl udělat pro volejbal (pokud už by systém takovýchto turnajů vznikl)? UNIQUA asi těžko...Citace

Štěpán Javůrek (23.08.2011 (09:01:48))

Školy.. Inspiruje mě systém, kterým hrají fotbalisté Mc Donalds cup.... Co takhle minivolejbal formou a) školní kolo b) městské kolo c) okresní d) krajské e) zemské f) republikový festival? Ve školách se chytí děti i učitelé, postupem dál se zapojí OVS a KVS .... Republikové finále pod patronací ČVS.. atd..Citace