Fotbal a fair play (2. pokračování)

Podrobnosti
Jaromír Votík: fotbal,
24. Srpen 2009
Zobrazeno: 1161
Musím se přiznat, že mediální kampaň kolem problému simulování, která se rozběhla po „nahrání“ faulu hráčem Slávie Praha Černým a následném vyrovnání z trestného kopu, mi trochu na jedné straně sebrala vítr z plachet a na druhé také pomohla, neboť potvrdila nepřetržitou aktuálnost diskutovaného problému. Soulad či nesoulad jednání s etickými normami je logicky nejtransparentnější v profesionálním fotbale, protože je stále ostře sledován veřejností laickou i odbornou a je mediálně atraktivní. V profesionálních klubech neustále stoupají nároky majitelů klubů na hráče, trenéry, ale i management klubu. Ten klub řídí často podle zákonů tvrdého byznysu a úspěch či neúspěch se zákonitě odráží v ekonomice klubu a už jsme jen krůček od možného zdůvodnění, proč profifotbal nabízí poměrně často prostor pro nedodržování pravidla fair play a hledání cest k vítězství za každou cenu. Ale jako vše není většinou jednoznačně černobílé, oponent by řekl „simulovalo se vždycky, i když nešlo o tak velké peníze a co fotbal na okresní úrovni, kde se také simuluje?“... (foto:www.znojemsko.cz)
 Musím se přiznat, že mediální kampaň kolem problému simulování, která se rozběhla po „nahrání“ faulu hráčem Slávie Praha Černým a následném vyrovnání z trestného kopu, mi trochu na jedné straně sebrala vítr z plachet a na druhé také pomohla, neboť potvrdila nepřetržitou aktuálnost diskutovaného problému. Soulad či nesoulad jednání s etickými normami je logicky nejtransparentnější v profesionálním fotbale, protože je stále ostře sledován veřejností laickou i odbornou a je mediálně atraktivní. V profesionálních klubech neustále stoupají nároky majitelů klubů na hráče, trenéry, ale i management klubu. Ten klub řídí často podle zákonů tvrdého byznysu a úspěch či neúspěch se zákonitě odráží v ekonomice klubu a už jsme jen krůček od možného zdůvodnění, proč profifotbal nabízí poměrně často prostor pro nedodržování pravidla fair play a hledání cest k vítězství za každou cenu. Ale jako vše není většinou jednoznačně černobílé, oponent by řekl „simulovalo se vždycky, i když nešlo o tak velké peníze a co fotbal na okresní úrovni, kde se také simuluje?“ Nabízí se odpověď „prostě to patří k fotbalu“ a tato slova jsme slyšeli nebo četli v poslední době poměrně často. Při výuce trenérů UEFA profi licence je jedno z témat „Profesní komunikace“ nazváno „Základy etiky trenér – hráč“ a vyučující zformuloval tuto problematiku do následujících pravidel chování pro trenéry: 1. nepodřizovat pravdu jiným zájmům, 2. upřímnost, spravedlnost, nešířit informace z neověřených zdrojů, 3. NE korupci, důraz na lidskou důstojnost. Určitě se shodneme, že chovat se podle těchto pravidel i ve společnosti nefotbalové je často hodně složité. Ale nechtěl bych sklouznout k planému filozofování až mentorování a tak zpátky k fotbalu. O simulování jsme se již bavili a dalším negativním jevem je surový, hrubý, brutální, nesportovní způsob boje. Zákroky z této kategorie, ohrožující často zdraví, mají určitě více příčin, ale jednou z nich může být skutečnost, že fotbalové utkání může být trenéry i hráči pojato jako bitva nebo válka, kdy zbraněmi není jen míč a fotbalová způsobilost hráče, ale také využívání způsobu vedení „boje“, které není v souladu s fair play. Připomenu jen, že např. trenér Francie Domenech se netajil motivačním heslem „Žijeme společně, umřeme společně“ převzatým z válečného prostředí. Podobně Brazilec Scolari čerpal motivaci z knihy „Umění války“ pojednávající o stresu během přípravy na bitvu, disciplině a jednotě válečníků. Ostatně jeden z našich ligových trenérů s oblibou motivoval hráče před utkáním slovy „Tak hoši, hrajeme, bojujeme jako o život“ a traduje se, že jeden ze starších hráčů, když oponoval, že přece nejde o život, ale je to jen hra, tak si už moc nekopl. Ale abych nevytvořil mylný, idylický obraz fotbalu – je to boj o vítězství, je to kontaktní hra, která někdy bolí a kdy může dojít a také dochází k úrazům. Ale způsob boje by měl být veden v rámci „mantinelů“ daných pravidly. Téma fair play nabízí velmi široký interpretační prostor, ale příště jej už zakončím. Téma – „zakopnutý míč při zranění“.

 

V Plzni 19.7.2009     Jaromír Votík

2000 Zbývá znaků

 

Servisní organizace: VCM Brno, Botanická 70, 602 00 Brno, mobilní tel.: 608 121 214, e-mail: info@vcmbrno.cz
OLC Systems, s. r. o. - tvorba www stránek

autor článků:
Luboš Bednář

  • Zpravodajství ze soutěží
  • Naši hráči v zahraničí
  • Glosování událostí

autor článků:
Zdeněk Haník

  • Trenérské tipy
  • Aktuality z vrcholného volejbalu
  • Reakce
  • Trendy světového volejbalu

autoři článků:
Jiří Zach, Petr Juda, Radek Krpač

  • Trenérské tipy
  • Lékařské aspekty volejbalu
  • Tipy pro kondiční trénink
  • Překlady ze zahraniční literatury
  • Mentální trénink

autoři článků:
Pavel Plzák, Jaroslav Matěj,
Radek Častulík, Aleš Novák

autor článků:
Jakub Novotný

  • Volejbal očima hráče
  • Hráčské zkušenosti
  • Zajímavosti ze zahraničních lig

SO - Víkendová příloha
Zdeněk Merta
Jan Jiráň
Jiří Lípa
Ivo Dubš
Michal Palinek
Jiří Novák
Jaroslav Hřebík
Jaromír Bosák
Pavel Hartman
Jaromír Votík
Luděk Procházka

NE - Diskusní fórum
Přemysl Kubala
Zdeněk Haník
Michal Němec