Smích: ne koření, ale jed českého fotbalu

Podrobnosti

Pavel Hartman: fotbal,

25. Leden 2009

Zobrazeno: 1232

Na zimním soustředění fotbalové Sparty, postavili na běžky Bonyho Wilfrieda. Chlapík z Pobřeží Slonoviny viděl sníh i úzká prkénka poprvé v životě, ale neměl jiného zbytí, musel do stopy. A tak padal, padal a zase padal. Přihlížející z řad sparťanů se popadali za břicho. Příliš to nechápu. Spíš si pokládám otázku: Není to trošku drahý špás? Zvláště když mi pak kondiční trenér Sparty řekl, že Bony je náchylný ke svalovým zraněním a sám je zvědavý, jak hory přečká. Přesto ho pustil na lyže, na kterých dotyčný svůj pohyb neuměl, i když se všemožně snažil, kontrolovat. A všichni se smáli. Nic proti smíchu, je přece kořením života, ovšem nevím, jestli český fotbal střílí do správných terčů smíchu. Podle mě ne. Naopak ony terče si totálně plete. Takže se smích stává nikoli kořením, nýbrž jedem. Když jsem před léty coby trenérský zelenáč trénoval žákovské mužstvo, začal jsem s kluky dělat cvičení na rychlé nohy. Pro všechny vyspělé fotbalové země naprosto samozřejmá věc. Pro mě také, jenže pro mnoho mých kolegů důvod k úsměvům a posměšným poznámkám: „Netrénuješ baletky, ale fotbalisty!“ Bylo mi líto, že to nechápou. Tím, že si libovali v české setrvačnosti, totiž škodili capartům, které vedli. Zároveň jsem si říkal: „Snad to ve vyšších patrech fotbalu bude lepší.“ Spletl jsem se, není. Pochopil jsem to hned, jak jsem měl možnost coby novinář nakouknout pod pokličku prvoligových klubů i reprezentace. Žil jsem v představě, že sportovní úsek těchto fotbalových firem budou řídit sportovní manažeři, kteří se budou pídit po nejnovějších trendech z hlediska přípravy, taktiky, samotné hry, aby mohli udat progresivní směr. Protože na ně budou tlačit majitelé, kteří si budou uvědomovat, že jiná cesta k tomu, aby byli na hřišti konkurenceschopní a mimo ně následně ziskoví, nevede. Skutečnost? Smích od těchto povolaných na adresu hrstky novátorů. Kdysi se smáli strečinku, pak zónové obraně, poté americkým kondičním specialistům u německého národního týmu. Smáli by se určitě i kouči Rangnickovi, který s Hoffenheimem hraje fotbal na „nudli“ dlouhé devadesát metrů a široké pouhých patnáct metrů. Ordinuje ho totiž jako lék na přímočarost. Smáli by se i trenérovi Bayernu Mnichov Klinsmannovi, který v Dubaji zařadil do přípravy prvky z tréninku biatlonistů. Protože by jim nedošlo, že tak činí proto, aby byli Toni a spol. schopní po maximální zátěži ještě i přesně zacílit na branku. Svět se ale pak, bohužel, směje našim výsledkům.

V Praze 23.1.2009 Pavel Hartman

---

RSS

mbt (19.09.2010 (10:41:06))

mbt I’ve started to undertand what it means <a href="http://www.mbtinshoes.com">mbt shoes</a>only recently <a href="http://www.flatiron4u.com">chi flat iron</a>but he’s a good boy after all. Keep doing your best <a href="http://www.mbtinshoes.com">mbt shoes</a> guys, Internet is a real blessing .I have bookmarked <a href="http://www.mbtsonline.com">mbt shoes</a>you and will be back soon. How often do you update <a href="http://www.mbtsalestore.com">mbt shoes</a>?Citace

ČENDA PETRUCHA (25.01.2009 (21:52:48))

Smích? spíše smutek!!! ano to je přesně ono!!
Myslíme si, že jsme pupek světa, že máme recept na všechno
a My Češi se přece nemusíme nic učit. Přece umíme všechno
nejlíp!! Pokud si hráči i trenéři neuvědomí, že musí Svému sportu obětovat co nejvíce, tak nemá vůbec cenu se tady bavit o úpadku veškerého sprtu u nás. a na úspěchy budeme
muset hodně rychle zapomenout!!Citace