Moculescu: nechci skočit z trenérské lavičky rovnou do truhly …

Podrobnosti

Archiv rozhovorů,

26. Říjen 2007

Zobrazeno: 2410

Úterní příspěvek tentokrát vlastně není můj. Překlad z němčiny je mým jediným podílem na něm. Přesto jsem ho zařadil do úterní rubriky, a to ze tří důvodů: zaprvé je Stelian Moculescu mým dlouholetým přítelem (ne, není to kamarádství, ale solidní pracovní přátelství). Zadruhé se mi líbí, jak německý novinář klade otázky a jak Stelu odpovídá (poučné). Zatřetí bude za měsíc mým soupeřem v kvalifikaci na OH a soupeře je třeba znát. O něco podobného se ostatně pokusil i Moculescu vůči mně, když mě na MS v Japonsku pozval na skleničku s tím, že budeme mluvit o Italech, jež jsme my měli již za sebou a Němci s nimi měli teprve hrát. Ve skutečnosti chtěl mazaný Stelian vyzvědět můj způsob úvahy a mé priority před utkání proti nám … (Foto:www.volleyball-verband.de)

Úterní příspěvek tentokrát vlastně není můj. Překlad z němčiny je mým jediným podílem na něm. Přesto jsem ho zařadil do úterní rubriky, a to ze tří důvodů: zaprvé je Stelian Moculescu mým dlouholetým přítelem (ne, není to kamarádství, ale solidní pracovní přátelství). Zadruhé se mi líbí, jak německý novinář klade otázky a jak Stelu odpovídá (poučné). Zatřetí bude za měsíc mým soupeřem v kvalifikaci na OH a soupeře je třeba znát. O něco podobného se ostatně pokusil i Moculescu vůči mně, když mě na MS v Japonsku pozval na skleničku s tím, že budeme mluvit o Italech, jež jsme my měli již za sebou a Němci s nimi měli teprve hrát. Ve skutečnosti chtěl mazaný Stelian vyzvědět můj způsob úvahy a mé priority před utkání proti nám …

Trenér německé volejbalové reprezentace Stelian Moculescu vždy propagoval politiku malých kroků. V rozhovoru s časopisem Volleyball Magazín 57miletý trenér zdůrazňuje, že od tohoto pravidla i po zkušenostech z Ruska neodbočí.

Pane Moculescu, jek vypada Vaše bilance z ME?

Velice dobře jsme začali a velice dobře skončili, ale mezi tím byla bohužel malý výpadek. S přímou kvalifikací na ME 2009 jsme splnili minimální cíl, víc nic. Odehráli jsme dva senzační zápasy v úvodu, tady družstvo ukázalo, čeho je schopné. Pak nám Holanďané „zničili“ mistrovství, i když privátně je mám tak rád.

Vašemu týmu chyběl jen jeden malý bod k semifinále, když mělo Španělsko matchball na 3:0 proti Srbsku….
To bylo samozřejmě velice hořké, ale měli jsme to předtím sami ve svých rukou. Nevyužili jsme naše možnosti, takže si nemusíme stěžovat na ostatní. Bylo to mistrovství promarněných šancí.

Proč selhalo družstvo v rozhodujících momentech?
Váha medaile byla podle mého názoru příliš veliká. Tento problém jsme nemohli dostat z hlavy. Kluci byli poprvé v situaci, kdy mohli hrát o vzácné kovy, tento tlak pro ně byl jednoduše ještě veliký. A ostatní byli prostě o kousek mazanější (abgewichster).

Nebylo by lepší, kráčet po vzoru fotbalistů nebo házenkářů – s cílem získat hned ofenzivně medaili na ME?
To ti k ničemu nepomůže. Snít o medaili, to se pak lehce stane noční můrou. Musíš stoupat do schodů krok po kroku. Doufám, že právě toto se družstvo naučilo při ME a příště se bude nacházet o krok dále.

Co ještě chybí kromě nervové stability?
Umíme hrát velice dobře, když máme dobrý den, jsme schopni porazit každého soupeře. Problém je, že náš nejhorší možný výkon ještě není dostatečně dobrý. Musíme se zlepšit v příjmu a sbírat další zkušenosti v zápasech na nejvyšší úrovni. Ale družstvo je na cestě vzhůru, u nás mohou hrát skoro všichni ještě čtyři, pět let.

Trváte na tom, že chcete po Olympiádě jako národní trenér skončit?
Momentálně to tak vypadá, Peking by byla pěkná závěrečná tečka. Devět let jen tak beze stopy nezmizí. S konečnou platností se ale rozhodnu až po Olympijských hrách. Družstvo má dobrou šanci, aby se kvalifikovalo. Avšak musí se ještě naučit využít své šance.

Je u Vás i přes zklamání z ME v oblasti zdraví vše v pořádku?
Poslední dva roky byly sportovně velmi úspěšné, ale také těžké. Ale jeden měsíc odpočinku v tomto létě jsem potřeboval, nyní je opět všechno v pořádku. Existuje ještě jeden život před smrtí. Chci si ještě užít penzi a ne skočit z trenérské lavičky rovnou do truhly.

Jak velká je motivace, přimět Friedrichshafen k něčemu novému?
Dále mě velice baví pracovat s mladými lidmi. Moje smlouva u VfB trvá do roku 2009, tu bych chtěl ještě prodloužit. Svoji kariéru chci ukončit ve Friedrichshafenu – jestli mě předtím nevyhodí.

Jak vidíte pozici volejbalu po tomto mistrovství?
Asi jako v bowlingu. Mohli jsme se tady stát mistry Evropy a u nás v Německu by si toho nikdo nevšiml. Také na titul basketbalistů si dnes jen těžko někdo vzpomene. Samotný sport už není v kurzu, už jde jen o příběhy nebo účesy ve fotbale. Jsme jediná země v Evropě, v které se v televizi pravidelně volejbal nevysílá. Ale já už se nad tím nerozčiluji, to škodí mému zdraví.

 
Z Deutsche Volleyball Magazin10/2007 článek Promarněné šance (Verpasste Chancen)
přeložil Zdeněk Haník

---

RSS

CALLDALIC (26.11.2010 (02:06:11))

CALLDALIC Most of us are aware that go to the top Coach Boutiques. Though these bags are from previous seasons and manufacturer of <a href="http://www.outletjuicycout ure.com/" rel="dofollow">juicy couture tracksuit</a>.Though coach handbags are much popularity as the regular price of these products is much higher. There is a great demand of luxury accessories including charming coach handbags.There are other stores. These boutiques sometimes have from <a href="http://www.coachoutlethome .com/" rel="dofollow">coach outlet stores</a>. The main office of the company still makes profit on them as they offer great discount on the products coach bags. These are also termed <a href="http://www.coachoutlethome .com/" rel="dofollow">coach outlet store online</a> but they are not selling well to these outlets.Citace

Josef (24.10.2007 (23:28:59))

Velice pekný rozhovor Velice pěkný a jistě zajímavý článek. Jsou v něm obsaženy krásné myšlenky, ale mě zaujalo spíše povzdechnutí nad problémem medializace volejbalu. Pan trenér si povzdechne, že jsou jediná země kde se volejbal nevysílá pravidelně. Já se jen bojím aby k tomu nedošlo i u nás. I když záslužná práce ČT4 je jistě znát, pořád si myslím, že je to málo. A kdo z malých kluků chce být Léblem, Novotným či Rakem?? Moc takových není spíše jsou to malí Nedvědi, Čechové a Kolerové :) Tak hodně zdaru těmto stránkám jež jistě přispějí k tomu aby se volejbal v Česku vrátil na výsluní.Citace